Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Obloha v únoru

Pět planet, tři z nich už za večerního soumraku, to všechno připravila sluneční soustava pro únorovou oblohu.

Ilustrační foto...

Pravděpodobně nejzajímavějším cílem bude ve druhé polovině měsíce planeta Merkur. Jelikož se Merkur kolem Slunce pohybuje ve vzdálenosti od 46 do 70 milionů kilometrů, z pohledu ze Země ho nikdy neuvidíme od Slunce dál než 28 stupňů. Proto také zapadá nanejvýš o dvě hodiny později než naše denní hvězda (nebo o stejnou dobu dříve vychází). Období jeho dobré viditelnosti se pak omezuje na několik dní jednou za zhruba dva měsíce. Ne vždy ale na něj máme tak dobrý výhled jako právě v únoru.

Zahlédnout Merkur nebude nijak obtížné. Na večerní obloze se objeví někdy po 10. únoru a jeho viditelnost se bude zlepšovat den za dnem. Kolem 23. února, kdy se od Slunce vzdálí na největší úhlovou vzdálenost, dokonce za jihozápadním obzorem zmizí až za hodinu a půl po naší denní hvězdě. Za dobré dohlednosti pak Merkur snadno najdete: nejdříve třeba s triedrem, poté většinou i bez něj. Bude vypadat jako nápadně jasná "hvězda" s jasností srovnatelnou třeba s Capellou ze souhvězdí Vozky a nebo Arturem z Pastýře. V širokém okolí přitom na nebi nebude nic podobně jasného.

Pohled na Merkur dalekohledem však pro vás nejspíš bude zklamáním. Obraz kazí nejen neklid zemské atmosféry a malý úhlový průměr, ale též fádnost povrchu samotné planety. Nanejvýš si všimnete, že jeví fázi podobně jako náš Měsíc.

Merkur pozorovali již Sumeřané někdy v třetím tisíciletí před naším letopočtem. V řečtině přitom tato "horká" planeta dostala hned dvě jména: pokud byla na ranní obloze, tak Apollo, pokud ze zjevila po západu Slunce na večerním nebi, tak Hermes. Hermes byl Božím poslem a římské mytologii mu byl protějškem bůh obchodu, cestování a zlodějů - Merkur. Jméno si vysloužil nejspíš pro své "rychlé" přesuny z jedné strany Slunce na druhou.

Na cestě k této velmi zajímavé a přitom nepříliš probádané planetě je od roku 2004 americká sonda Messenger. Kolem Merkuru poprvé proletí v lednu 2008. Po složitých manévrech ve vnitřní části sluneční soustavy se nakonec v srpnu 2011 usadí na oběžné dráze, ze které má nejméně jeden rok studovat povrch planety. S sebou nese celou řadu unikátních přístrojů, počínaje kamerou, přes laserový výškoměr až po speciální detektory mapující chemické složení. Jelikož je naše Slunce na Merkurově obloze asi desetkrát jasnější než na pozemské, byla sonda Messenger dokonce vybavena speciálním tepelným štítem.

Viditelnost Merkuru skončí v prvních březnových dnech. Po celý únor i březen však můžete také sledovat další tři planety. Mars se večer nachází nad jižním obzorem v souhvězdí Býka a prozradí jej naoranžovělé zabarvení. V jeho blízkosti i bez dalekohledu snadno identifikujete velmi nápadnou otevřenou hvězdokupy Plejády, česky označovanou Kuřátka. Sedm nejjasnějších hvězd tohoto systému na první pohled připomíná obrazec "Malý vůz", s nímž si jej také někteří pozorovatelé občas pletou.

Druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn se na pozemskou oblohu promítá nedaleko Marsu. Tvoří dominantu jinak nevýrazného souhvězdí Raka, které se nachází mezi nápadnějšími Blíženci a Lvem. I ona se pohybuje v blízkosti otevřené hvězdokupy - Praesepe, česky Jesličky.

Zatímco Merkur, Mars i Saturn uvidíte už za soumraku, Jupiter vychází před jednou hodinou ranní. Nachází se v souhvězdí Vah a pozorovatelný je až do ranního rozbřesku.

Brzo nad ránem spatříte i poslední z pěti planet. Po několika týdnech pobytu v těsné blízkosti Slunce se totiž na jihovýchodním obzorem objevila Jitřenka, tedy planeta Venuše. Vychází asi tři čtvrtě hodiny před Sluncem a na první pohled vás upoutá svou nápadnou jasností. Po Slunci a Měsíci jde o nejnápadnější objekt viditelný na ranní obloze.

Jiří Dušek

| Zdroj: Astronomický deník IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Tři vteřiny a dost
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Komety, květy nebes
Ilustrační foto...
Noc a den kdysi a dnes
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 14
Ilustrační foto...
Sága kosmického teleskopu u konce -- Jedeme dá
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691