Již za dva týdny má odstartovat první čistě evropská sonda k Venuši. Evropská kosmická agentura má ovšem ve vesmíru hned několik pracujících kosmických sond a plánuje vyslat další. Společně s USA je tak Evropa nejpilnější velmocí v oblasti automatických letů.
Dosavadní výzkum Venuše
Již 30 kosmických sond letělo k druhé planetě sluneční soustavy. Některé z nich využily gravitace planety pro let k jiné planetě, některé zkoumaly Venuši při průletu, některé z oběžné dráhy a několik sond také přistálo. V nehostinných podmínkách, které panují na povrchu, ovšem vydržely pracovat maximálně několik minut. Zatím pouze USA a Rusko (SSSR) se mohou pyšnit „dobytím Venuše“. Je to neuvěřitelně dlouho co k Venuši odstartovala sonda. Tou poslední byl legendární Magellan (start 4.května 1989). Poté se sice k Venuši vydala ještě sonda Galileo (start 18.října 1989), která ovšem pouze využila gravitaci Venuše pro let k Jupiteru. Podrobnosti o sondách, které navštívily Venuši, naleznete v Historii dobývání Venuše:
Venus Express
Venus Express a Mars Express:
Sonda Venus Express vychází z již fungujících sond Roseta a Mars Express. Téměř všechny přístroje jsou totožné. Proto se také výrazně urychlil vývoj sondy (započal v roce 2001) a snížily se náklady. Vývojové a výrobní týmy byly pro sondy stejné a výroba přístrojů a součástí proběhla v podstatě současně. Se sondou Mars Express má Venus Express stejnou konstrukci, pohon apod. Pochopitelně, že obě sondy nejsou totožné – to nejde vzhledem k různým cílům obou sond. Let a výzkum jsou přece jen odlišné pro Mars a pro Venuši. Změny lze nalézt u některých měřicích přístrojů apod.
Vědecké vybavení sondy Venus Express:
- Kamera VMS (Venus Monitoring Kamera): širokoúhlá kamera, která pracuje ve viditelném, UV a blízkém infračerveném oboru spektra.
- Analyzátor plazmatu a energetických částic ASPERA-4 (Analyser of Space Plasmas and Energetic Atoms): jeho úkolem je zkoumat neutrální částice, elektrony a ionty.
- Magnetometr MAG (Magnetometer): bude sloužit k výzkumu magnetického pole.
- Ultrafialový a infračervený spektrometr SPICAV (Spectroscopy for Investigation of Charakteristics of the Atmosphere of Venus): slouží k výzkumu atmosféry v infračerveném a UV oboru spektra a ke sledování Slunce přes atmosféru planety v infračerveném oboru spektra.
- Planetární fourierovský spektrometr PFS (Planetary Fourier Spectrometer): slouží pro výzkum Venušiny atmosféry v infračerveném oboru spektra.
- Rádiový experiment VeRa (Venus Radio Science): slouží k výzkumu ionosféry, atmosféry a povrchu pomocí rádiových vln.
- Zobrazující spektrometr ve vizuální tepelné oblasti VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spektrometr): pracuje v infračerveném a viditelném oboru spektra.
Vědecké cíle sondy:
Jak je již patrné z vědeckého vybavení, hlavním úkolem sondy Venus Express bude studium atmosféry Venuše. Výzkum planety bude probíhat s oběžné dráhy po dobu asi 500 dní.
Předpokládaný průběh letu:
Sonda byla převezena z Nizozemí na kosmodrom Bajkonur již počátkem srpna. Start je naplánován na středu 26.září 2005. K Venuši má sondu dopravit nosná raketa Sojuz společně s urychlovacím stupněm Fregat. Ke svému cíli má Venus Express dorazit asi po 153 dnech letu. Po korekcích dráhy bude sonda navedena na oběžnou dráhu ve výšce 250 až 66000 km a započne očekávaný výzkum.
Odkaz:
Stránky projektu (ESA)
