Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Tlačenka

MWC 1080, drobná bludička v souhvězdí Kassiopeji, je nádherným příkladem toho, jak důležitou roli na scéně současné astronomie zastává moderní technika. Nové detektory, se stále lepším rozlišením, radikálně mění představy o většině vesmírných těles.

Ilustrační foto...Zdroj označovaný katalogově MWC 1080 je hvězda dvanácté velikosti s hmotností asi osm Sluncí, která se nachází někde od tří do šest tisíc světelných roků daleko. Je tedy stěží viditelná velkými dalekohledy lidových hvězdáren. Kosmický stvořitel ji sice zhruba před jedním milionem roků zasadil do temného molekulového mračna (o úhlovém průměru několik minut), nicméně díky zářivému výkonu deset tisíc Sluncí ve svém okolí osvětluje drobnou, ale pro hvězdáře zajímavou mlhovinu. V okolí pólů od ní rychlostí pět set až tisíc kilometrů za sekundu uniká prudký mezihvězdný vítr, kterým ztrácí až 0,0005 hmotnosti Slunce. "Pro srovnání, Slunce ztrácí každý rok 10-14 látky," poskytl nám trefné přirovnání Leoš Ondra, spolupracovník brněnské hvězdárny. "Maximální průtok Amazonky je přitom 220 000 metrů krychlových za sekundu, to je 3,5 x 10-15 hmotnosti slunečních za rok."

Už předcházející studie naznačily, že ji obklopuje hrstka velmi mladých stálic. Klíčové důkazy však přinesla až adaptivní optika, která důmyslným způsobem koriguje neklidnou atmosféru a poskytuje tak detektorům nesmírně ostré záběry. Pozemské dalekohledy tudíž kvalitou čím dál tím častěji dohání své vesmírné, ale výrazně dražší projekty.

První sadu pozorování pořídil v říjnu 1996 Kanadsko-francouzsko-havajský dalekohled o průměru tři a půl metru, druhý soubor záběrů pak v září 1999 známý palomarský pětimetr. K údivu všech hvězdářů se na nich objevilo na sto velmi slabých a také velmi málo hmotných zdrojů seskupených v oblasti o úhlovém průměru třicet vteřin. Okolí MWC 1080, těsné dvojhvězdy s šířkou 0,7 úhlové vteřiny, se tak proměnilo v nečekaně hustou hvězdokupu, více než desetkrát překonávající všechny dosavadní představy. "Objevit tolik slabých členů kupy je něco naprosto úžasného. Mnohé z nich přitom stále ještě obklopují okolohvězdné obálky, tedy materiál, který nebyl spotřebován při jejich vzniku. Některé z hvězd by přitom mohly být mladými hnědými trpaslíky," komentoval objev Laird Close z Evropské jižní observatoře.

"Hnědí trpaslíci se započítávají mezi hvězdy," popsal nám na naší prosbu tento druh kosmických objektů Zdeněk Mikulášek z brněnské hvězdárny. "Ukazuje se totiž, že tato tělesa o hmotnostech od asi 0,03 do 0,075 Slunce mohou vznikat i samostatně stejně jako hvězdy -- gravitačním zhroucením části oblaku mezihvězdné látky. Tím se ovšem liší od planet, které vznikají zhroucením části protohvězdného disku, který obklopuje centrální hvězdu. Proto planety, na rozdíl od hnědých trpaslíků, krouží kolem svých hmotnějších partnerů po víceméně kruhových trajektoriích."

"Hnědí trpaslíci po svém neúspěšném pokusu o zapálení vodíkových reakcí končí aktivní část svého vývoje a mění se v elektronově degenerované objekty složené převážně z vodíku. Vzhledem k tomu, že tlak v elektronově degenerovaných objektech prakticky nezávisí na teplotě, jejich poloměr se v průběhu času mění jen nepatrně. Hnědý trpaslík však má nenulovou povrchovou teplotu a nutně dále ztrácí svou energii vyzařováním. Tentokrát se tak děje výhradně na účet vnitřní energie hvězdy, potenciální energie se již nemění. Hvězda chladne, její vnitřní i povrchová teplota klesá. Tím ovšem klesá i zářivý výkon hvězdy, která se mění stále pomaleji. Hnědý trpaslík se pozvolna stává nezářícím černým trpaslíkem," uzavřel jejich popis Zdeněk Mikulášek.

Hvězdokupa má průměr pouhé tři světelné roky, tedy méně než je vzdálenost Slunci nejbližší hvězdy. Její hustota je přitom stokrát větší než hustota v našem bezprostředním okolí. Je však velmi pravděpodobné, že MWC 1080 nebude mít dlouhého trvání. Odhadem za takových deset až dvacet milionů se rozplyne na řadu volně letících stálic, včetně hnědých trpaslíků, které obohatí okolní prostor Galaxie. Mezi tím ale hvězdářům poskytne unikátní studijní materiál.

Jiří Dušek

| Zdroj: Materiály W. Brandner, Institute for Astronomy, University of Hawaii  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Krása
Ilustrační foto...
Start družice MetOp-A opět odložen
Ilustrační foto...
Tyfloastronomie míří do zahraničí
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 14
Ilustrační foto...
Dějiny brněnské astronomie
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691