Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Meteorit u ledu

Zatímco u nás jsou výpravy za meteority, které v sobotu šestého května zasypaly okolí vodní nádrže Morávka, více než rozpačité, v Kanadě skončila žeň nad zbytky bolidu, jenž v polovině ledna zazářil nad Yukonem.

Ilustrační foto...V úterý 18. ledna se nad kanadským Yukonem přehnal výjimečně jasný bolid, který zachytili nejen náhodní pozorovatelé, ale i vojenské obranné satelity a seismické stanice. Rázové vlny i následného svistotu si všimnuli lidé na větší části Aljašky a severozápadní Kanady.

Oslnivý bolid několikrát vybuchl, rozpadl se na řadu částí, zanechal přes půl hodiny rozplývající se stopu. Jeho průlet zachytily i satelity na nízké oběžné dráze, které vlastní americké ministerstvo obrany. "Lidé popisovali, jak se přiřítil od hor, přelétl nad jejich hlavami a zmizel opět za horizontem," popsal událost Peter Brown z Univerzity Západního Ontária. "Trvalo to dlouho a bylo to nesmírně zvláštní. Průměr tělesa odhadujeme na sedm metrů a váhu před vstupem do atmosféry na dvě stě až dvě stě padesát tun." Záznamy vojenských družic přitom ukazují, že se výbuchu ve výšce 25 kilometrů nad zemí uvolnilo něco mezi pěti a deseti kilotunami trinitrotoluenu. Vypadá to přitom tak, že přilétl rychlostí 15 až 16 kilometrů za sekundu z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Přímo senzační zpráva však přišla až o několik dní později: Jim Brook si během jízdy domů přes zamrzlé rameno Taku u jižního okraje jezera Tagish všiml malých černých valounů rozházených po ledovém příkrovu. Napadlo ho, že to může být zbytek jasného bolidu, a tak jednotlivé exempláře opatrně posbíral do čistého igelitového pytlíku. "Už párkrát mě zmátl vlčí trus, takže jsem si ho nejdříve pečlivě prohlédnul, ale prakticky ihned jsem si byl jistý," popsal doslova. Pomohlo mu i to, že na ledovém povrchu málokdy leží černý kámen. Během několika hodin pátrání večer 25. ledna a ráno dvacátého šestého tak sesbíral na kilogram nesmírně cenných úlomků. Lov na potenciální kameny z vesmíru ukončilo až husté sněžení, které přišlo o den později.

Ilustrační foto...

Fragmenty byly později identifikovány jako uhlíkaté chondrity. "Jsou-li meteority něco vzácného, co si zaslouží důkladné zhodnocení, pak uhlíkaté chondrity představují mimořádně zajímavý materiál. Z vědeckého hlediska je to látka z nejcennějších a ve srovnání s horninami Měsíce uhlíkaté chondrity jistě vedou," prozradil nám Zdeněk Pokorný, náš redakční člen. "O obyčejných chondritech víme, že jsou velmi primitivní; jde o "nespecializovanou" látku, pravděpodobně pozůstatek původní sluneční mlhoviny. Kromě chemické redukce tato látka neprodělala žádnou výraznou látkovou změnu od doby svého vzniku." Uhlíkaté chondrity jsou pak velmi vzácnou podskupinou, kterou máme k dispozici jenom v několika desítkách případů. Vyznačují se velkým množstvím uhlíku a najdeme v nich i stopy po nejrůznějších organických látkách.

"V současné době trochu utichly spory o to, zda je organická látka v uhlíkatých chondritech pozůstatkem, nebo zárodkem živé hmoty. Mnoho badatelů taktně mlčí, jiní se vyjadřují asi v tom smyslu, že uhlíkaté chondrity jsou primitivní předbiologickou látkou, vzniklou nebiologickou cestou již před 4,6 miliardy let, v době, kdy se utvářela hmota těchto meteoritů a planet sluneční soustavy -- že to tedy nejsou produkty mimozemského života," pokračoval ve výkladu Zdeněk Pokorný. "Přítomnost aminokyselin, jež jsou základními stavebními jednotkami mnoha komplikovanějších organických molekul, například bílkovin, je sama o sobě důležitým argumentem v diskusi, zda je možný život mimo naši planetu, nebo zda jsme my lidé ojedinělým případem hmoty, která se za dobu 4,6 miliardy let tak dokonale zformovala."

Ilustrační foto...Cena yukonského tělesa, mezitím Meteorickou společností oficiálně pojmenovaného meteorit Tageshi Lake, je díky rychlému nalezení o to vyšší. "Vzácnost těchto meteoritů na Zemi ale pravděpodobně neznamená, že jsou stejně vzácné i ve vesmíru, přesněji řečeno ve vnitřní sluneční soustavě," uvedl vše na pravou míru opět Zdeněk Pokorný. "Právě naopak. Uhlíkaté chondrity jsou ve vesmíru asi velmi hojnou látkou. Jejich neštěstím je však malá soudržnost, a tak většina z těch, které vstoupí do atmosférického obalu Země, si cestu k Zemi nevynutí, ale rozpadne se a shoří. Dopad uhlíkatého meteoritu na zemský povrch je vlastně z mechanického hlediska malý zázrak, protože uhlíkaté chondrity jsou tím nejkřehčím kosmickým kamením, které vydrží průlet zemskou atmosférou."

"Vzácnost uhlíkatých chondritů ve sbírkách muzeí a v laboratořích má ještě jiné příčiny. Takový meteorit totiž na zemském povrchu dlouho nevydrží: protože obsahuje minerály rozpustné ve vodě, stačí, aby zapršelo, a cenné kousky vesmírné hmoty se rozpadnou. A to je hlavní příčina, proč dosud známe jenom ty uhlíkaté chondrity, které byly sebrány okamžitě po pádu. Navíc (a to málokterý geolog nebo mineralog připustí) téměř nikdo na první pohled uhlíkatý chondrit nepozná. Možná, že mnoho uhlíkatých chondritů zůstane ležet bez povšimnutí někde na polích nebo na ulicích, než se rozpadnou."

Nikoho tudíž asi nepřekvapí, že se na hranice Yukonu a Britské Kolumbie brzy vydaly další výpravy. Byl tu ale jeden pořádně veliký problém: Popisy jednotlivých pozorovatelů, stejně jako několik videozáznamů sice umožnily poměrně spolehlivě odhadnout oblast, kam dopadla sprška meteoritů, jejich hledání ale bránil sníh. Od poloviny dubna se však karta obrátila: oteplilo se a pořádná vrstva bílé pokrývky začala mizet.

Ilustrační foto...Na první kámen odborníci narazili 20. dubna a pak už začal ohromný závod s časem. Meteority jsou totiž uvězněné v rychle odtávajícím ledu na jednom z ramen jezera Tagish, které nese jméno Taku. Zpočátku se každý den podařilo nalézt v průměru na deset úlomků, se stále zlepšujícími se podmínkami ale počet vzrostl až na 94 exemplářů v jednom dni. "Byl to největší objev mého života," komentoval těch pár dní Peter Brown. "Velikost původního tělesa, naprostá unikátnost materiálu s výrazným zastoupením organických látek, to všechno kombinované s množstvím nalezených vzorků je něco naprosto fantastického."

Osmého května byla prohledávaná oblast prohlášena za příliš nebezpečnou. Na rameni Taku, v oblasti široké tři kilometry a dlouhé 16 kilometrů, téměř dvě stě padesát dobrovolníků sesbíralo zhruba pět set meteoritů, které v souhrnu i s ledem na povrchu vydaly na celou jednu tunu. Tisíce dalších meteoritů přitom musí ležet v okolních kopcích.

"Vědecky asi další úlomky nejsou podstatné, spíš tak vlastivědně a patrioticky. Je škoda je nechat v přírodě, mravenci o ně valně nestojí," komentoval úvahy o podobném sběru našeho meteoritu Morávka, dr. Jan Hollan z brněnské hvězdárny. "S motivaci bych to viděl tak, že hledají ti, co mají chuť nalézt meteorit. Že z toho mohou mít i nějaké peníze, kromě slávy, přitom může pomoci." Terén sice není kolem vodní nádrže příliš přehledný, ale ruku na srdce, kdo by nechtěl nalézt meteorit?

Jiří Dušek

| Zdroj: CCN Net a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Začalo vyšetřování výbuchu na Sea Launch
Ilustrační foto...
Seminář majitelů a konstruktérů amatérských
Ilustrační foto...
Neónový prstýnek a informační dálnice
Ilustrační foto...
Jsou na Marsu jeskyně?
Ilustrační foto...
Chybějící planety
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691