Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Den, kdy přistál Discovery

O názor na současnou kosmonautiku mě požádali (chápu proč :) z Literárních novin. V nich text vyšel v mírně odlišné podobě a není názorem redakce IAN. Je názorem mým. Na začátku je tenký, uprostřed tlustý a na konci se opět ztenčuje. Třeba vás zaujme...

V úterý devátého srpna 2005, krátce po druhé hodině odpolední, spadl těžký kámen ze srdce nejen zodpovědným činitelům americké NASA, ale také mnoha lidem po celém světě. Dva a půl roku tvrdé práce věnované obnovení letů tohoto unikátního dopravního prostředku přineslo své ovoce. Raketoplán je bezpečně na Zemi a posádka v pořádku s ním. Přestože NASA hovoří o misi v superlativech, není vše tak, jak by mělo být. Další starty raketoplánů byly pozastaveny a není vůbec jasné, kdy se dočkáme další pouti do Vesmíru. Zdá se totiž, že vyřešit veškeré problémy takto složitého zařízení, snad ani není možné. Raketoplán představuje bezesporu jeden z nejsložitejších technických vynálezů dneška a jeho provozování stojí NASA doslova ,,astronomické'' částky. Vůbec se tak nenaplnil sen o levný dopravní prostředek lidí a materiálu na oběžnou dráhu a ukazuje se také, že bezpečnostní rizika jsou mnohem větší, než se čekalo. Jedno z doporučení komise vyšetřující nehodu Columbie dokonce navrhuje posádku posílat v menším a bezpečnjším zařízení a náklad s autopilotem zvlášť.

Ilustrační foto...

Právě obavy o posádku raketoplánu také (alespoň pro tuto chvíli) odsoudily ke skáze Hubblův kosmický dalekohled, který bude bez servisní návštěvy astronautů předurčen k horkému zániku v zemské atmosféře o mnoho dřív, než by si profesionální astronomové přáli. Nabízí se proto otázka, zda toto ,,dobývání'' vyprovokované studenou válkou a odvěkou touhou lidského ducha vyrazit ke hvězdám, není přeci jen nad naše možnosti a předčasné. Od dob Gagarina, Apolla a Miru se svět v mnohém změnil. Soupeření velmocí se nenápadně změnilo v boj se skrytým nepřítelem páchajícím zákeřné útoky proti civilistům a svět si postupně připouští mnohem závažnější problémy s chudobou, ekologií a postupným globalizováním rozličných kultur. Je proto s podivem, že právě Amerika, která převyšuje ostatní kosmické velmoci (Evropa, Čína, Japonsko, Rusko...) o několik řádů, vyhlásila před návratem raketoplánu do provozu smělý cíl – výpravu s lidskou posádkou na Mars. Velkolepé události má předcházet návrat na Měsíc, dokončení Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a vývoj nového dopravního prostředku – nástupce dnešních raketoplánů.

Ilustrační foto...

Jistě, je to jedna z možností jak určit další vývoj v investování prostředků daňových poplatníků do kosmického výzkumu. Můžeme věřit tomu, že za pomoci důmyslných technologií se nám jednoho dne podaří osídlit Mars a lidstvo se tak bude moci přesunout hromadně do nového Edenu bez hrozby globálního oteplování a jiných ekologických katastrof, ale asi málokdo tomu opravdu věří. Skutečná motivace pro hrdá prohlášení o dobývání cizích světů bude mnohem přízemnější, opomeneme-li sčítání volebních lístků v urnách, zůstane nám pudová potřeba proniknout do učebnic historie v roli toho, kdo poslal lidi na Mars.

Mnohem modernější možnost směřování aktivit NASA by však mohlo člověka z kosmických aktivit na čas vyloučit. Svět se totiž změnil. Mnoho úkonů astronauta dnes zastane robot, který nepotřebuje tuny zásob pro svůj pobyt na orbitě, kterému neškodí kosmické záření, nemusí spát a dokonce nám ani valně nezáleží na tom, jestli se kdy vrátí na dno naší gravitační jámy. Proč NASA neinvestuje několik let - možná deset, možná dvacet - do vývoje technologií, které by zastoupily člověka ve Vesmíru? Takové investice by mohly paradoxně urychlit i návrat na Měsíc a případné další cesty do vzdálených končin sluneční soustavy učinit mnohem bezpečnějšími. Dočkáme-li se totiž lidské nohy na Marsu jak to nastínil prezident Bush, bude to výprava věru nebezpečná a v podstatě zbytečná. Na pravidelné lety k Rudé planetě za každou cenu totiž nebude nikdy dostatek prostředků. Celý spektákl může dokonce skončit velkým fiaskem a tragickou nehodou podobně, jako už mnoho dobrodružství předtím. Celý problém má ještě jeden obrovský dopad na zkoumání Vesmíru. Obrovské investice do pobytu lidí v kosmu totiž ukrajují tučné sumy projektům, které jsou čistě vědecké. Zatímco se tedy ptáme odkud pocházíme, jaké zákony řídí prostor a čas či jaká je budoucnost vesmíru, připravujeme se krácením rozpočtů vědeckých misí o šanci na uspokojivou odpověď. Podobně jako nabubřelým svícením na noční nebe okrádáme se zbytečně o hvězdy, stejně tak zbytečně nabubřelými cíly současné kosmonautiky brzdíme pokrok v chápání zákonitostí přírody a Vesmíru. Jistě, je to možnost. Doufám však, že nástupce prezidenta Bushe bude vnímavější kritickým názorům na trendy dalšího směřování NASA. A člověka na Marsu se tak dočkáme ve chvíli, kdy do prachu marťanské pouště nezadupe i jiné odvěké touhy lidského ducha.

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Jak jsem snad viděl polární záři
Ilustrační foto...
Další rekordní exoplaneta
Ilustrační foto...
Zápisky z CERNU -- díl pátý (poslední)
Ilustrační foto...
Dvacettisíc podruhé aneb děsně moc planetek
Ilustrační foto...
Velikonoční mise Sojuzu – online v IAN
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691