Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Stručně z kosmonautiky XII

…aneb ohlédnutí za srpnem v kosmonautice: Discovery doma/Lety raketoplánů opět zastaveny * MRO odstartoval * Kdy se vrátíme na Měsíc? * ISS: výstup do kosmu * Chcete letět k Měsíci? * Rekord padl * Messenger zkoumal Zemi * Mise Hayabusa vrcholí * Netradiční dobytí vesmíru * Soukromé zájezdy do kosmu? * Tisícovka SOHO komet * Cassini: Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru * Historie dobývání vesmíru skončila ** Výročí v září

Discovery doma/Lety raketoplánů opět zastaveny

Discovery je doma:

V průběhu měsíce srpna doznívaly události kolem letu raketoplánu Discovery (STS 114 - 26.7 – 9.8.2005). Discovery se z mise vrátil v pořádku, ale z důvodů špatného počasí na floridském Mysu Canaveral muselo být přistání několikrát odloženo a nakonec přesunuto na Edwardsovu leteckou základnu v Kalifornii. Raketoplány zde přistávají poměrně často a to právě z důvodů nepřízně počasí na jinak slunné Floridě. Při přistání musí mít posádka raketoplánu nejen jasnou oblohu, ale především dobrou viditelnost a příznivý vítr. Problémem přistání na „záložní“ Edwardově letecké základně je následná komplikovaná přeprava raketoplánu domů – na Mys Canaveral. S přípravou přesunu se začalo v podstatě okamžitě po přistání. Discovery byl naložen na upravený Boeing 747, který i s raketoplánem odstartoval z Kalifornie 19.srpna. Transport přes celé USA v délce 3500 km trochu zkomplikovalo počasí. Letoun navíc musel dvakrát doplňovat palivo a tak na dráhu KSC na Floridě dosedl až v neděli 21.srpna. Náklady na přepravu činí asi milion dolarů. Více informací v článku STS 114 (26.7 – 9.8.2005), Velké množství fotografií nejen z letu STS 114 naleznete na stránkách NASA

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Další raketoplán poletí nejdříve v březnu!

Již během letu Discovery (STS 114) NASA rozhodl dne 28.července o přerušení dalších letů raketoplánů. Hlavním důvodem je odloupnutí izolační pěny z vnější palivové nádrže (ET) při startu Discovery. Nyní musí technici vyvinout dostatečná opatření, aby se situace již neopakovala. Poslední stanovisko NASA hovoří o dalším letu až v březnovém startovacím oknu (4. - 19. 3. 2006). Půjde o let raketoplánu Atlantis, který byl původně plánován na letošní září.

MRO odstartoval

Po dvou odkladech odstartovala 12.srpna v 13:43 SELČ k Marsu nová americká sonda s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). K rudé planetě má dorazit v březnu příštího roku. Primární část mise bude zahájena v listopadu 2006. Více informací v článku Mars Reconnaissance Orbiter odstartoval a na stránkách projektu.

Ilustrační foto...

Kdy se vrátíme na Měsíc?

Kdy se vrátíme na Měsíc? Tuto otázku si pokládáme již od roku 1972, kdy se lidská noha dotkla povrchu Měsíce naposledy. S plány pilotovaného letu k našemu kosmickému sousedovi přichází v poslední době všechny kosmické velmoci: USA, Rusko, Evropa i Čína. Americké sdělovací prostředky přinesly v srpnu informaci, podle níž se NASA chystá k návratu na Měsíc „už“ v roce 2018. NASA počítá s pravidelnými lety čtyřčlenné posádky vždy dvakrát do roka. Úkolem bude vybudování stálé lunární základny. S výběrem míst pro přistání již začal Hubbleův kosmický dalekohled. Po vybudování předsunuté základny na Měsíci chce NASA začít s realizací největšího technického projektu všech dob – letu člověka na Mars.

ISS: výstup do kosmu

Dvoučlenná americko-ruská posádka na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) si rozhodně neodpočine. Sotva se od ISS odpoutal raketoplán Discovery, vystoupili kosmonauti do volného kosmického prostoru. Výstup začal 18.srpna večer SELČ a trval 4 hodiny a 57 minut. Hlavním úkolem byla obsluha experimentů. Posádka demontovala kontejner experimentu Biorisk, instalovala televizní kameru na modul Zvezda, která bude sloužit k podpoře příletu evropských zásobovacích nákladních modulů ATV. Dále došlo k demontování radiačního experimentu Matrjoška atd. Jedenáctá základní posádka je na stanici od poloviny dubna letošního roku, její výměna započne 1.října, na kdy je naplánován start Sojuzu s dvanáctou posádkou. Více informací o ISS naleznete na adrese: http://iss.astronomy.cz

Chcete letět k Měsíci?

Rusko chce poslat svůj Sojuz s kosmickými turisty k Měsíci. Modernizovaná a částečně pozměněná loď by nejdříve dva dny letěla k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), kde by se po dobu dvou dnů pasažéři aklimatizovali. Poté by odstartoval urychlovací stupeň, se kterým by se Sojuz spojil na oběžné dráze. Tento urychlovací stupeň by pomohl Sojuzu dostat se k Měsíci, učinit oblet kolem našeho souputníka a vrátit se zpět na Zemi. Celková doba letu by byla dvanáct dní. Druhou možností je kratší varianta bez letu k ISS. První turisté by mohli k Měsíci letět v roce 2012. Případní zájemci se budou registrovat u známé americké společnosti Space Adventures, která již vyslala dva kosmoturisty na ISS. Cena letenky bude asi 100 miliónů USD (2,5 miliardy Kč). Je tak otázkou zda se podaří na tento let sehnat „placené dobrovolníky“, kteří nejen sáhnou hluboko do kapsy, ale také risknou svůj život při ruském „experimentu“. Na rok 2012 rovněž Rusko připravuje ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou svůj nový dopravní prostředek s názvem KLIPER.

Rekord padl

Dne 16.srpna padl rekord celkové doby strávené jedním člověkem ve vesmíru. Novým rekordmanem se stal nynější velitel Mezinárodní kosmické stanice Sergej K. Krikaljov. Ten je ve vesmíru již po šesté. Poprvé letěl v roce 1988, dvakrát pobýval na legendární ruské stanici MIR a dvakrát letěl v americkém raketoplánu. V současné době pobývá na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), kde je také již po druhé. Předtím zde byl v rámci první posádky v letech 2000 a 2001 spolu s Jurijem P. Gidzenkem a Williamem M. Shepherdem. Dosavadním držitelem rekordu byl s celkovým časem 747 dnů 14 hodin 14 minut a 11 sekund ruský kosmonaut Sergej V. Avdějev. Krikaljov by se měl na zem vrátit 10.října a je dosti pravděpodobné, že ani současná mise není jeho poslední.

Messenger zkoumal Zemi

Americká sonda Messenger (start 3.srpna 2004) učinila první z klíčových gravitačních manévrů. Dne 2.srpna v 19:13 UT prolétl Messenger ve výšce 2347 km nad našimi hlavami. Nynější průlet kolem Země byl také využit ke kalibraci vědeckých přístrojů. Hlavní kamera MDIS pořizovala několik dní fotografie Země, magnetometr MAG se věnoval průzkumu zemské magnetosféry. Přístroje se také podívaly na Měsíc. Sonda nyní směřuje k Venuši, kolem níž proletí v říjnu 2006 a v červnu 2007. Hlavním cílem sondy je ovšem planeta Merkur. Plánují se tři těsné průlety kolem Merkuru (14. ledna 2008, 6. října 2008 a 30. září 2009) a konečné navedení na oběžnou dráhu v srpnu 2011. Informace o sondě Messenger naleznete v Historii dobývání planet a stránkách projektu.

Ilustrační foto...

Mise Hayabusa vrcholí

Mise japonské sondy Hayabusa se dostala do klíčové fáze. Úkolem sondy je odběr vzorků z planetky Itokawa. Cílová planetka již byla pozorována v optickém a rádiovém oboru spektra. Nyní již běží detailní snímkování planetky pomocí zařízení ONC (Optical Navigation Camera) a neustálé měření vzdálenosti sondy od planetky pomocí laserového dálkoměru. Hayabusa je poháněna iontovým motorem (podobně jako třeba Smart-1). Motory sondy budou vypnuty ve vzdálenosti 3500 km, kdy se bude sonda přibližovat ke svému cíli rychlostí 10 m/s. Přibližně v polovině září bude sonda ve vzdálenosti 20 km od povrchu planetky. Podrobné informace o způsobu odběru vzorků a celé misi sondy Hayabusa naleznete v Historii dobývání planetek a na stránkách projektu.

Ilustrační foto...

Netradiční dobytí vesmíru

Dosti netradiční způsob „dobytí vesmíru“ zvolil Turkmenistán. Ve středu 24.srpna vynesla ruská raketa Dněpr z kosmodromu Bajkonur na oběžnou dráhu dva satelity a Turkmenský kontejner s nákladem. V kontejneru, který nyní obíhá kolem Země, se nachází turkmenská vlajka, prezidentská standarta a kniha prezidenta Sapurmurada Nijazova s názvem Ruchnama (Kniha duše). Tato kniha má v zemi zvláštní význam a v mešitách je vždy umísťována vedle Koránu. Otázkou je zda by se peníze, vynaložené na vyslání „nevědeckého materiálu“ do kosmu, nedaly využít nějak lépe.

Soukromé zájezdy do kosmu?

Stejně jako si nyní koupíte zájezd třeba do Španělska nebo Itálie, si můžete zakoupit zájezd i do vesmíru. Japonská cestovní kancelář JTB prý začne nabízet zájezdy na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Několika denní cesta má stát v přepočtu asi 480 miliónů korun. Od tradičního dovolené se „kosmický zájezd“ liší nejen v ceně, ale také v nutnosti absolvovaní 6 – 8 měsíčního výcviku. Zájezdy zprostředkuje americká společnost Space Adventures, která již vyslala dva turisty Dennise Tita a Marka Shuttlewortha. V říjnu se třetím kosmoturistou stane Gregory Olsen.

Tisícovka SOHO komet

Americko-evropská sonda SOHO zkoumající od roku 1996 Slunce objevila již 1000 kometu. Většina nalezených komet patří do Kreutzovy skupiny těles. Sonda pracuje a snímkuje Slunce nepřetržitě a tak vědci nejsou schopni všechny snímky důkladně prostudovat. Proto jim s hledáním pomáhají astronomové amatéři z celého světa. Krátce po nalezení komety s pořadovým číslem 900 byla vyhlášena tipovací soutěž. Účastnici si měli nejpozději do objevu komety číslo 960 tipnout, kdy bude objevena kometa s číslem 1000. O objev komet číslo 999 a 1000 se postaral italský vysokoškolský profesor Toni Scarmato, který komety našel na snímcích z 5.srpna. Věcnou cenu o nejpřesnější typ pak vyhrál Toni Scarmato z Irska s chybou v odhadu pouhých 22 minut! Domovské stránky SOHO

Cassini: Saturnovy prstence mají vlastní atmosféru

Sonda Cassini zjistila, že prstence Saturnu mají vlastní atmosféru, která je zcela nezávislá na atmosféře planety. Pomocí přístrojů INMS (Ion and Neutral Mass Spectrometer) a CAPS (Cassini Plasma Spectrometer) byla zaznamenaná dosti řídká atmosféra, tvořená především molekulami kyslíku. Za vším zřejmě stojí Slunce. Ultrafialové záření způsobuje vypařování molekul vody z prstenců. Voda je následně rozložena na vodík a molekulární a atomární kyslík. Vodík je natolik lehký, že uniká do okolního prostoru a kyslík znovu zamrzá. Podrobnosti k tématu, Domovská stránka sondy Cassini

Historie dobývání vesmíru skončila

Více než rok vycházel v IAN seriál o kosmických sondách, které od počátku kosmonautiky po dnešek zkoumaly tělesa sluneční soustavy. Nedávno seriál skončil posledním dílem, který byl věnován Slunci. Celkem vyšlo šest cyklů, rozdělených dle těles sluneční soustavy: Historie dobývání Marsu (4 díly), Historie dobývání Měsíce (5 dílů), Historie dobývání planet (1 díl), Historie dobývání Venuše (2 díly), Historie dobývání komet a planetek (2 díly) a Historie dobývání Slunce (1 díl). V patnácti dílech se probralo více než 150 kosmických sond a to včetně pilotovaného letu k Měsíci (program Apollo).

Historie dobývání Marsu:

Historie dobývání Měsíce:

Historie dobývání planet (Merkur, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun):

Historie dobývání Venuše:

Historie dobývání komet a planetek:

Historie dobývání Slunce:

Výzkum sluneční soustavy stále pokračuje. I v těchto chvílích pracují milióny kilometrů od Země kosmické sondy. Přinášejí nám cenné informace o planetách, kometách, planetkách i o Slunci. Z těch mnoha sond zmiňme alespoň některé: na Marsu stále pracují Spirit a Opportunity a na oběžné dráze krouží Mars Express, Mars Odyssey, Mars Global Surveyor a brzy zde bude pracovat Mars Reconnaissance Orbiter. Saturn a jeho měsíce zkoumá sonda Cassini. Kolem našeho kosmického souseda krouží evropská sonda Smart-1. Ve své pouti pokračuje sonda Roseta a Hayabusa, cenné vzorky nám veze Stardust a k neprobádané planetě Merkur letí sonda Messenger. V závěrečné fázi jsou přípravy u sondy Venus Express, která má být první evropskou sondou letící k Venuši (start listopad 2005). Navíc se další sondy plánují a připravují.

Výročí v září

  • 9.září (1975): start sondy Viking 2 k Marsu
  • 12.září (1970): start sondy Luna 16 k Měsíci, navedení na oběžnou dráhu 17.září 1970 – první odběr vzorků z Měsíce
  • 23.září (1970): přistání Luny 16 na Zemi (první vzorky měsíční horniny)

Další zdroje:

www.space.com

http://ciencia.msfc.nasa.gov/

http://mx.news.yahoo.com

www.spacer.com

Stručně z kosmonautiky v roce 2005:

Stručně z kosmonautiky V (leden 2005)

Stručně z kosmonautiky VI (únor 2005)

Stručně z kosmonautiky VII (březen 2005)

Stručně z kosmonautiky VIII (duben 2005)

Stručně z kosmonautiky IX (květen 2005)

Stručně z kosmonautiky X (červen 2005)

Stručně z kosmonautiky XI (červenec 2005)

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Předpremiéra radioteleskopu příštího stolet
Ilustrační foto...
Stoleté výročí pozorování v Ondřejově
Ilustrační foto...
Noc bez CCD kamer
Ilustrační foto...
TX Cam v negližé
Ilustrační foto...
Rozdvojená Kleopatra
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691