Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Slunce

Slunce – naše nejbližší hvězda. Již od pradávna je nám zdrojem tepla a světla. Nebýt Slunce nebyl by na Zemi život a nebyli bychom ani my. Stejně jako umí život dávat, umí ho také brát. Sluneční aktivita je nevypočitatelná a je nutné jí sledovat. To však není jediný důvod, proč astronomové a fyzikové směřují svou pozornost na tuto hvězdu.

Družice a pozemní observatoře:

Slunce je jediná hvězda, na které můžeme pozorovat detaily. Přestože je relativně blízko, některé údaje můžeme získat lépe (nebo jen) z vesmíru. Většina přístrojů k pozorování Slunce se nachází na palubách družic. Přesto mnoho kosmických sond, letících k planetám, kometám a planetkám, neslo také techniku k výzkumu Slunce – resp. slunečního větru apod. Během dosavadní historie kosmonautiky se však vyskytlo i několik „čistě slunečních“ sond.

Ulysses:

Dne 6. října 1990 odstartovala sonda Ulysses z paluby raketoplánu Discovery (STS 41). Jedná se o společné dílo NASA a ESA. Hlavními úkolem sondy je výzkum slunečního větru, meziplanetárního magnetického pole, mezihvězdného plynu. Ulysses prolétla dvakrát kolem Jupiteru. Poprvé v únoru 1992 a podruhé v únoru 2004. Při prvním průletu šlo především o gravitační manévr, který sondu poslal směrem ke slunečním pólům. Druhé setkání mělo naopak hlavně vědecký smysl. Vědci pomocí sondy hledali a zkoumali proudy nabitých částic přicházejících od planety. Na přelomu let 1995 a 1996 sonda učinila první ze série přeletů nad póly Slunce. Ulysses nese na palubě radioizotopový generátor (RTG) převádějící teplo vzniklé rozpadem plutonia na elektřinu. K pohonu a korekcím se pak využívá hydrazin. Původně se plánoval provoz sondy jen do roku 1995, ale nakonec se její mise prodloužila až do března 2008, kdy bude znovu přelétávat nad oběma póly naší hvězdy. Stránky sondy Ulysses (NASA) , Stránky sondy Ulysses (ESA)

Ilustrační foto...

SOHO:

Americko-evropská sonda SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory) odstartovala 2. prosince 1995 a již v polovině března 1996 byla sonda umístěna v libračním bodu L1 asi 1,5 miliónů km od Země. V tomto bodu se gravitační síly Země a Slunce rovnají. Hlavním úkolem sondy SOHO je nepřetržité sledování Slunce a sluneční aktivity. Sondu nemusí trápit mraky ani střídání dne a noci a může Slunce pozorovat 24 hodin denně. Mezi vědecké vybavení sondy patří 12 přístrojů: spektrometr pro diagnostiku koróny (CDS), systém pro analýzu náboje, prvků a izotopů (CELIAS), celkový analyzátor nadtepelných a energetických částic (COSTEP), dalekohled pro ultrafialové oblasti spektra (EIT), přístroj pro detekci energetických a relativistických jader a elektronů (ERNE), přístroj pro celkovou oscilaci nízkých frekvencí (GOLF), Michelsonovo zobrazování Dopplerových rychlostí a výzkum slunečních oscilací (MDI/SOI), měření slunečního ultrafialového záření (SUMER), anizotropie slunečního větru (SWAN), ultrafialový koronální spektrometr (UVCS), proměnnost toku slunečního záření a g-oscilace (VIRGO) a nejslavnějším přístrojem je širokoúhlý a spektrometrický koronograf (LASCO). Kromě výzkumu Slunce se SOHO zabývá také výzkumem komet a to i přesto, že se s tím původně vůbec nepočítalo. Tyto malé komety prolétávají blízko Slunce a některé se dokonce dostanou tak blízko, že se vypaří. Existuje teorie, podle níž se jedná o zbytky původní velké komety, ta se měla dostat natolik blízko naší hvězdě, že se roztrhala na menší kusy. Komety lze spatřit pouze prostřednictvím koronografu sondy SOHO, neboť je za normálních okolností přezáří Slunce. S hledáním komet pomáhají také astronomové amatéři, kteří pečlivě prohledávají všechny snímky sondou pořízené. Případný objevitel má ovšem smůlu – kometa ponese jméno sondy SOHO. Během dosavadní mise sondy bylo již objeveno na tisíc komet! SOHO pokračuje v bedlivém sledování Slunce (přes drobné problémy) již téměř deset let. Stránky sondy SOHO (NASA) , Fotografie a animace ze SOHO , Slunce ON-LINE na IAN

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Genesis:

Americká sonda Genesis odstartovala 8. srpna 2001 pomocí nosné rakety Delta 2. Hlavním úkolem sondy bylo zachytit vzorky slunečního větru pomocí speciálních lapačů zhotovených z velmi čistých materiálů (zlato, safír, silikon, diamant). Celková plocha těchto lapačů byla větší jak jeden metr čtvereční. Genesis dále nesla na palubě monitory slunečního větru, sloužící k analýze iontů a elektronů. Sběr vzorků probíhal v Lagrangeově bodu L1. Tento myšlený bod se nachází asi 1,5 miliónů km od Země a právě zde se gravitační účinky Země a Slunce vyrovnávají. K bodu L1 se Genesis dostala 16. listopadu 2001 a úspěšně byla navedena na „oběžnou dráhu“ kolem tohoto bodu. Se sbíráním cenného materiálu začala sonda 30. listopadu 2001 a skončila 1. dubna 2004. Dne 8. září 2004 se oddělilo pouzdro o velikosti 1,5 metru a hmotnosti 450 kg. Při vstupu do zemské atmosféry měla sonda rychlost asi 40 000 km/h. Atmosféra modul zpomalila a o další zbrzdění ve výšce asi 7 km se měly postarat padáky. NASA naplánovala velmi ambiciózní přistání. Sonda se nesměla dotknout povrchu Země. Proto bylo naplánováno její zachycení z vrtulníku, ještě dříve než dosedne na povrch. K tomuto účelu dokonce NASA najala kaskadéry. Padák se však neotevřel a tak se Genesis zabořila při rychlosti 322 km/h do pouště ve státě Utah (dopadla prakticky volným pádem). V říjnu 2004 zveřejnila vyšetřovací komise NASA zprávu, ve které přisuzuje neotevření padáků opačně namontované součástce, která měla zaznamenat vliv zemské gravitace a ve správnou chvíli dát pokyn k vystřelení brzdicích padáků. Přesto se část vzorků jako zázrakem podařilo zachránit. Podle původních předpokladů měla Genesis nasbírat 10 až 20 mikrogramů cenného materiálu. Stránky sondy Genesis , Animace nezdařeného přistání (mov - 6,4 MB)

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

5. Historie dobývání komet a planetek:

4. Historie dobývání Venuše:

3. Historie dobývání planet:

2. Historie dobývání Měsíce:

1. Historie dobývání Marsu:

Další zdroje:

http://nssdc.gsfc.nasa.gov

www.space.com

http://photojournal.jpl.nasa.gov

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní pozorovatelna 88
Ilustrační foto...
Složité počasí Venuše
Ilustrační foto...
Příběh nepolapitelných neutrin -- díl první
Ilustrační foto...
Pioneer 10: The Neverending Story -- A co věda?
Ilustrační foto...
Diamantový prach 2
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691