Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Mars Reconnaissance Orbiter odstartoval

Na povrchu i oběžné dráze rudé planety již začíná být s trochou nadsázky „těsno“. V pátek 12.srpna odstartovala k Marsu americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter.

Start a průběh letu:

Dvaceti denní startovací okno začalo na Mysu Canaveral běžet 10. srpna. První pokus vypustit sondu Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) dne 10. srpna nevyšel. Start musel být odložen o 24 hodin z důvodů technických potíží nosné rakety Atlas 5. Druhý pokus 11. srpna však rovněž nebyl úspěšný. Tentokrát byly na vině problémy se softwarem nosné rakety a také počasí. V pátek 12. srpna již startu nic nebránilo a tak se ve 13:43 SELČ zažehly motory nosné rakety Atlas 5 a sonda Mars Reconnaissance Orbiter zahájila novou éru výzkumu čtvrté planety sluneční soustavy. Po čtyřech minutách letu byl odpojen první stupeň nosné rakety a zažehnut stupeň druhý, který sondu vynesl na oběžnou dráhu kolem Země. Pak již nic nebránilo třetímu zážehu a sonda MRO opustila gravitační náruč naší planety. Pokud půjde vše dobře, dorazí MRO k Marsu kolem 10. března příštího roku. Dráha sondy bude zpočátku dosti protáhlá, což by mělo změnit kontrolované brzdění o vrchní vrstvy marsovské atmosféry. V listopadu 2006 bude sonda obíhat ve výšce pouhých 300 km nad povrchem. V tu dobu také začne primární část mise trvající 25 měsíců.

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Vědecké vybavení:

MRO je vybavena šesticí přístrojů k výzkumu atmosféry, povrchu i podpovrchových vrstev. Na palubě nese italský radar SHARAD, který bude hledat pod povrchem led na frekvencích 15 -25 MHz. MRO je vybavena hned třemi „oky“. Jednak je zde kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) vyrobena firmou Aerospace & Technologies s doposud největším rozlišením. Sonda tak bude schopna vyfotografovat povrchové útvary o velikosti několika decimetrů. Další kamera CTX (Context Imager) bude sloužit ke snímkování větších útvarů. Třetí kamerou je MARCI (Mars Color Imager) sloužící k monitorování marsovského počasí během krátkodobých i dlouhodobých časových úseků. Dalším přístrojem je spektrometr pro hledání minerálů. Šestým a posledním vědeckým přístrojem je radiometr k výzkumu atmosféry. Na palubě nese MRO také největší anténu, která kdy k rudé planetě letěla. Anténa má obstarat 10-krát rychlejší přenos dat na Zemi, než tomu bylo u marsovských sond doposud. MRO je navíc pořádným mackem - váží více než dvě tuny (palivo asi 1,2 t). Celkové náklady projektu činí 720 miliónů USD.

Ilustrační foto...

Je sonda MRO přelomová?

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter je určitě technologicky na vyšší úrovni než současné sondy u rudé planety. Má mnohem výkonnější anténu i vědecké přístroje. Těšit se můžeme na doposud nejkvalitnější fotografie povrchu. Ve sdělovacích prostředcích se objevila zpráva, že úkolem MRO je mimo jiné hledat místa pro přistání lidské posádky, která má k Marsu letět do roku 2020. Na této informaci je jen minimum pravdy. Než vyšleme lidi na Mars, musíme o této planetě vědět co nejvíce informací. Každá kosmická sonda nám tak dává pomyslný kousek do skládačky našeho vědění o této planetě. NASA plánuje nejdříve dostavět Mezinárodní kosmickou stanici ISS, vrátit se na Měsíc a teprve potom letět na Mars. ISS bude dostavěna nejdříve v roce 2010. Let k Marsu v roce 2020 je tak zcela nereálný. Pozorní čtenáři jistě ví, jak velké zpoždění nabrala výstavba ISS. V přípravách letu na Mars to bude podobné. Reálné datum prvního přistání lidí na Marsu je někdy kolem roku 2030 – pokud půjde vše dobře.

Současné sondy na Marsu:

NASA má na oběžné dráze kolem Marsu dvojici sond. Již od září 1997 je zde veterán marsovského výzkumu Mars Global Surveyor (start 7. 11. 1996). Druhou novější sondou je Mars Odyssey (start 17. 4. 2001), která zde obíhá od října 2001. Třetí kosmickou sondou na orbitu je evropský Mars Express (start 2. 6. 2003), ten je služebně nejmladší – kolem rudé planety obíhá od prosince 2003. Na povrchu Marsu pracuje dvojce amerických pojízdných robotů Spirit a Opportunity. Vozítka pracují od ledna 2004. Jejích primární mise skončila již v dubnu 2004, ale dobrá kondice obou si vynutila prodloužení mise.

Odkazy:

Domovská stránka sondy MRO

Fotografie Marsu

http://mars.jpl.nasa.gov/

Související články - Historie dobývání Marsu:

První díl (Mars 1 až Mariner 9)

Druhý díl (Mars 4 až Fobos 2)

Třetí díl (Mars Observer až MPL)

Čtvrtý díl (Současnost)

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Blíží se zatmění Měsíce
Ilustrační foto...
Region Aeolis Mensae
Ilustrační foto...
Bolid odpoledne 6. května 2000
Ilustrační foto...
O svícení 3
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 24
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691