Planetky a komety – malá tělesa sluneční soustavy. Zatímco planetky byly objeveny až po nástupu větších dalekohledů, komety přitahovaly lidskou pozornost odjakživa. Tyto tělesa nám mohou přinést důležité svědectví o vzniku sluneční soustavy a tedy i o vzniku nás samotných. Zároveň nám však mohou přinést zkázu, stejnou jaká před 65 milióny lety zahubila dinosaury. Právě proto jsou komety a planetky středem našeho zájmu a cílem kosmických sond.
Galileo:
Americká sonda Galileo (start 18. října 1989) sloužila k výzkumu Jupiteru a jeho měsíců. Přesto to byla právě sonda Galileo, která přinesla první detailní fotografie planetky. První „meziplanetární“ návštěvou byla planetka Gaspra v říjnu 1991 a další v srpnu 1993 planetka Ida. Tento průlet byl historický a mnoha vědcům vyrazil dech – okolo planetky obíhal malý měsíc, jenž dostal název Dactyl. Vzhledem k relativně malé hmotnosti a tedy i gravitaci planetky je velmi zajímavé, že takový systém (planetka – měsíc) vůbec existuje. viz. Historie dobývání planet


NEAR Shoemaker:
NEAR - Near Earth Asteroid Rendezvous odstartoval 17. února 1996 pomocí rakety Delta 2. Sonda byla později přejmenovaná na NEAR-Shoemaker na počest slavného amerického astronoma a geologa, který tragicky zahynul v roce 1997. K vědeckému vybavení sondy patřil magnetometr, spektrometry, laserový hloubkoměr a také multispektrální kamera. První zastávkou byla planetka s tvarem kosti a názvem 253 Mathilde. Sonda kolem planetky prolétla 27. června 1997 a pořídila na 1100 snímků ve viditelném a infračerveném oboru spektra. Dne 14. února 2000 byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planetky Eros a zahájila komplexní výzkum tělesa. Původně se měl NEAR dostat k Erosu o rok dříve, avšak to by ho nesměly potkat problémy s brzdicím motorem. Na sv. Valentýna dne 12. února 2001 NEAR přistál na povrchu planetky. S tímto manévrem se přitom na začátku vůbec nepočítalo, takže mělo jít o jakousi třešinku na dortu. NEAR pořizoval během pomalého sestupu detailní fotografie o velkém rozlišení. Sonda přistání zvládla a z povrchu planetky stále vysílala údaje. Šlo o přistání na nejmenším tělese v dějinách kosmonautiky. NEAR dosedl na planetku Eros velmi měkce, při rychlosti pouhých 1,9 m/s a to vše ve vzdálenosti 316 miliónů kilometrů od Země. NEAR-Shoemaker pořídil během své mise na 160 000 fotografií planetky a získal velmi cenné údaje, které se stále vyhodnocují. Stránky projektu NEAR , Fotografie


Deep Space 1:
Dne 24. října 1998 odstartovala americká kosmická sonda Deep Space 1, jejímž úkolem byl systematický výzkum planetek a komet. Primárním úkolem ovšem bylo vyzkoušet nové technologie. Celkem jich měla 12, včetně svého pohonu – iontový motor. Na své palubě nesla kamery, spektrometry, plazmový detektor a další přístroje k výzkumu tvaru, rotace a složení tělesa. Nejdříve sonda prolétla kolem planetky 9969 Braille a to 29. července 1999 v 4:46 UT ve vzdálenosti pouhých 15 km. Několik hodin před plánovaným průletem však vědcům ztuhla krev v žilách, poněvadž došlo k výpadku elektronického systému. Tento problém se sice podařilo odstranit, ale v zápětí přišel jiný. Na fotografiích z průletu bylo okamžitě jasné, že něco nehraje. Místo snímků povrchu se objevily rozmazané fotografie hvězd. Pro kameru sondy (DS-1) byla planetka zřejmě příliš slabá, naštěstí další údaje přišly v pořádku. Podařilo se získat mimořádně kvalitní infračervená spektra planetky a změřit její velikost, ta je 2,2 x 1 km. Druhou návštěvou byla kometa Borrelly dne 22. září 2001. Deep Space 1 proletěl ve vzdálenosti 2171 km od jádra ve 22:29:33 UT. Rychlost průletu byla 16,58 km/s. Deep Space 1 zaslal podrobné snímky povrchu. Dne 18. prosince 2001 byla sonda „odpojena“ a mise oficiálně ukončena. Domovská stránka Deep Space 1

Stardust:
Hlavním cílem sondy Stardust (start 7. února 1999) byla kometa Wild 2, ale během letu navštívila planetku (5535) Annefrank. Poměrně malou planetku (asi 8 km) minul Stardust dne 2. listopadu 2002 ve vzdálenosti pouhých 3 300 km a pořídil na 70 fotografií tělesa. viz. Historie dobývání komet
Hayabusa (MUSES C):
Japonská sonda Hayabusa (v překladu Sokol) má přinést odpovědi na další otázky, týkající se vzniku sluneční soustavy a složení planetek. Sonda odstartovala 9. května 2003 a krátce po startu byla přejmenovaná z původního názvu MUSES-C na Hayabusa. Sondu vynesla do vesmíru raketa M-5. Právě nehoda prvního stupně rakety M-5 zapříčinila odklad startu z původního termínu v červenci 2002 na květen 2003. Odklad startu rovněž způsobil změnu cíle sondy Hayabusa. Původně měla letět k planetce Nereus, nakonec byla vybrána planetka 25 143 Itokawa (1998 SF36). Dne 19. května 2004 provedla sonda průlet kolem Země ve výšce 3725 km z důvodů gravitačního manévru. Hlavním úkolem sondy o hmotnosti 500 kg je odebrat z povrchu planetky vzorek horniny a dopravit jej zpět na Zemi. Planetka 25 143 Itokawa má velikost asi 400 metrů a křižuje dráhy Země a Marsu. Hayabusa je poháněná iontovým motorem (podobně jako třeba evropská sonda Smart-1). Orbitální část sondy je vybavena především kamerami pro fotografování tělesa a dalšími přístroji, které mají zkoumat tvar, rotaci, velikost a složení planetky. Od mateřské sondy se odpoutá velmi malý přistávací modul o hmotnosti pouhých 1,2 kg! Brzdění obstará motor a posledních několik desítek centimetrů bude sonda na povrch padat „volným pádem“. Okamžitě po přistání započne velmi netradiční odběr vzorků. Sonda vystřelí na planetku miniaturní náboj o hmotnosti 5 gramů a rychlostí asi 83 km/h. Náboj zasáhne povrch planetky, vznikne malý kráter (jakýsi malý Deep Impact) a vyvržený materiál vyletí směrem „nahoru“od povrchu planetky (vzhledem k nízké gravitaci to nebude problém). Materiál zachytí speciální trychtýř, který jej okamžitě uloží do kontejneru. Poté se zažehnou motory a sonda se vznese z povrchu planetky. Stejný postup se bude opakovat třikrát na třech různých místech povrchu. Aby se zabránilo smíchání vzorků - kontejner se vždy po odběru pootočí o 120°. Vědci věří, že se jim podaří takto odebrat 1 až 10 gramů cenného materiálu. Na misi Hayabusa pracovala na začátku také NASA, ta nakonec z finančních a technických důvodů účast vzdala. První fáze výzkumu tělesa má začít v září 2005. Asi po třech měsících se Hayabusa přiblíží k asteroidu blíže a započne druhá fáze výzkumu a série přistání. Provozovatelem sondy je japonská organizace ISAS. Modul se vzorky má vstoupit do zemské atmosféry v červnu 2007. Domovská stránka sondy Hayabusa, Domovská stránka ISAS

Rosetta:
Evropská kosmická sonda Rosetta (start 2. března 2004) má za úkol dlouhodobý výzkum komety Churyumov-Gerasimenko. Během své pouti také proletí kolem planetek (21) Lutetia a (2867) Steins. viz. Historie dobývání komet
5. Historie dobývání komet a planetek:
4. Historie dobývání Venuše:
3. Historie dobývání planet:
2. Historie dobývání Měsíce:
1. Historie dobývání Marsu:
Další zdroje:
http://nssdc.gsfc.nasa.gov
www.space.com
http://photojournal.jpl.nasa.gov
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/planets/asteroidpage.html