Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání komet

Planetky a komety – malá tělesa sluneční soustavy. Zatímco planetky byly objeveny až po nástupu větších dalekohledů, komety přitahovaly lidskou pozornost odjakživa. Tato tělesa nám mohou přinést důležité svědectví o vzniku sluneční soustavy a tedy i o vzniku nás samotných. Zároveň nám však mohou přinést zkázu, stejnou jaká před 65 milióny lety zahubila dinosaury. Právě proto jsou komety a planetky středem našeho zájmu a cílem kosmických sond.

Halleyova kometa:

V polovině 80. let minulého století byla středem pozornosti všech astronomů Halleyova kometa. Dlouho očekávaný návrat jedné z nejslavnějších komet byl prvním v éře kosmonautiky. Je tak celkem logické, že právě k Halleyové kometě směřovalo hned několik kosmických sond.

Ilustrační foto...

ISE 3:

ISE 3 – Explorer 59 – ICE (International Cometary Explorer) – ISEE-C (International Sun-Earth Explorer-C). Pod těmito všemi názvy můžete najít americkou sondu, která odstartovala k Halleyově kometě 12. srpna 1978. Jednalo se o součást programu ISE-C. Tento program měl za úkol výzkum prostoru mezi naší planetou a Sluncem. Také sonda ISE 3 plnila tyto úkoly, spočívající ve výzkumu slunečního větru, zemské magnetosféry a vlivu interakce plazmatu se slunečním větrem v okolí Země. Sonda se nejdříve pohybovala po dráze, která jí zaručovala splnění výše popsaných úkolů a v březnu, dubnu, září, říjnu a prosinci 1983 provedla sérií průletů kolem Měsíce. Tyto manévry udělily sondě potřebný gravitační impuls k další cestě. První zastávkou byla kometa Giacobini-Zinner. Celkem pět průletů kolem Měsíce a série úprav dráhy byly nutné k tomu, aby se sonda ISE 3 dostala k této kometě. Hlavními úspěchy bylo zaznamenaní výskytu iontů vody a oxidu uhelnatého a to ve vzdálenosti již 8 000 000 km od jádra! Kolem komety Giacobini-Zinner prolétla sonda 11. září 1985 a zamířila k Halleyově kometě, kde provedla stejný výzkum na konci března 1986.

Vega 1:

O dvojici sovětských sond Vega jsem psal již v díle Historie dobývání Venuše II. Vega 1 odstartovala 15. prosince 1984 v 09:16:24 UT a nejdříve zavítala k Halleyově kometě. Rychlostí 79,2 km/s prolétla kolem jádra komety 6. března 1985 ve vzdálenosti 10 000 km. Vega 1 pořídila snímky komety a zamířila k Venuši, kolem které prolétla 11. června 1985. Viz. Historie dobýváni Venuše II

Vega 2:

Vega 2 byla totožná se sondou Vega 1. Její start proběhl 21. prosince 1984 a kolem Halleyovy komety profičela tři dny po sondě Vega 1 (9. března 1985) rychlosti 76,8 km/s ve vzdálenosti pouhých 3000 km. K Venuši se sonda dostala 15. června 1985. Viz. Historie dobýváni Venuše II

Sakigake:

Japonská kosmická sonda Sakigake (Pioneer - Průkopník) odstartovala 8. ledna 1985. Přestože byla podobná sondě Suisei, její vědecké vybavení bylo jiné. Kolem Halleyovy komety prolétla při rychlosti 75,3 km/s ve vzdálenosti 7 milionů kilometrů dne 11. března 1986. Hlavními úkoly bylo studium plazmového vlnového spektra, slunečního větru a magnetického pole. Sakigake poté prolétla okolo Země 8. ledna 1992 ve vzdálenost 88 997 km a pak ještě 14. června 1993 a do třetice 24. října 1994. Sonda měla uskutečnit průlet kolem komety Honda-Mrkos-Pajdusakova začátkem února 1996 a kolem komety Giacobini-Zinner ke konci listopadu 1998. Z důvodu nedostatku hydrazinu, který sloužil jako palivo, byly tato dva průlety zrušeny. Se sondou Sakigake bylo ztraceno spojení 15. listopadu 1995 ve vzdálenosti 106 milionů km od Země.

Suisei:

Suisei – toto slovo znamená v japonštině kometa a také je to název japonské sondy, kterou císařství vyslalo v osmdesátých letech vstříc Halleyově kometě. Suisei podobná sondě Sakigake odstartovala 18. srpna 1985. Hlavním úkolem bylo získání fotografií komety v ultrafialové části spektra. Pozorováním se měl zjistit výskyt vodíku a jeho koncentrace. Fotografování začalo asi měsíc před plánovaným nejtěsnějším přiblížením ke kometě a skončilo asi měsíc po průletu. Suisei se k Halleyově kometě dostala nejblíže na vzdálenost 151 000 km dne 8. března 1986 a každý den pořídila kolem šesti fotografií. Po průletu kolem Halleyovy komety byl zpočátku naplánovaná ještě návštěva u komety Giacobini-Zinner dne 24. listopadu 1998 a trochu vzdálenější průlet okolo komety Tempel-Tuttle koncem února 1998, ale z důvodu vyčerpání paliva (hydrazin) dne 22. února 1991 byly obě další části mise zrušeny. Celková hmotnost sondy byla 139,5 kg.

Ilustrační foto...

Giotto:

Giotto byla jedinou kosmickou sondou, nazvanou po umělci. Giotto di Bondone (1267 – 1337) byl italský malíř, jenž zobrazil Halleyovu kometu z roku 1301 na fresce Klanění tří králů jako betlémskou hvězdu v padovské kapli. Evropská kosmická sonda odstartovala 2. července 1985 a 14. března 1986 minula Halleyovou kometu ve vzdálenosti pouhých 596 km, čímž se dostala k jádru komety nejblíže ze všech sond. Kamera s vysokým rozlišením pořídila během průletu na 2000 fotografií tmavého jádra na pozadí dosti jasné komy. Dalšími úkoly bylo studium složení a množství prachových částeček v komě, určení množství těkavých prvků v komě a vzájemné působení plazmy se slunečním větrem. Sonda byla částečně poškozena narážejícími prachovými částečkami z komety, přesto pokračovala dál v letu. Giotto poté zamířila k další kometě - Grigg-Skjellerup, těsný průlet proběhl ve vzdálenosti 200 km dne 10. července 1992. Sonda objevila u komety první ionty ve vzdálenosti 600 000 km od jádra komety. Přístroje sondy byly vypnuty 23. července 1992. Podle výpočtů měla Giotto proletět 1. července 1999 okolo Země ve vzdálenosti 219 000 km.

Ilustrační foto...

Contour:

Start sondy Countour (Comet Nucleus Tour) proběhl 3. července 2002. Contour se měl po nějakou dobu nacházet na oběžné dráze Země. Se sondou však bylo ztraceno veškeré spojení a tak plánovaný zážeh motoru dne 15. srpna 2003 neproběhl. Tato klíčová korekce měla sondu navést na meziplanetární dráhu. Později byly v místech předpokládaného výskytu sondy objeveny tři úlomky ve vzdálenosti asi 2 000 000 km od Země. Contour se pravděpodobně vinou konstrukční závady rozpadl. Motor při startu pracoval normálně, ale několik sekund před jeho plánovaným vypnutím mělo dojít k výbuchu, způsobeného zřejmě explozí urychlovacího motoru Star-48. Prvním cílem sondy v ceně 159 miliónů USD měla být kometa Encke v listopadu 2003 a v červnu 2006 kometa Schwassmann-Wachmann-3. V případě dobrého stavu měl Contour navštívit ještě třetí kometu s názvem d‘Arrest v roce 2008. Sonda měla provádět průzkum jádra komety na základě jejího spektra a také chemickou analýzu kometárního prachu a plynu.

Současné sondy:

Stardust:

Start americké sondy Stardust proběhl 7. února 1999 pomocí rakety Delta 2. Dne 15. ledna 2001 prolétla okolo Země ve vzdálenosti 6 012 km v rámci gravitačního manévru pro let ke kometě Wild 2. První zastávkou byl náš Měsíc o sedmnáct hodin později. Stardust proletěl ve vzdálenosti 108 000 km a pořídil 23 fotografií z důvodů kalibrace kamery. Druhou kosmickou návštěvou byla planetka (5535) Annefrank. Poměrně malou planetku (asi 8 km) minul Stardust dne 2. listopadu 2002 ve vzdálenosti pouhých 3 300 km a pořídil na 70 fotografií tělesa. Hlavním cílem sondy Stardust byla kometa Wild 2, kolem které sonda prolétla 2. ledna 2004 ve vzdálenosti 240 km od kometárního jádra při rychlosti 6,1 km/s. Vzdálenost mezi Zemí a kometou tehdy byla 389 miliónů km, takže signál letěl ze sondy na Zemi plných 22 minut. Kromě pořízení fotografií kometárního jádra byl hlavním úkolem sondy odběr kometárních částeček, uvolňující se z jádra komety. K tomuto účelu byl vyvinut speciální „lapač“ ve tvaru tenisové rakety. Předpokládá se, že Stardust mohl zachytit cca 10 000 částeček o velikosti 1 až 300 mikrometrů. Kromě kometárního prachu sonda zachycovala v období od února do května 2000 a od srpna do prosince 2000 také mezihvězdný materiál, jenž se do vnitřních oblastí sluneční soustavy dostává z mezihvězdného prostoru naší Galaxie. Návratové pouzdro se vzorky by mělo na Zemi přistát ve státě Utah (USA) dne 15. ledna 2006. Hmotnost návratového pouzdra je asi 50 kg, hmotnost celé sondy pak 300 kg. Celkové náklady mise činní 199,6 miliónů USD, sonda stojí asi 128,4 miliónů USD, zbytek jsou výdaje na provoz. Cenné vzorky kometárního prachu nám mohou přinést klíčové svědectví o vzniku sluneční soustavy. Stránky projektu

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Rosetta:

Evropská kosmická sonda Rosetta je sprintérem mezi kosmickými sondami. Odstartovala 2. března 2004 pomoci rakety Ariane 5. Roseta se skládá se ze dvou částí – orbitální části (Orbiteru) a miniaturního přistávacího modulu (Philae). Úkolem sondy Rosetta je dlouhodobý výzkum komety Churyumov-Gerasimenko. Původně měl být cíl jiný, ale z důvodů havárie nosné rakety v prosinci 2002 musel být start odložen a pozměněn také cíl mise. Mezi vědecké vybavení sondy patří přístroje k analýze plynů v komě a ohonu komety (spektrometr ALICE), k výzkumu prachových částeček, měření teploty, hmotnosti, hustoty a gravitačního pole jádra komety. Na sondě je také umístěn magnetometr a další technika k výzkumu plazmového prostředí, spektrometry a pochopitelně kamery. Přistávací modul (Philae) je vybaven technikou k výzkumu složení kometárního jádra, analýze plynů, povrchových a podpovrchových vrstev. Dále je na modulu magnetometr a monitor plazmatu, přístroje k výzkumu seismických, elektrických a akustických vlastností jádra. Philae bude také spolupracovat s orbitální části při experimentu, který zjišťuje vnitřní skladbu jádra komety rádiovou sondáží. Také na přistávacím modulu bude televizní kamera pro pořizování unikátních záběrů z místa přistání. Zajímavé je také zařízení pro sběr a podávání povrchových vzorků. Rosetta musí během své mise vykonat sérií gravitačních manévrů. První se uskutečnil 4.3. 2005, kdy prolétla 1955 km nad zemským povrchem. Další manévr čeká Rosettu u Marsu v březnu 2007 a pak dvakrát u Země v listopadu 2007 a listopadu 2009. Během své pouti proletí kolem planetek (21) Lutetia a (2867) Steins. V květnu 2014 přiletí Roseta k hlavnímu cíli – kometě Churyumov-Gerasimenko a usadí se na její oběžné dráze. Bude to první umělá družice komety. V listopadu 2014 na kometě přistane modul Philae. Stránky projektu Rosetta (ESA)

Ilustrační foto...

Deep Impact:

Americkou kosmickou sondu Deep Impact není nutno příliš představovat. Start proběhl 12. ledna 2005 v 18:47:08 UT za pomocí nosné rakety Delta II. V 19:00 UT dosáhla sonda parkovací dráhy a po jedenáct minut kroužila kolem Země. V 19:11 UT se zažehl třetí stupeň nosné rakety, který poslal sondu k jejímu cíli – kometě Tempel 1. Dne 3. července ve 4:07 UT se od sondy oddělí malý měděný modul (impactor) o hmotnosti 372 kg, který se 4. července v 7:52 SELČ úspěšně srazil s kometou. Celou kolizi sledovala „orbitální“ část sondy prolétávající kolem komety ze vzdálenosti 500 km, dále teleskopy HST, Chandra, Spitzer, XMM-Newton, kosmická sonda Rosetta a pozemní observatoře. Kometa Tempel 1 oběhne Slunce za pět a půl roku a má velikost asi 3,5 km. Po srážce se z kometárního jádra uvolnilo obrovské množství materiálu. Mise sondy Deep Impact nebude ukončena počátkem srpna letošního roku, jak se očekávalo. Protože hlavní část přečkala průlet kolem komety v plném zdraví, byl zvolen nový cíl mise: kometa 85P/Boethin. Sonda se tedy má prosmýknout kolem Země v roce 2008 a v témže roce dorazit ke kometě.

Odkazy na stránky o sondě Deep Impact:

Srážka z kometou – první snímky (IAN)

Fotografie na stránkách Planetary Photojournal

Stručně z kosmonautiky X - Událost července: vyvrcholení mise Deep Impact

Oficiální stránky projektu (NASA)

Deep Impact Flyby - Spacecraft Ready For New Mission

4. Historie dobývání Venuše:

3. Historie dobývání planet:

2. Historie dobývání Měsíce:

1. Historie dobývání Marsu:

Zdroj:

http://nssdc.gsfc.nasa.gov

www.space.com

http://photojournal.jpl.nasa.gov

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/planets/asteroidpage.html

http://roland.mpae.gwdg.de

http://sci.esa.int/rosetta

http://history.nasa.gov

http://stardust.jpl.nasa.gov

http://deepimpact.jpl.nasa.gov

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Historie dobývání Marsu – díl první (Mars 1
Ilustrační foto...
Sluneční erupce a trojrozměrný model CME
Ilustrační foto...
Galaktické lego
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 20
Ilustrační foto...
Jupiter & Saturn -- ve vašich dalekohledech
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691