Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Červenec 1975: let Sojuz-Apollo

V červenci roku 1975 se na oběžné dráze poprvé spojily dvě kosmické lodě jiných zemí. Několika denní let americké kosmické lodi Apollo a sovětského Sojuzu přinesl nejen vědecké výsledky, ale znamenal zásadní průlom v mezinárodní spolupráci při výzkumu a dobývání vesmíru.

1. Úvod:

Historie společného letu se začala psát již v roce 1970, kdy se přišlo s myšlenkou sovětsko-amerického letu a započaly schůzky pracovních skupin obou zemí. Mezi SSSR a USA to přitom nebylo tehdy zrovna ideální. Pokud pomineme politické neshody a rozepře, byla zde stále čerstvá rána v podobě amerického úspěchu v dobytí Měsíce. Vždyť v roce 1970 stále a naplno probíhal lunární program Apollo. Symbolická tečka za mnohaletým rivalstvím nastala 24. května 1972, kdy nejvyšší představitelé obou zemí podepsali vzájemnou dohodu o spolupráci při výzkumu vesmíru. Podstatnou části dohody byl právě společný let obou lodí.

Ilustrační foto...

2. Stručná charakteristika lodí:

Apollo:

Kosmickou loď Apollo snad není třeba příliš představovat. Jednalo se o velitelskou a servisní sekci z měsíčního programu Apollo, jehož cílem bylo dopravit člověka na Měsíc a zpět. Jen namísto lunárního modulu mělo Apollo instalováno speciální „nadstavbu“ v podobě spojovacího průchodu. Loď Apollo byla ještě využita pro dopravu posádky na zatím jedinou čistě americkou orbitální stanici – Skylab a v roce 1975 pro společný let Sojuz-Apollo. Klíčový rozdíl mezi Apollem a Sojuzem byl v přistání. Zatímco Apollo přistávalo na padácích v moří, Sojuz přistával pomocí padáků a brzdicích motorů na pevnině.

Sojuz:

Také sovětský a dnes ruský Sojuz není třeba představovat. Jeho první start proběhl 23. dubna 1967 a byl tragický. Uspěchané a politický popohnané přípravy letu byly nekvalitní. Při přistání zahynul kosmonaut V. M. Komarov. Sojuzy se poté využívaly k testům a vědeckým výzkumům a od Sojuzu 10 sloužily jako dopravní prostředek pro orbitální stanici Saljut a později pro stanici MIR. Již mnohonásobně zdokonalená a pozměněná verze Sojuzu se používá dodnes jako dopravní a záchranná loď u Mezinárodní kosmické stanice (ISS). V roce 1975 byl Sojuz použit pro společný let Sojuz-Apollo. Přeměnou Sojuzu na bezpilotní prostředek vznikla nákladní loď Progress, která se využívala u orbitální stanice Saljut, MIR a dnes dopravuje náklady na ISS.

Ilustrační foto...

3. Posádky:

SSSR - Sojuz:

  • Alexej Archipovič Leonov:

Alexej A. Leonov se narodil 30. května 1934 a před letem Sojuz-Apollo absolvoval ve dnech 18. března až 19. března 1965 let ve Voschodu 2. Při tomto letu právě Leonov poprvé v historii vystoupil do vesmíru.

  • Valerij Nikolajevič Kubasov:

Valerij N. Kubasov se narodil 7. ledna 1935 a před letem Sojuz-Apollo absolvoval jako palubní inženýr let lodi Sojuz 6 (11. 10. 1969 – 16. 10. 1969).

USA - Apollo:

  • Thomas Patten Stafford:

Narodil se 17. září 1930 a před společným letem Sojuz-Apollo absolvoval 15. a 16. prosince 1965 let v lodi Gemini 6 a byl velitelem na lodi Gemini 9 (3. 6 – 6. 6. 1966). Stafford se také společně s astronauty Cernanem a Yongem podívali k Měsíci, kolem něhož prolétli a vyzkoušeli lunární modul. Start Apolla 10 nastal 18. května 1969 a na Zemi se posádka vrátila 26. května 1969.

  • Vance Devoe Brand:

Narodil se 9. května 1931 a byl pilotem velitelské sekce lodi Apollo při společném letu se Sojuzem, který byl pro něj zároveň prvním letem do vesmíru.

  • Donald Kent Slayton:

Narodil se 1. března 1924 a stejně jako Brand, byl i on nováčkem a do vesmíru se podíval poprvé. Šanci stát se astronautem měl již dříve, byl totiž vybrán do sedmičky pro program Mercury, ale lékaři u něj zjistili srdeční arytmii a z programu jej vyřadili. Nyní ovšem dostal výjimku a mohl letět.

4.Průběh letu:

Sojuz 19 odstartoval jako první z kosmodromu Bajkonur 15. července 1975 ve 13:20 SEČ. Američané vyslali Apollo o pár hodin později. Přesně ve 20:50 SEČ se raketa Saturn 1B odpoutává od startovací rampy na Mysu Canaveral a míří směrem k Sojuzu. Ihned po startu upravují lodě svojí dráhu tak, aby se k sobě začaly přibližovat. Spojovací manévr byl zahájen ve čtvrtek 17. července 1975 v 17:09:12 SEČ asi 1100 km od břehů Portugalska a dokončen byl v 17:12:30 SEČ. Spojení proběhlo úspěšně a to i přesto, že k němu došlo o šest minut dříve, než se plánovalo. Píše se 17. červenec 1975 a je 20:13 SEČ – Leonov otevírá dveře Sojuzu a první mezinárodní schůzka na orbitální dráze začíná. Během společného letu probíhaly především nejrůznější formální akce – výměna vlaječek mezi posádkami, podepisování pamětních dokumentů, televizní přenosy, rozhovor s Bílým domem apod. V sobotu 19. července dochází k prvnímu odpoutání lodi Apollo od Sojuzu. Na Apollo čeká nelehký úkol – má zastínit sluneční disk a vytvořit tak umělé zatmění Slunce, pozorovatelné ze Sojuzu. Operace to byla nesnadná, Apollo muselo od Sojuzu odlétat po přesné přímce spojující Sojuz-Apollo-Slunce. Ve vzdálenosti 220 metrů od Sojuzu se Apollo zastavuje a kosmonauti ze sovětské lodě pořizují snímky sluneční koróny. Poté se Apollo vrací k Sojuzu a ve 13:33:40 je spojení obou lodí pevné. V 16:27 SEČ dochází znovu k oddělení obou lodí. Kosmonauti pak provádějí fyzikální experiment. Na Sojuzu je instalované zvláštní zrcadlo, na něj pak z Apolla vysílají ultrafialové paprsky, které následně zachycují při oddalování od Sojuzu. Tento technicky poměrně náročný experiment měl zjistit koncentraci atomového kyslíku a dusíku v kosmickém prostoru. Obě lodě pak mění své dráhy a připravují se na přistání. Nejdříve dosedá na pevnině Sojuz. K přistání došlo 21. července 1975 v 11:50 SEČ nedaleko města Arkalyk. Apollo přistálo mnohem později – 24. července 1975 ve 22:18 SEČ dosedá loď na mořskou hladinu poblíž Havajských ostrovů.

Ilustrační foto...

5. Závěr:

Přestože se ihned po společném letu Sojuz-Apollo mluvilo o dalších podobných akcích, znovu se ruská a americká kosmická loď spojily až v roce 1995. Tehdy šlo o spojení raketoplánu Atlantis s ruskou orbitální stanicí MIR. A dnes? Rusko a USA společně spolupracují nejen na pilotovaných letech, ale i při stavbě kosmických družic a sond. V oblasti pilotovaných letů je pak s většími či menšími problémy kladen důraz na výstavbu Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Na stanici je neustále rusko-americká posádka a od února 2003 (nehoda Columbie) dopravují na stanici i americké astronauty Sojuzy. Největší mezinárodní spolupráce je zřejmě před námi, půjde o let k rudé planetě Mars. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by tuto největší kosmickou pouť v dějinách uskutečnila jedna země.

Zdroj:

Doporučená literatura:

  • Sojuz volá Apollo, K.Pacner, Albatros, 1976

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Když se řekne EVA
Ilustrační foto...
Tucet vykutálených měsíčků
Ilustrační foto...
Vesmír v hrsti...
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 4
Ilustrační foto...
Vánoční kometa
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691