Vesmírný týden 2005 / 27

Neuvěřitelné Slunce

Na povrchu Slunce se opět naprosto nečekaně a rychle vyrojila řada skvrn. Ty největší hrozí i silnější erupcí, jako například oblast č. 786, která je nyní poblíž středu Slunce (na snímku výše vlevo nahoře). První větší erupce nastala až 7. července večer.

Venuše (Merkur) - Měsíc

8. červenec by stál za poznámku, jen to klasické ošklivé červencové počasí, které k nám dorazilo, může znamenat problém.V porovnání se setkáním o měsíc dříve bude toto o něco zajíavější, protože Venuše bude pouze něco málo přes dva stupně od Měsíce. Navíc ještě níže k obzoru je stále možné vyhledat Merkur, Ten bude již poměrně dost slabý (0,5 mag), k jehovyhledání bude tedy potřeba dalekohled. Celé seskupení by mohlo být ideálním cílem pro fotografy.

Inspirací jak bude zhruba možné vidět Merkur a Venuši v pátek lépe naznačuje záběr z 6. července od Aleše Majera,kde je Merkur stále viditelný jako slabá hvězdička.

Jak si žije Tempel?

Kometa se nám z pohledu českého astronoma vůbec nezměnila. Ze světa přišly zprávy, že těsně po srážce s impaktorem Deep Space k nějakému zjasnění došlo, nyní se ale kometa zdá stále velmi slabá jako před srážkou. Osobně jsem ji ještě neviděl,přestože okolo jsme se dostali v nepříliš ideálních podmínkách až na 12,5 mag. Za těchto podmínek to v zorném poli vypadalo, že kometa tam snad někde je, ale nic určitého. To mi přijde v ostrém kontrastu s možnostmi, že zjasní o 2 - 3 mag, či že takto dokonce zjasnila, jak bylo někde na webu uvedeno. Uvidíme ještě, jaký bude další vývoj. Srážka se sondou samozřejmě kometě nijak výrazně neublížila a ani ji nevychýlila z její dosavadní dráhy.

Každopádně asi hodně dlouho se neudálo něco tak zajímavého a výsledky mise Deep Impact jsou obdivuhodné a zřejmě ivelice cenné, jak je z prvních údajů patrné. Zaujal mně i dopad na veřejnost, kdy úvodní stránka mise prý zaznamenala v denimpaktu kolem 1 miliardy přístupů, což je neuvěřitelné číslo i ve srovnání s přistáním na Marsu v lednu loňského roku (400 mil.přístupů).

Zajímavý jižní pól Titanu

Tento nový pohled na oblast kolem jižního pólu Saturnova měsíce Titan odhaluje záhadný tmavý útvar, který může být místem dřívějšího či současného jezera kapalných uhlovodíků. Jezero má rozměry 234 x 73 km, což je srovnatelné například s jezerem Ontario na kanadsko-amerických hranicích. Skutečná podstata tohoto útvaru, který je vidět vlevo od středu obrázku, není doposud známa. Avšak hladké pobřežní linie po obvodu jezera a jeho přítomnost v oblasti, kde se často vyskytují konvektivní bouřková oblaka, která byla již dříve pozorována sondou Cassini i pozemními dalekohledy, vede astronomy k vyhlášení této oblasti za nejvážnějšího kandidáta na výskyt přírodních nádrží nějaké kapaliny na Titanu.
Výtah z článku, který podle http://ciclops.org/view.php?id=1161 upravil F. Martínek.