Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Compton: Kremace žehem

V neděli čtvrtého června shoří nad Tichým oceánem jedna z nejtěžších, nejdéle pracujících a také nejproduktivnějších umělých družic: Comptonova gama observatoř.

Ilustrační foto...Konec úspěšné kariéry astronomického satelitu začal již v prosinci loňského roku, kdy vypověděl službu jeden ze tří gyroskopů zajišťujících stabilizaci v prostoru. Proto se koncem března specialisté z Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) rozhodli navést Comptona na sebevražedný let atmosférou tak, aby zaniknul nad neobydlenou oblastí Pacifiku.

Nemá smysl tajit, že hvězdáři nebyli z tak rychlého konce více než půlmiliardové stanice nijak nadšeni. Nicméně žádné trumfy v rukou neměli. Tedy ne, že by se observatoř nemohla dál věnovat výzkumu, všechny detektory na palubě pracovaly více méně bez problémů a v provozu mohly být odhadem ještě tři až deset roků, hrozilo však nebezpečí, že se po výpadku druhého gyroskopu vymkne kontrole řídícího střediska a po čase se zřítí na zemský povrch. Pravděpodobnost závady v orientaci se přitom v následujících třech rocích odhadovala na deset procent.

"Stoprocentní ztráta vědy nebo malá pravděpodobnost ztráty lidského života? Není se o čem rozhodovat," komentoval poslední dny mise Ed Weiler, ředitel NASA pro kosmické vědy. Varovným mementem je totiž osud Skylabu. Osmdesátitunová základna bez jakékoli kontroly zaniknula v roce 1979 a její trosky dopadly do Indického oceánu a západní Austrálie.

Compton se pohybuje na nízké oběžné dráze, vůči rovníku se sklonem asi třicet stupňů. V jeho dostřelu jsou tudíž metropole jako Mexico City, Bangkok či Miami. Některé části, jako osm set kilogramové hliníkové nosníky, přitom ohnivý let jistě přežijí a podle analýzy zasypou kovovými projektily o celkové hmotnosti kolem šesti tun a rychlostí 300 kilometrů v hodině oblast přes tisíc kilometrů v průměru. Hmotnost třiceti až čtyřiceti největších kusů podle modelových výpočtů přesáhne dvacet kilogramů.

Ilustrační foto..."NASA musí zajistit bezpečný zánik Comptona nad neobývaným Tichým oceánem," vyřknul koncem března ortel Alan Bunner. "Ostatně se s tím, vzhledem k rozměrům a hmotnosti, počítalo už při stavbě." Pokud by se sonda vymknula kontrole, pak se pravděpodobnost ohrožení lidských životů odhaduje na 1 ku 1000. Pokud ale bude zánik pod kontrolou, snižuje se riziko na 1:30 000 000.

Stejně jako jiné velké observatoře NASA, je i Compton připraven na návštěvy raketoplánu se servisními techniky. Jeho čtyři nádrže lze doplnit palivem z externího zdroje a všechny důležité systémy jsou vestavěny do snadno výměnných modulů. Bez ohledu na nedostatek peněz a šibeniční termín však NASA od záchranné výpravy upustila. Čáru přes veškeré rozpočty totiž udělal problematický raketových systém, ze kterého možná uniká toxické palivo. Specialisté proto nemohou garantovat bezpečné prostředí při eventuálním rendezvous s raketoplánem. Ze stejného důvodu se také poslední korekce dráhy uskutečnila v roce 1997 -- observatoř se tak brzdí o řídkou atmosféru a pomalu klesá po sebevražedné spirále.

Compton, který se do na oběžnou dráhu ve výšce 450 kilometrů vyšvihnul na palubě raketoplánu Atlantis pátého dubna 1991, patří mezi čtyři obří americké observatoře prohledávající kosmické útroby v celém oboru elektromagnetického spektra. Do série výprav plánovaných již od sedmdesátých let náleží od roku 1990 Hubblův kosmický dalekohled, rentgenová Chandra z loňska a nový infračervený detektor, který se na oběžnou dráhu dostane v příštím roce.

Bez falešné skromnosti lze přitom říci, že za devět roků těžké práce změnil náš pohled na celou řadu vesmírných objektů a dal za vznik na tisícovce vědeckých prací. Observatoř pojmenovaná po významném fyzikovi Arthurovi Holly Comptonovi se totiž vrhnula do jenom velmi málo probádaného, ale jinak nesmírně zajímavého oboru. Ilustrační foto...

  • Snad největším polínkem v gama ohni, tedy oboru elektromagnetického spektra ukrytého za neprostupnou oponou zemské atmosféry, je základní výzkum zdrojů krátkých spršek gama fotonů. Compton potvrdil, že mnohé z nich přicházejí z tzv. kosmologických událostí a jsou tudíž o to záhadnějšími nejenergetičtějšími událostmi ve vesmíru. Spolu s menší observatoří BeppoSAX pak pomohl v několika případech nalézt i jejich optické protějšky. I když se jejich detektor BATSE už brzy promění v popel, v archivech máme na dva a půl tisíce záznamů průběhu gama záblesků, tedy naprosto unikátní statistický materiál.
  • Pomocí dalekohledu EGRET se hvězdáři, kteří nalezli zalíbení ve vysokých energiích, zase podívali na blazary a kvasary: nápadná jádra vzdálených galaxií, které jsou silnými zdroji rentgenového (kvasary) nebo dokonce gama záření (blazary). Na pevném základě tak stojí hypotéza, že se za nimi ukrývají velmi hmotné černé díry obklopené horkým prstenem mezihvězdného plynu, ze kterých uniká materiál v úzkých výtryscích rychlostí blízkou světla. Ve třetím vydání katalogu detektoru Egret je na 66 velmi pravděpodobných blazarů a 27 ne zcela jistých.
  • Bedlivému citu důmyslných přístrojů neuniklo ani gama záření doprovázející rozpad radioaktivních prvků v rozpínajících se obálkách supernov. Compton tak pomohl určit jejich chemické složení a přispěl i k dohadu stáří. Narazil též na stopy po blízké supernově, která explodovala v souhvězdí Plachty mezi roky 1200 a 1300 a jasností soupeřila s Měsícem.
  • Do odkazu Comptonovy observatoře patří poznání, že některé neutronové hvězdy mohou být rentgenovými pulsary. (Zatímco do té doby se mluvilo o radiových, nejvýš optických pulsarech.) Před startem sondy byly známy jenom dva takové případy: v Krabí mlhovině a v souhvězdí Plachty. Sbírka se však rozrostla o dalších pět exemplářů velmi mladých, rychle rotujících neutronových hvězd. Jedním je i Geminga -- původně jenom zdroj gama záření teprve později identifikovaný i v jiných oborech spektra. Stejně tak dopadnuly rekurentní zdroje měkkého gama záření (Soft Gamma Repeaters). Spojenými silami detektorů na několika meziplanetárních sondách se jeden takový případ podařilo spojit se zbytkem po supernově. Dnes panuje obecný souhlas s představou, že se ta těmito zdroji ukrývá "hvězdotřesení" magnetarů -- neutronových hvězd s extrémně silným magnetickým polem (1014 gaussů). To občas způsobí mírné zvrásnění (snad i praskání) kůry neutronové hvězdy a doslova napumpuje energii do tenké atmosféry. Vzniká tak nápadný gama záblesk. S kosmologickými gama záblesky však nemají nic společného.
  • Ilustrační foto...
  • Compton svoji roli sehrál i při studiu našeho Slunce. Na oběžnou dráhu se sice dostal až s koncem maxima sluneční aktivity, naštěstí však několik zajímavých událostí přece jenom zahlédl. Jeho poněkud opomíjený spektrometr OSSE například 4. června 1991 sledoval v průběhu rozsáhlé erupce jadernou emisních čar železa, magnézia, neonu, křemíku, uhlíku, kyslíku a dusíku.
  • Z pikantních záznamů uveďme, že je podle družice Compton nejintenzivnějším zdrojem záření gama ve sluneční soustavě, dokonce intenzivnějším než Slunce, náš Měsíc! Zatímco Slunce vysílá fotony gama jen během velkých erupcí, Měsíc je zdrojem konstantním, neboť jeho povrch nepřetržitě bombardují částice energetického kosmického záření, což vede k druhotnému vyzáření fotonů gama. Zahlédl též záblesky gama záření přicházející ze svrchních vrstev zemské atmosféry, které doprovází některé výjimečné typy blesků.
Ilustrační foto...Návrat observatoře zpět do náruče matičky Země už začal. Koncem května ukončila vědecká pozorování. V noci z úterý třicátého na středu třicátého prvního května zvládla zapálením hlavního motoru první ze čtyř manévrů, kdy se dostala na protáhlou oběžnou dráhu ve výšce 356 až 512 kilometrů. Ke druhé korekci došlo o pár hodin později, ve středu krátce před pátou hodinou našeho času. V té době se Compton dostal až 250 kilometrů nad zemí.V neděli čtvrtého června v 7:37 našeho času se přízemí sníží na 150 kilometrů a při následujícím oběhu ho čtvrté zapálení v 9:05 pošle do krematoria. Nápor rychle houstnoucího vzdušného obalu satelit prudce zahřeje a přivede do prudké rotace. Někde ve výšce od sedmdesáti do osmdesáti kilometrů se začne Compton rozpadat. Při téměř vodorovném letu se promění na řadu větších či menších kusů, které zhruba hodinu po posledním manévru zasypou oblast o šířce dvacet pět kilometrů a délce přes čtyři tisíce kilometrů. Celé divadlo se sice odehraje v noci, ale nádherný bolid pyšné gama observatoře zahlédne málokdo.

Jiří Dušek

| Zdroj: Sky and Telescope, Astronomy Now a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Voda v marťanské poušti
Ilustrační foto...
Nový kráter na Měsíci
Ilustrační foto...
Speciální astronomické vzdělávání
Ilustrační foto...
Nové snímky Phobosu a Deimosu
Ilustrační foto...
Mňam. Aneb príma planeta!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691