Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Venuše I (1960 – 1977)

Venuše – sestra Země. Její tajemný povrch skrytý pod hustou a nepropustnou atmosférou přitahoval lidskou pozornost odjakživa. Po Marsu je Venuše nejnavštěvovanější planetou. Od počátku šedesátých let po dnešek zavítalo k planetě několik desítek sond. Některé z nich na nehostinném povrchu Venuše i přistály. Slavné programy Veněra, Mariner a Magellan snad není třeba představovat …

Venuše – sestra Země. Její tajemný povrch skrytý pod hustou a nepropustnou atmosférou přitahoval lidskou pozornost odjakživa. Po Marsu je Venuše nejnavštěvovanější planetou. Od počátku šedesátých let po dnešek zavítalo k planetě několik desítek sond. Některé z nich na nehostinném povrchu Venuše i přistály. Slavné programy Veněra, Mariner a Magellan snad není třeba představovat …

Úvod:

Důvodů proč k Venuši směřovalo a směřuje tolik sond je hned několik. Především je to její podobnost se Zemí (pevný povrch, podobná velikost, hmotnost,…) a také nehostinné podmínky, jenž panují na jejím povrchu. Znalosti tamního skleníkového efektu lze efektivně využít i na Zemi.

Ilustrační foto...

Pioneer 5:

Americká sonda Pioneer 5 startovala 11.března 1960 a jejím úkolem byl výzkum meziplanetárního prostoru mezi Zemí a Venuší.

Veněra 1:

První sondou, která se oficiálně dostala k Venuši byla sovětská Veněra 1, která zahájila dlouholetý sovětský program výzkumu Venuše. Start jedničky proběhl 12.února 1961, pomocí nosné rakety Zond, ale již týden po vypuštění (2 miliony km od Země) bylo ztraceno se sondou spojení. Kolem Venuše pak prolétla dle výpočtů 20.května 1961 ve vzdálenosti 100 000 km. Vědecké vybavení sondy tvořil magnetometr pro výzkum Venušina magnetického pole, detektor ionizovaných částic apod.

Mariner 1:

První americký pokus o dobytí Venuše proběhl 22.července 1962, ale start sondy Mariner 1 nebyl úspěšný. Nosná raketa Atlas Agena se odklonila od původního směru a stala se neovladatelnou. Proto byla z bezpečnostních důvodů zničena. Vědecké vybavení sondy tvořily přístroje, určené původně pro program Ranger – tedy výzkum Měsíce.

Mariner 2:

Dne 27.srpna 1962 startovala dvojka programu Mariner. Pohon sondy - respektive její orientaci v prostoru zajišťovaly motory poháněné monergolem (bezvodý hydrazin). Vědecké vybavení sondy bylo tvořeno především přístrojí pro výzkum slunečního větru (plazmový spektrometr), meziplanetárního prachu a atmosféry Venuše. Let sondy probíhal normálně až do 8.září 1962, kdy došlo na několik minut ke ztrátě orientace sondy v prostoru. Příčnou byla zřejmě kolize s cizím tělesem. V poslední říjnový den se vyskytly problémy se slunečním detektorem a na dobu jednoho týdne musely být vypnuty vědecké přístroje. Drobné problémy s jedním ze slunečních panelů pokračovaly během celého letu, ale sonda byla natolik blízko u Slunce, že dodávku potřebné energie obstaral druhý ze slunečních panelů. Mariner 2 prolétl kolem Venuše 14.prosince 1962 v 19:59:28 UT ve vzdálenosti 34 773 km nad povrchem. Poslední informace ze sondy byly přijaty 3.ledna 1963. Mariner 2 přinesl důležité informace o slunečním větru, zjistil složení Venušiny atmosféry. U planety nezjistil žádné výrazné magnetické pole. Dva radiometry, umístěné na palubě, změřily teplotu na povrchu vyšší než 400°C. Jedním z nejdůležitějších objevů byl fakt, že v blízkosti Slunce je nižší hustota meziplanetárního prachu něž v blízkosti Země.

Zond 1:

Dne 2.dubna 1964 odstartovala k Venuši sovětská sonda Zond 1. Průlet kolem druhé planety sluneční soustavy nastal 19.července téhož roku.

Veněra 2:

Start sondy Veněra 2 proběhl 12.listopadu 1965. Na palubě nesla Veněra několik vědeckých přístrojů pro výzkum Venušiny atmosféry a také televizní kamery. Kolem planety prolétla sonda 27.února 1966 ve vzdálenosti 24 000 km nad povrchem. Krátce před plánovaným průletem došlo ke ztrátě spojení, takže data z průletu nikdy na Zemi nedorazily.

Veněra 3:

Start Veněry 3 proběhl 16.listopadu 1965. Cílem sondy bylo narazit do povrchu druhé planety sluneční soustavy. Na palubě nesla sonda vědecké přístroje, ale také „propagační“ materiály Sovětského svazu v podobě medailonů. K první srážce z Venuší v historii kosmonautiky došlo 1.března 1966.

Ilustrační foto...

Pioneer 6:

Start americké sondy Pioneer 6, která stejně jako předchůdce Pioneer 5 prováděla výzkum prostoru mezi Zemí a Venuší, proběhl 16.prosince 1965.

Veněra 4:

Sonda Veněra 4 odstartovala k Venuši dne 12.června 1967. Cílem sondy byl tvrdý dopad na povrch planety, který proběhl 18.října 1967. Od sondy se oddělila metrová kapsle, která prováděla během sestupu atmosférou s úspěchem vědecká měření. Zpomalení průletu hustou atmosféru obstaral padák a to až do výšky asi 25 km, kdy přestala sonda pracovat. Průlet byl vskutku drsný – trval 94.minut a sonda musela překonat přetížení 300G. Vědecké vybavení tvořili přístroje pro měření teploty, tlaku, hustoty a složení atmosféry. Dále nesla Veněra 4 například magnetometr a ryze praktická zařízení pro určení okamžité výšky nad povrchem.

Ilustrační foto...

Mariner 5:

Čtrnáctý červnový den roku 1967 odstartovala k Venuši americká sonda Mariner 5. Hlavním úkolem sondy byl výzkum Venušiny atmosféry a magnetického pole. K tomu Mariner využil průlet kolem planety 19.října 1967 ve vzdálenosti pouhých 4 000 km.

Pioneer 9:

Americký Pioneer 9 startoval 8.listopadu 1968. Jeho úkol byl stejný jako v případě sondy Pioneer 5 – výzkum prostoru mezi Zemí a Venuší.

Veněra 5:

Sovětská sonda Veněra 5 startovala 5.ledna 1969 a zamířila rovnou k planetě, kde 16.května 1969 vypustila pouzdro s vědeckými přístroji. Modul o hmotnosti 405 kg se 53 minut snášel na padacích atmosférou Venuše. Padáky byly menší než v případě sond Veněra 3 a 4 a to z toho důvodu, aby sonda dosáhla při průletu atmosférou větší rychlosti a dostala se tak blíž k povrchu. Pouzdro sondy bylo zničeno velkým tlakem a přetížením. Celková hmotnost sondy byla 1 130 kg.

Veněra 6:

Veněra 6 byla prakticky totožná se sondou Veněra 5. Start nastal pět dní po „pětce“ – 10.ledna 1969. Sonda vypustila k planetě výzkumnou kapsli, která se na padácích snášela po dobu 51.minut. K přistání došlo dne 17.května 1969, tedy jeden den po sondě Veněra 5. Pouzdro sondy bylo zničeno velkým tlakem a přetížením.

Veněra 7:

Start sedmé sondy programu Veněra proběhl 17.srpna 1970. Sonda úspěšně přistála na povrchu po 35. minutách průletu atmosférou dne 15.prosince 1970. Jednalo se o první opravdové přistání v historii. Doposavad přistávací pouzdra nevydržela tlak a teplotu a přestala pracovat ještě před dosednutím na povrch. Přistávací pouzdro sondy Veněra 7 pracovalo na povrchu planety úctyhodných 23 minut (poté bylo zničeno teplotou 475°C a tlakem 90 atm.) a přineslo velmi cenné informace o podmínkách na povrchu planety. Údaje získané při této misi mohly být použity při konstrukci dalších sond v programu Veněra. Celková hmotnost sondy byla 1180 kg.

Veněra 8:

Start sovětské sondy Veněra 8 proběhl 27.března 1972 a 22.července téhož roku přistalo pouzdro na povrchu planety. Brzdění obstaral padák o průměru 2,5 m, jenž se otevřel ve výšce 60 km nad povrchem. Během sestupu prováděl přistávací modul o hmotnosti 495 kg vědecká měření. Modul dosedl na povrch v 09:32 UT a po dobu asi padesáti minut prováděl měření. Sonda potvrdila údaje známé již ze „sedmičky“.

Mariner 10:

Start americké sondy Mariner 10 proběhl 3.listopadu 1973. Jednalo se o jednu z nejslavnějších sond v historii. Některá prvenství, které Mariner 10 dosáhl, nebyly dosud překonány. Mariner 10 v lednu 1974 provedl ultrafialová pozorování komety Kohoutek a zamířil k Venuši. Sonda prolétla okolo Venuše 5.února 1974 v 17:01 UT ve vzdálenosti 5768 km. Mariner 10 začal již tři hodiny před nejtěsnějším průletem snímkovat atmosféru Venuše v ultrafialovém oboru. Poslední fotografie Venuše byly pořízeny osm dní po průletu. Hlavním výsledkem byly video-sekvence turbulencí a proudů v atmosféře. Bylo to vůbec poprvé, co kosmická sonda fotografovala Venušinu atmosféru. Mariner 10 využil gravitace Venuše a zamířil k první planetě sluneční soustavy – Merkuru. Zatím jediná sonda navštívila tuto planetu při třech průletech v letech 1974 a 1975. Viz. Historie dobývání planet – Merkur

Ilustrační foto...

Veněra 9:

Již devátá sonda v programu Veněra odstartovala 8.června 1975 a 22.října 1975 byla navedena na oběžnou dráhu Venuše. Veněra 9 se tak stala první umělou družicí Venuše. Ve stejný den také na povrchu přistál modul, který byl zkonstruován tak, aby vydržel extrémní teplotu a tlak v místě přistání. Přesto modul vydržel pracovat pouze 54 minut. Během přistávání zasílal modul informace o povrchu a především o atmosféře. Přistávací modul Veněry 9 zaslal první fotografie povrchu planety. Orbitální část prováděla výzkum atmosféry a pořídila řadu fotografií. Celková hmotnost sondy byla 2015 kg.

Ilustrační foto...

Veněra 10:

Start desítky v programu Veněra proběhl 14.června 1975. Sonda byla totožná se sondou Veněra 9. Dne 23.října se od orbitální části oddělil přistávací modul, který přistál 25.října v 5:17 UT. Ve stejný den byla orbitální část navedena na oběžnou dráhu Venuše. Místo přistání se nacházelo asi 2 200 km od místa přistání sondy Veněra 9. Sonda pořídila kvalitní panoramatické snímky povrchu. Oblast přistání připomínala kamenitou poušť bez písku a prachu pokrytou kameny o rozměrech do 10 metrů. Snímky dále ukazují skály, vrhající stíny. Modul pracoval na povrchu 65 minut. Orbitální část prováděla výzkum atmosféry a pořídila řadu fotografií. Celková hmotnost sondy byla 2015 kg.

Příště: V letech 1976 a 1977 se k Venuši žádná sonda nevydala. Až v roce 1978 odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1 – o tom ale až příště…

1. Historie dobývání Marsu:

2. Historie dobývání Měsíce:

3. Historie dobývání planet

Zdroj:

http://nssdc.gsfc.nasa.gov

www.space.com

http://photojournal.jpl.nasa.gov/

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Otře se o nás Stardust
Ilustrační foto...
NGC 6537
Ilustrační foto...
Titan - díl první (historický přehled)
Ilustrační foto...
Ostravský astronomický víkend
Ilustrační foto...
Čerstvé maso
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691