Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Stručně z kosmonautiky X

…aneb ohlédnutí za červnem v kosmonautice: Discovery poletí?! * Start sluneční plachetnice nevyšel * Progress u ISS * Padesát let Bajkonuru * Balón pro astronomii * Výročí letu Sojuz-Apollo * Podívejte se na ISS * Událost července: vyvrcholení mise Deep Impact ** Výročí v červenci

Discovery poletí?!

Během června přišlo z NASA hned několik klíčových zpráv, jenž se týkají obnovení letů amerických raketoplánů. Počátkem měsíce úřad oznámil, že plánuje start Discovery v době od 13. do 31. července. Tento termín NASA „podpořil i prakticky“, když ve středu 15. června přepravil raketoplán Discovery znovu na startovací rampu. V úterý 28. června oznámil generální ředitel NASA Michael Griffin, že NASA opravdu počítá se startem v polovině července. Griffinova slova přišla jen pár hodin poté, co speciálně sestavena komise zveřejnila zprávu o připravenosti raketoplánů a o nových bezpečnostních opatřeních, jenž mají předejít podobné katastrofě, která postihla v únoru 2003 raketoplán Columbia. Komise sice zjistila určitý dosti velký pokrok v bezpečnostních opatřeních, přesto kritizovala především to, že NASA nemůže stoprocentně vyloučit náraz nějakého předmětu do ochranného tepelného štítu raketoplánu během startu (právě takový náraz způsobil nehodu Columbie). NASA prý dále dostatečně nevyvinula způsob jak případné poškození odstranit během letu na oběžné dráze. Komise zároveň oznámila, že obnovení letů je bezpečné. Ve čtvrtek 30. června pak NASA oznámila konkrétní termín startu Discovery na středu 13. července 2005.

Start sluneční plachetnice nevyšel:

V úterý 21. června odstartovala z ponorky v Barentsově moři sluneční plachetnice Cosmos 1. Družice měla ověřit možnost využití tlaku slunečního záření jako pohonu. Princip měl být v podstatě stejný jako u klasické plachetnice – částice slunečního záření - fotony - dokáží předat svou energii osmi plachtám z tenké kovové folie trojúhelníkového tvaru o velikosti 15 metrů a pohánět tak družici. Tento způsob pohonu má sice nevýhodu malé akcelerace, ale zato nepotřebuje žádné palivo, takže sonda takto poháněná může mít menší hmotnost a zrychlovat po velmi dlouhou dobu. Sluneční plachetnice měla za první rok dosáhnout rychlosti 36 000 km/h (10 km/s) a za tři roky dokonce rychlosti 100 000 km/h (asi 28 km/s). Start družice ale bohužel nevyšel. Nosné raketě selhal po 83 sekundách letu motor prvního stupně a družice se zřítila do oblasti souostroví Nová Země v Severním ledovém oceánu. Signál ze sondy měli zaznamenávat také čeští vědci ze stanice v Panské Vsi, ale na signál čekali marně. Přestože se objevili spekulace o zachycení slabého signálu družice z nižší oběžné dráhy, šance jsou již nyní nulové. I přes neúspěch mise se hlavní autor projektu – americká Planetární společnost nevzdává a plachetnici chce vyslat znovu. Hmotnost družice byla cca 100 kg a její cena 4 000 000 USD.
Více informací

Ilustrační foto...

Progress u ISS:

V pátek 17. června odstartovala ruská nákladní loď Progress a k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) dorazila v neděli 19. června v 0:41 UT. Progress přivezl na stanici 2,4 t potravin, paliva a věci k vědeckým experimentům. V neposlední řadě dopravil Progress také osobní balíčky pro dvoučlennou americko-ruskou posádku Johna Phillipse a Sergeje Krikaljova.

Padesát let Bajkonuru:

Nejslavnější ruský kosmodrom Bajkonur oslavil 2. června padesát let své existence. O umístění kosmodromu se rozhodlo definitivně v únoru 1955 a stavba probíhala v letech 1955 až 1957. Místo pro kosmodrom bylo vybráno především kvůli dobrému železničnímu spojení, velkému odpalovacímu prostoru a dobrým klimatickým podmínkám. Název kosmodrom získal po 322 km vzdáleném hornickém městě a jeho přesná poloha byla zveřejněna až při letu Vostoku 1 v roce 1961. Kromě odpalovacích ramp se na rozloze 6 717 km2 nachází také dvě přistávací dráhy pro raketoplán Buran. Jedinou nevýhodou kosmodromu je jeho umístění – kdysi se nacházel na území SSSR, ale dnes je to území Kazachstánu. Rusko tak musí svému sousedovi platit „nájemné“ ve výši 115 milionů USD ročně. Smlouva mezi Ruskem a Kazachstánem je podepsána do roku 2050. Rusko má ovšem i další kosmodromy – Pleseck a Svobodnyj. Význam těchto dvou kosmodromů bude zřejmě v dalších letech a desetiletích stoupat.

Balón pro astronomii:

Dne 12. června vypustila NASA ze švédské zkušební základny Esrange velký vědecký balón o průměru 140 m a výšce 120 m. Balón je naplněn heliem a ve výškách okolo 40 km má vydržet 6 až 9 dní. Balón měl za úkol vynést astrofyzikální teleskop BLAST o průměru 2 m, který pracuje v oblasti submilimetrového záření.

Ilustrační foto...

Výročí letu Sojuz-Apollo:

V červenci uplyne již 30 let od mezinárodního letu Sojuz-Apollo. Start obou lodí nastal 15. července 1975 a ke spojení obou lodí došlo 17. července 1975. Sojuz se poté úspěšně vrátil na Zemi 21. července a americká loď Apollo přistála poblíž Havaje 24. července. Kromě vědeckých výsledků dosažených během letu, měla sovětsko-americká spolupráce na letu především mírový charakter. Let Sojuz-Apollo byl klíčovým mezníkem v mírovém dobývání vesmíru. Více o letu Sojuz-Apollo v připravovaném článku, který vyjde v příštím vydání IAN!

Ilustrační foto...

Podívejte se na ISS:

Letní měsíce mají pro astronomy jednou velkou nevýhodu – nenastává astronomická noc a obloha tak není tolik temná jako třeba v zimě. V těchto dnech nastal navíc také úplněk (22. června), takže pro pozorování oblohy jsou naprosto nevhodné podmínky. Na všem špatném se ale musí hledat také něco dobrého – v tomto případě je výhodou celou noc trvající občanský soumrak. Tento fakt sice stěžuje pozorování vesmírných objektů, ale vylepšuje pozorování umělých družic Země. Pokud se zahledíte na oblohu, uvidíte jich za hodinu hned několik. Družice vypadá jako svítící bod, který se pohybuje po obloze a nebliká. Někdy může měnit svou jasnost, to proto že rotuje a neustále se k nám natáčí jinou stranou. Právě na velikosti a materiálu „odrazové“ plochy závisí jasnost družice. Občas se také může stát, že družice z ničeho nic zmizí. To neznamená, že by spadla, nebo zhasla, ale prostě jen zrovna vstoupila do zemského stínu. Pozorování umělých družic se stalo natolik populární, že na internetu vznikla předpověď viditelnosti nejznámějších družic. Jednou takovou je Mezinárodní kosmická stanice (ISS). V případě ISS je předpověď možná jen na několik dní dopředu. Přestože se stanice pohybuje ve velkých výškách, je i zde atmosféra, která stanici brzdí a ISS se tak dostává na nižší oběžnou dráhu. Z tohoto důvodu je potřeba čas od času zažehnut motor a dráhu stanice zkorigovat. Díky časté změně dráhy je nemožné dělat předpovědi viditelnosti ISS na delší dobu. Na internetu si můžete zvolit z nabídky město v němž bydlíte, nebo je nejbližší vašemu bydlišti.

http://iss.astronomy.cz – přelety ISS, česky, přehledné

www.heavens-above.com – přelety ISS, nejznámější stránky věnované přeletům ISS

Událost července: vyvrcholení mise Deep Impact:

V pondělí 4. července vyvrcholí mise sondy Deep Impact. V době vydání IAN a tedy i tohoto článku bude již asi po všem. Sonda Deep Impact odstartovala 12. ledna 2005 a jejím cílem je kometa Tempel 1. Od mateřské sondy se oddělí pouzdro o hmotnosti 372 kg, které se 4. července v 7:52 SELČ srazí s jádrem komety. Tento náraz při rychlosti 10,2 km/s vytvoří na kometě kráter o průměru až 240 m a hloubce až 60 m - záleží na složení a stavbě jádra. Důsledkem srážky bude poodhalené jádro komety a především velké množství vyvrženého materiálu. Celou kolizi bude sledovat „orbitální“ část sondy ze vzdálenosti 500 km, dále teleskopy HST, Chandra, Spitzer, XMM-Newton, kosmická sonda Roseta a pozemní observatoře, které budou mít noc a jasnou oblohu. Z našeho území nepůjde asi vidět nic. Kometu Tempel 1 sice lze spatřit v souhvězdí Panny, ale temná temna obloha u nás bude až zhruba 14 hodin po srážce a to se již kometa pravděpodobně uklidní. Předpokládá se, že jasnost komety vzroste 15-krát až 40-krát. V nejoptimističtějším případě by jasnost mohla být až 5 mag. Nyní má kometa jasnost 10 mag. Kometa Tempel 1 oběhne Slunce za pět a půl roku a má velikost asi 3,5 km. V době srážky bude vzdálena 133,5 miliónů km od Země.
Stránky projektu

Hlavní úkoly sondy Deep Impact:

  • Výzkum složení a stavby komety. Právě komety nám mohou poodhalit jak vypadala sluneční soustava v době svého vzniku.
  • Výzkum složení podpovrchové vrstvy monetárního jádra.
  • Na základě velikosti a hloubky kráteru zjistit složení a stavbu jádra.
  • Zjistit, zda by bylo možno podobným způsobem odklonit nebezpečnou kometu od její dráhy a zabránit tak případné kolizi se Zemí. Podle předpokladů by kometa Tempel 1 měla po nynějším zásahu zrychlit o 0,0001 mm/s a oběžná doba se má změnit asi o jednu sekundu.

Ilustrační foto...

Významná výročí v červenci:

15. červenec (1965): Průlet sondy Mariner 4 kolem planety Mars

15. červenec (1975): Start lodi Sojuz a lodi Apollo – společný mezinárodní let

17. červenec (1975): Spojení lodi Sojuz a Apollo

18. červenec (1965): Start sondy Zond 3 k Měsíci – průlet kolem měsíce 19. července 1965

Další zdroje:

www.space.com

http://ciencia.msfc.nasa.gov/

http://mx.news.yahoo.com

www.spacer.com

Stručně z kosmonautiky v roce 2005:

Stručně z kosmonautiky V (leden 2005)

Stručně z kosmonautiky VI (únor 2005)

Stručně z kosmonautiky VII (březen 2005)

Stručně z kosmonautiky VIII (duben 2005)

Stručně z kosmonautiky IX (květen 2005)

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Rádio IAN: Velký třesk a co bylo po něm
Ilustrační foto...
Byla vyřešena záhada Marineru 4?
Ilustrační foto...
Jak jsem (konečně) viděl polární záři
Ilustrační foto...
Poslední tečka za Venuší
Ilustrační foto...
Stále svěží Eugene Cernan
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691