Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Merkurova skrytá tvář odhalena

Najdete-li místo s dobrým výhledem k severozápadu, můžete si nadcházející večery zpříjemnit pohledem na planetu Merkur. Zvláště 3. a 4. června, kdy mu udělá společnost úzký srpek Měsíce, možná neodoláte pokušení podívat se na něj i dalekohledem. Co uvidíte? Rozplizlou pohybující se skvrnu, u níž budete rádi, že alespoň rozeznáte její fázi. Astronomům z Bostonské univerzity se však podařilo pořídit skvělé snímky dosud nezmapované oblasti jeho povrchu.

Ilustrační foto...Prvním pozemšťanem, který se na Merkur podíval dalekohledem, byl pravděpodobně v roce 1609 italský hvězdář Galileo Galilei. Jeho primitivním kukátkem ale nerozeznal ani fázi planety -- to se podařilo až Janu Heveliovi v roce 1644. Není divu, Merkur jako planeta nejbližší Slunci se většinu doby skrývá v oslnivých paprscích a je pozorovatelná jen krátce po západu Slunce nebo časně z rána. Proto Merkur vídáme jen nízko nad obzorem, kde je jeho obraz značně deformován turbulencí vzdušných vrstev u horizontu.

Podrobnější studie Merkurova povrchu pořídili nezávisle na sobě až William Frederick Denning v Anglii a Giovanni Virginio Schiaparelli v Itálii v první polovině osmdesátých let devatenáctého století. Schiaparelli na základě svých pozorování dokonce zhotovil v roce 1889 mapu albedových útvarů (tj. různě světlých a tmavých ploch, jež odpovídají různé odrazivosti, ale například s rozložením kráterů nemusí mít nic společného).

V roce 1924 začal Merkur systematicky pozorovat zanícený Eugéne M. Antonialdi nedaleko Paříže svým 33palcovým dalekohledem. Na základě jeho desetiletého pozorování vznikla další mapa. Přímo obří skok ve výzkumu však učinila až sonda Mariner 10 v roce 1974, která pořídila zhruba 2 300 použitelných snímků poloviny Merkurova povrchu.

Mariner 10 však nezmapoval celý glób planety. Tento úkol stále zůstává na pozemských observatořích, protože i pro Hubblův kosmický dalekohled je Merkur příliš blízko Slunce (jeho citlivé detektory by mohly být poškozeny). Zásluhou již zmíněné turbulence přízemních vrstev atmosféry ale není pořízení kvalitních a kontrastních snímků vůbec jednoduché. Musíte totiž vystihnout vhodný okamžik, kdy se obraz uklidní a tehdy planetu "vyblejsknout". Navíc překáží množství světla v blízkosti Slunce, rozptýlené v zemské atmosféře.

Ilustrační foto...

Přesto se to podařilo -- tým astronomů z Bostonské Univerzity publikoval v květnovém čísle Astronomical Journal až obdivuhodně detailní záběry. Podobné snímky z pozemských observatoří jsou podle slov Jeffreye Baumgardnera -- vedoucího výzkumu na oddělení vesmírné fyziky na Bostonské univerzitě, důležitým milníkem ve využití pokročilé techniky. Snímky z 29. srpna 1998 pořízené na observatoři na Mt. Wilsonu v Kalifornii totiž odhalují krajinu podobnou měsíční, pokrytou světlými krátery a tmavými moři.

Technika snímkování spočívala asi v devadesátiminutové sérii snímků digitální kamerou s velmi krátkou expoziční dobou (1/60 sekundy) tak, aby se zachytily i krátké okamžiky, při kterých se vzduch uklidnil. Tímto způsobem bylo získáno téměř 340 000 snímků, které se archivovaly na CD-ROM. Baumgardner a Jody Wilson poté vybrali pomocí důmyslné počítačové techniky ty podobizny Merkuru, které vykazovaly nejvíce detailů. Trik s výběrem nejlepších sérií (od 30 do 60 snímků) pomohl vytvořit obraz, který by vznikl při několika sekundové expozici, což plně postačuje k rozeznání detailů na jeho povrchu.

Tým z Bostonské univerzity plánuje pozorování Merkuru i na letošní podzim, kdy se dokonce pokusí detekovat slabou Merkurovu atmosféru. "Ta vzniká zásluhou atomů uvolňovaných z jeho povrchu, což je stejný proces, ke kterému dochází na našem Měsíci," vysvětluje Michael Mendillo, profesor astronomie na Bostonské univerzitě. Jedním z chemických prvků tvořících merkurovu atmosféru je sodík, který je velmi snadno detekovaný, neboť dobře odráží sluneční světlo. "Věříme, že se náš experiment s detekcí sodíku povede již tento podzim," tvrdí Baumgardner. "Nejprve ale musíme sestrojit mnohem citlivější detekční systém."

Pavel Gabzdyl

| Zdroj: Boston University News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Swift slaví první úspěchy
Ilustrační foto...
Velké výsledky malých dalekohledů
Ilustrační foto...
Ostravský astronomický víkend
Ilustrační foto...
Návrat komety Tichý
Ilustrační foto...
Bude či nebude aneb o kometě C/1999 S4 (LINEAR)
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691