Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání planet

Přestože nejvíce sond směřovalo a směřuje k Marsu a Venuši, neobejdou se ani další planety sluneční soustavy bez naší pozornosti. K Merkuru, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu směřovaly slavné sondy Pioneer, Voyager a v nedávné době sonda Galileo. Historii dnešních dní pak píší sonda Messenger letící k Merkuru a především sonda Cassini – Huygens…

Merkur:

Mariner 10:

Start zatím jediné sondy, která zkoumala detailně planetu Merkur proběhl 3. listopadu 1973. Americký Mariner 10 uskutečnil celkem tři průlety kolem planety Merkur. První proběhl 29. března 1974, druhý 21. září 1974 a třetí 16. března 1975. Sonda pořídila na 10 000 fotografií a zmapovala 57 % povrchu planety. Mimo jiné přinesl Mariner 10 svědectví o slabém magnetickém poli Merkuru, které je asi 100x slabší než v případě naší planety.

Messenger:

Americký Messenger odstartoval na svou dlouhou pouť teprve nedávno – 3. srpna 2004. Dříve než zahájí výzkum Merkuru, prolétne ještě 2. srpna 2005 kolem Země ve vzdálenosti 2 364 km. Po té zamíří k Venuši, kolem které „profičí“ dvakrát (24. 10. 2006 a 6. 6. 2007). Následně zahájí výzkum Merkuru a to třemi průlety ve výši 200 km nad povrchem (14. ledna 2008, 6. října 2008 a 30. září 2009). Na oběžnou dráhu Merkuru bude sonda navedena v srpnu 2011. Hlavním úkolem sondy bude globální výzkum planety a především pak topografie Merkuru. Mariner 10 zmapoval jen velmi nepatrnou část povrchu, takže je pro nás Merkur stále poměrně záhadný a nezmapovaný.

Vnější planety sluneční soustavy:

V následujícím přehledu se podíváme na sondy, které zkoumaly vnější planety sluneční soustavy (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun). Jedinou planetou, která doposud nebyla navštívená žádnou sondou je Pluto – to se však již „brzy“ změní. V lednu příštího roku má odstartovat sonda New Horizons - Pluto-Kuiper Belt Mission.

Přehled:

Jupiter:

  • Pioneer 10
  • Pioneer 11
  • Voyager 2
  • Voyager 1
  • Galileo
  • Ulysses
  • Cassini

Saturn:

  • Pioneer 11
  • Voyager 2
  • Voyager 1
  • Cassini

Uran:

  • Voyager 2

Neptun:

  • Voyager 2

Pioneer 10:

Start americké sondy Pioneer 10 proběhl 3. března 1972. Jeho úkolem byl výzkum planety Jupiter a jeho měsíců a také výzkum meziplanetárního prostoru. Na své palubě nesla sonda jedenáct vědeckých přístrojů. Pioneer 10 byl první sondou, která prolétla pásem planetek. K Jupiteru se dostal koncem roku 1973 – vyfotografoval Galileovy měsíce a pochopitelně samotný Jupiter, kolem kterého Pioneer prolétl 4. prosince 1973. K největší planetě sluneční soustavy se Pioneer 10 dostal na vzdálenost pouhých 200 000 km. Od Jupiteru se „desítka“ vydala směrem ven ze sluneční soustavy – míří směrem ke hvězdě Aldebaran (souhvězdí Býka), která je od Země vzdálena 68 světelných let. Z důvodu nedostatku financí byl projekt ukončen 31. března 1997. Znovu bylo se sondou navázáno spojení ku příležitosti 30. výročí jejího vypuštění v roce 2002. Sonda byla v té době již více než 12 miliard km od Země, takže signál k nám letěl více jak 12 hodin. Další pokusy o navázáni kontaktu se sondou jsou prakticky nemožné, protože již nemá dostatek energie k provozu palubního počítače. Proto také selhaly poslední pokusy v červnu a červenci 2003. Vědecké vybavení tvořily kamery pro fotografování a dále různé přístroje pro výzkum meziplanetárního prostoru a slunečního větru (magnetometr, plazmový analyzátor, UV fotometr, …). Náklady na vyslání a provoz sondy dosáhly částky 350 milionů USD. Přičemž 200 milionů stál vývoj sondy a dalších 150 milionů spolkly náklady na vypuštění a provoz.

Pioneer 11:

Do roka a do měsíce startoval po desítce i Pioneer 11. Start proběhl 6. dubna 1973. Úkol sondy i její konstrukce byly podobné jako u „desítky“. Pioneer 11 však kromě Jupitera a jeho měsíců navštívil také planetu Saturn. Kolem Jupiteru sonda prolétla 3. prosince 1974 a kolem Saturnu pak v první zářijový den roku 1979. Vědecké vybavení bylo jen nepatrně odlišné od desítky. Dne 30. září 1995 byla z důvodů nedostatku energie oficiálně ukončena činnost vědeckých zařízení.

Ilustrační foto...

Voyager 1, 2:

Let:

Cestovatel, poutník – tak zní český překlad názvu americké sondy Voyager. A tento název rozhodně není náhodný – obě sondy Voyager 1 a Voyager 2 toho necestovaly opravdu hodně. Voyager 1 odstartoval 5. září 1977. Nejdříve proletěl 5. března 1979 kolem obřího Jupiteru. Následně se zaměřil na Saturn, kolem něhož prolétl 13. listopadu 1980. Voyager 2 – startoval paradoxně dříve, již 20. srpna 1977 a pochlubit se může větším počtem návštěv, než jeho předchůdce. První návštěvou byl 9. července 1977 Jupiter, který sondě udělil potřebný gravitační impuls k další cestě. Druhou zastávkou byl Saturn, kolem kterého prolétl 26. srpna 1981. Na rozdíl od svého předchůdce pokračoval i pak dál a jako zatím jediná sonda navštívil v lednu 1986 Uran a v srpnu 1989 i Neptun.

Vědecké výsledky:

Obě sondy se zabývaly výzkumem sluneční soustavy – planet a jejích družic i meziplanetárního prostoru. U planet bylo hlavním cílem pořízení snímků jejích atmosféry. U měsíců sondy pořídily unikátní snímky a také jich velký počet objevili: tři u Jupiteru a Saturnu, deset u Uranu a šest nových měsíců u Neptunu. Dalším úspěchem byl objev prstenců planety Jupiter, detailní studium prstenců Saturnu a objev velké temné skvrny planety Neptun. Na své palubě nesou sondy plaketu: „poselství pozemšťanů“, pro případ nalezení mimozemšťany.

Voyager 1 na hranici sluneční soustavy:

Americká sonda Voyager-1 překročila oblast tzv. rázové vlny a nachází se tak na samotném okraji sluneční soustavy. Sonda vypuštěna v roce 1977 je ve vzdálenosti 14 miliard km od Země. Sonda Voyager-1 sloužila k výzkumu planet a meziplanetárního prostoru, nyní směřuje ven ze sluneční soustavy a na své palubě nese „poselství“ pro případné nalezení mimozemšťany. Zdroj: Stručně z kosmonautiky IX

Ilustrační foto...

Galileo:

Nejvíce informací o největší planetě sluneční soustavy přinesla sonda Galileo. Sonda, která byla pojmenovaná po slavném italském hvězdáři, „odstartovala“ 18. října 1989 z raketoplánu Atlantis. Nejdříve sonda prolétla kolem Venuše – tak trochu proti selskému rozumu opačným směrem, ale bylo to nutné pro udělení potřebného impulsu (tzv. gravitační prak) k dalšímu letu. Sonda v rámci gravitačního praku ještě dvakrát prolétla okolo Země a vydala se směrem do pásu planetek. První „meziplanetární“ návštěvou byla planetka Gaspra v říjnu 1991 – Galileo pořídil první detailní snímky planetky. Sonda svůj úspěch zopakovala o dva roky později, kdy v srpnu 1993 prolétla okolo planetky Ida. Tento průlet byl historický a mnoha vědcům vyrazil dech – okolo planetky obíhal malý měsíc, jenž dostal název Dactyl. Vzhledem k relativně malé hmotnosti a tedy i gravitaci planetky je velmi zajímavé, že takový systém (planetka – měsíc) vůbec existuje. Sonda se k Jupiteru dostala v prosinci 1995. Galileo byla rozdělena na dvě části – orbitální a přistávací. Modul se od mateřské sondy odpoutal 13. července 1995 a do atmosféry Jupiteru vstoupil 7. prosince 1995. Úkolem modulu bylo především studium chemického složení a struktury atmosféry planety. Orbitální část prováděla výzkum Jupiteru a jeho měsíců – především těch čtyř největších: Io, Europa, Ganyméd a Kallisto. Hlavními úkoly bylo studium atmosféry Jupiteru, chemického složení měsíců a jejích topografie, výzkum stavby a chování Jupiterovy magnetosféry. Sonda Galileo přinesla první informace o možnosti oceánu na Europě, podrobnější informace o sopečné činnosti na měsíci Io, kde rovněž zjistila železné jádro. Galileo se podílel na pozorování dopadu komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter v červenci 1994. Sonda však v žádném případě nepracovala bez problémů – ten první se projevil již brzy po startu, kdy se špatně otevřela hlavní anténa o průměru 4,8 m. Přestože se anténu nepodařilo nikdy úplně rozevřít, technikům z NASA se tento problém podařilo téměř úplně odstranit sérii opatření a změn. Celková hmotnost sondy byla 2380 Kg. Sonda ukončila svůj vědecký provoz v polovině roku 2003.

Ilustrační foto...

Ulysses:

Evropská sonda Ulysses odstartovala 6. října 1990 a kolem Jupiteru prolétla 8. února 1992. Největší planetu sluneční soustavy využila ke gravitačnímu praku (a okrajově ke studiu plasmatu v okolí) – její hlavní úkol byl výzkum Slunce.

Cassini – Huygens:

Americko-evropské kosmické duo Cassini – Huygens není nutno příliš představovat. Sonda Cassini-Huygens odstartovala 15. října 1997 a její cena je asi 3 miliardy USD. Ve čtvrtek 1. července 2004 provedla sonda brzdící manévr a dostala se tak na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Motor byl zažehnut v 4:36 SELČ a vypnut byl v 6:12 SELČ. Cassini nejdříve „profičela“ mezi prstenci F a G rychlostí 70 000 km/h a poté prolétla ve vzdálenosti 20 000 km od samotného Saturnu. Cassini tak byla nejblíže k Saturnu za celé čtyři roky své mise. Poté se již díky zbrzdění dostala na oběžnou dráhu, kde stráví výzkumem planety Saturn a sedmi jeho měsíců.

Klíčové objevy a události:

V pátek 2. června oznámil vědecký tým podílející se na misi Cassini-Huygens teorii o řídnutí prstenců. Podle této teorie dochází k častým srážkám mezi kameny a kusy ledu, jenž prstence tvoří. Při těchto srážkách se materiál rozmělňuje na menší kousky a také se při nich uvolňuje atomový kyslík, který se následně rozptýlí v kosmickém prostoru. Pokud bude k srážkám docházet i nadále, dojde asi za 100 milionů let k úplnému rozpadu a zániku prstenců. Cassini před navedením na oběžnou dráhu Saturnu zjistila kratší dobu rotace Saturnu. Druhá největší planeta soustavy se kolem své osy otočí za kratší dobu, než když kolem něj počátkem 80. let prolétávaly Voyagery. Délka dne na Saturnu byla změřena na 10 h 45 min a 45 s. Chyba měření je v tomto případě plus mínus 36 sekund. Zdroj: Dosavadní objevy sondy Cassini

Dne 14. srpna pak sonda objevila dva nové měsíce u Saturnu, které byly předběžně označeny S/2004 S1 a S/2004 S2. Oba měsíce mají rozměry 3 až 4 km a obíhají mezi drahami již známých měsíců Mimas a Enceladus. Pokud se potvrdí jejích rozměry, šlo by patrně o nejmenší měsíce ve sluneční soustavě. Zdroj: Dosavadní objevy sondy Cassini

Dne 13. prosince proběhl další těsný průlet sondy Cassini kolem měsíce Titanu. Porovnáním snímků s dřívějšími (z 26. října 2004) bylo zjištěno, že v husté atmosféře Titanu probíhají změny počasí. Zdroj: Stručně z kosmonautiky IV

Na Vánoce – 25. prosince ve 3:00 SEČ se evropský modul Huygens s úspěchem odpoutal od své mateřské lodi Cassini a zamířil k povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu. Zdroj: Stručně z kosmonautiky IV

Čtrnáctý den měsíce ledna vstoupil do dějin evropské kosmonautiky. Modul Huygens přistál po více než sedmileté pouti na Saturnově měsíci Titanu. Průlet atmosférou začal ve výšce 1270 km a trval 2 hodiny 27 minut a 50 sekund. Data putovala na Zemi přes sondu Cassini. Tok údajů trval více než čtyři hodiny a obsahoval mimo jiné 350 fotografií. Sonda potvrdila již dříve předpokládané domněnky. Atmosféra měsíce obsahuje dusík, metan a etan. Ve výšce kolem 20 km se nachází hustá vrstva oblačnosti, tvořená metanem. Vzhledem k teplotě kolem -180 °C „prší“ z oblaků kapky metanového deště o velikosti několika centimetrů. Na Titanu foukají poměrně silné větry o rychlosti až 7 m/s. Povrch je pevný, pokrytý vrstvou husté a zmražené hmoty o tloušťce několika centimetrů. Tato hmota je tvořena směsí ledu, písku a kapalného metanu s příměsi organických molekul. Po povrchu navíc tečou proudy kapalného metanu, který vytváří jezera a možná i moře. Metan se následně znovu vypařuje do atmosféry. Celý efekt velmi připomíná koloběh vody na Zemi – místo vody je zde však metan. Zdroj: Stručně z kosmonautiky V

Dne 17. února proletěl Cassini ve vzdálenosti 1167 km nad povrchem Saturnova měsíce Enceladus a objevil magnetické pole měsíce. Další těsnější průlet proběhl ve středu 9. března ve vzdálenosti asi 500 km. Při tomto průletu došlo k potvrzení přítomnosti magnetického pole a navíc došlo k objevu oscilace způsobené interakcí ionizovaných molekul s magnetickým polem měsíce. Je více než pravděpodobné, že se jedná o molekuly vody. Enceladus je příliš malý na to, aby si trvale udržel atmosféru a tak musí být molekuly nepřetržitě doplňovány. Někteří vědci se již delší dobu domnívají, že na povrchu měsíce probíhá tzv. ledový vulkanismus, kdy jsou na povrch vyvrhovaný částečky ledu. Lidé kolem mise Cassini přirovnali Enceladus k Jupiterově měsíci Io. Zdroj: Stručně z kosmonautiky VII

V květnu 2005 sonda Cassini pokračuje ve výzkumu Saturnovy soustavy. Nyní se podrobně zaměřila na prstence obří planety. Sonda zkoumá složení a tloušťku celkem sedmi prstenců, označených v pořadí od planety písmeny D, C, B, A, F, G, E. Cassini zjistila, že prstenec A je dosti plochý, prstenec B má různorodé složení a C je vlnitý. Vnitřní části prstence A a prstence B jsou tvořeny tělesy většími než je 5 cm. Ve vnější části prstence A a v C se tyto tělesa prakticky nevyskytují a je zde velké množství drobných těles. Stavba prstence B je velice složitá, skládá se z velkého počtu poměrně úzkých prstenů o šířce několika stovek km, které se navzájem liší co do struktury a složení. Naopak stavba prstence A je poměrně jednoduchá. Cassini se zaměří na průzkum prstencové struktury především od května do září letošního roku. Sonda má celkem sedmkrát proletět okolo prstenců a vyslat směrem k nim rádiové signály. Tyto signály jsou následně přijímány na Zemi pomocí radioteleskopů. Jedním z hlavních úkolů sondy Cassini je odhalit původ prstenců, jenž je prozatím zahalen tajemstvím. Zdroj: Stručně z kosmonautiky IX

Historie dobývání Marsu:

První díl (Mars 1 až Mariner 9)

Druhý díl (Mars 4 až Fobos 2)

Třetí díl (Mars Observer až MPL)

Čtvrtý díl (Současnost)

Historie dobývání Měsíce:

První díl (1959 - 1964)

Druhý díl (1965 - 1966)

Třetí díl (1967 - 1970)

Pátý díl (Člověk na Měsíci)

Zdroj:

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/ a>

http://www.jpl.nasa.gov/galileo/

http://ccf.arc.nasa.gov/galileo_probe/a>

http://spaceprojects.arc.nasa.gov/Space_Projects/pioneer/PNhome.html

http://saturn.jpl.nasa.gov

Stručně z kosmonautiky: IV, V, VII, IX

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Povrch Marsu
Ilustrační foto...
Divoké oblaky nad Brnom - aktualizováno
Ilustrační foto...
Běsnící Slunce
Ilustrační foto...
Letní trojúhelník aneb příběh tří hvězd
Ilustrační foto...
Výročí objevení Pluta a C.W. Tombaugh
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691