Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Co nás čeká a možná i mine

Jedna z řady komisí americké Národní akademie v polovině května vydala velmi důležitou zprávu o prioritách investic do astronomie a astrofyziky následujícího desetiletí. Nejde přitom o ledasjakou žádost o peníze, potvrdil výjimečnost analýzy jeden z autorů William Wulf, jedná se o kritický pohled na vývoj celé astronomické komunity.

Ilustrační foto..."Nové objevy osvětlují řadu klíčových momentů, včetně celkové hmotnosti vesmíru, jeho stáří, evoluce a také schopnosti zajistit podmínky pro život," komentoval obecné závěry profesor Joseph H. Taylor. "Již brzo bychom měli pochopit, jak vznikají černé díry a jak vesmírné prostředí ovlivňuje naši planetu," dodal jeho kolega a předseda celé komice Christopher F. McKee z Kalifornské univerzity v Berkeley. Mezi základní problémy desetiletí se totiž řadí:

  • studium velkorozměrových jevů ve vesmíru, množství a rozložení hmoty a energie, její stáří a historie expanze;
  • výzkum počátku současného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie;
  • poznání způsobu vzniku a evoluce černých děr všech rozměrů;
  • analýza vzniku hvězd a jejich planetárních systémů, tvorba a vývoj obřích planet i planet typu Země;
  • rozbor vlivu prostředí na naši planetu.
Zpráva proto doporučuje v následujících letech investovat zhruba kolem pěti miliard dolarů, z nichž přibližně polovina půjde na sedm velikých projektů:
  • Zcela bez diskuse je na prvním místě nástupce veleúspěšné Hubblovy observatoře Kosmický dalekohled nové generace (zkr. NGST), který sehraje klíčovou roli ve studiu jak velmi mladých hvězd, tak i galaxií, které vznikaly krátce po velkém třesku. Podle předpokladu bude nejméně stokrát citlivější a poskytne záběry s desetkrát lepším úhlovým rozlišením. Vzhledem k tomu, že se na jeho konstrukci už nějakou dobu pracuje, prvního světla se snad dočká za osm, devět roků. Pohltí celou jednu miliardu dolarů.
  • Pozemní Velký segmentový dalekohled o celkovém průměru třicet metrů bude vynikající jak ke studiu vývoje galaxií, tak i mezigalaktické hmoty. Pokud se na něm začne ihned pracovat, bude teleskop hotov do konce desetiletí. V rozmezí vlnových délek 1 až 25 mikrometrů přitom dosáhne podobného rozlišení jako NGST. Při stavbě se počítá nejméně s poloviční účastí mezinárodních partnerů.
  • Soustava rentgenových dalekohledů Constellation-X Observatory spojenými silami dosáhne stokrát lepšího úhlového rozlišení než jednotlivé detektory. Současné plány hovoří o čtyřech sondách, které astronomům umožní nahlížet do okolí černých děr, otestují obecnou teorii relativity, zapátrají po neviditelné látce, a vůbec dosáhnou velmi dobrých výsledků v této části elektromagnetického spektra nedostupné ze zemského povrchu. NASA má systém začít chystat kolem roku 2005.
  • Velmi důležitá bude i rekonstrukce soustavy radioteleskopů Very Large Array v Novém Mexiku. Jde o moderní elektroniku a výpočetní techniku, která umožní sledovat a analyzovat záření slabších zdrojů. Devět nových antén desetkrát zvýší citlivost a tisíckrát pak schopnost pořizovat v centimetrovém oboru vlnových délek spektra.
  • Large-aperture Synoptic Survey Telescope se zrcadlem o průměru šest a půl metru dostane za úkol jednou týdně provést ve viditelném oboru úplnou prohlídku viditelné oblohy. Zakrátko tak vyhledá na 90 procent blízkozemních těles větších než tři sta metrů. Měl by současně narazit na nejméně deset tisíc objektů Kuiperova pásu, tisíce supernov jak v blízkých galaxiích tak i s velkým kosmologickým posuvem... Všechna jeho pozorování budou veřejně přístupna prostřednictvím tzv. Národní virtuální observatoře.
  • Terrestrial Planet Finder je snad nejprestižnějším projektem NASA, který bude pokračovat i ve druhém desetiletí dvacátého prvního století. Tento kosmický interferometr se v blízkém infračerveném oboru spektra vydá na dálkový průzkum blízkých hvězd a planet v jejich okolí. Astronomové se však budou tetelit blahem i nad záběry jiných objektů. Kromě toho vývoj observatoře zásadním způsobem posune vpřed jiné projekty. Výsledné náklady se odhadují na 1,7 miliardy dolarů.
  • Single-Aperture Far InfraRed (SAFIR) je poslední velký projekt prvního desetiletí 21. století. Půjde o kosmický dalekohled s osmimetrovým zrcadlem, na který budou navěšeny detektory citlivé v rozmezí 30 až 300 mikrometrů.
"NASA by měla nadále podporovat vývoj nejrůznějších misí, od těch nejmenších až po ty velké, a zajistit jejich největší možnou efektivitu," říká dál strategický plán, mimochodem jinak velmi zajímavé čtení. Výbor patnácti odborníků, se kterými však spolupracovalo na sto dalších vědců, proto navrhl investovat do již reálných projektů, které ostatně před deseti roky většinou doporučila obdobná studie. Namátkou vyberme poslední velkou observatoř NASA, která bude nebe studovat v infračerveném oboru -- Space Infrared Telescope Facillity, síť mikrovlnných teleskopů ALMA v chilské poušti Atacama, stratosférickou infračervenou observatoř SOFIA na palubě Boeingu 747 se zrcadlem o průměru dva a půl metru, astrometrickou misi nyní označovanou jako Space Intererometry Mission či sluneční Ilustrační foto...dalekohled, který může změnit náš pohled na jevy související s magnetickým polem Slunce.

Současně by bylo vhodné věnovat pozornost studiu mikrovlnného záření prostřednictvím dokončované výpravy Microwave Anisotropy Probe, která naváže na úspěch COBE, evropského protějšku Planck a detektorů pracujících ve stejném oboru vynášených letadly a balony.

"I když byly Spojené státy na čele astronomického výzkumu v průběhu prakticky celého dvacátého století," uvádí se ve studii, "díky rychlému rozvoji se nám některé země nejen vyrovnaly, ale v některých případech i předehnaly." Američané by se tudíž měli připojit ke stavbě evropské sondy pro blízký infračervený obor či společnými mezinárodními silami pečovat o Hubblův kosmický dalekohled nejméně do konce desetiletí.

Nemalé částky potečou také na vývoj nových zařízení pozemských observatoří a samozřejmě do vzdělání. Zřídit se má například internetová Národní virtuální observatoř, prostřednictvím které získají odborníci i veřejnost přístup k řadě zajímavých databází.

Zpráva o výhledu na nejbližší desetiletí nevychází poprvé, podobné strategické plány spatřily světlo světa už několikrát. Shromáždění odborníků přitom hledí nejen na udržení role Spojených států v astronomii a astrofyzice, ale bere též v potaz jejich maximální návratnost. Například v devadesátých létech se mezi priority astronomického výzkumu řadilo hledání planet u vzdálených hvězd, studium slunečního nitra pomocí seismických vln, objev Kuiperova pásu a hnědých trpaslíků, potvrzení teorií o gravitačních mikročočkách či extragalaktického původu gama záblesků, objev masivních černých děr v centrech galaxií, jemné fluktuace mikrovlnného zbytkového záření… Tedy dnes starých známých. Jaký asi bude přehled "splněných úkolů" za dalších deset roků?

Jiří Dušek

| Zdroj: Astronomy and Astrophysics in the New Millennium IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Q4
Ilustrační foto...
Večernice – ozdoba Vánoc
Ilustrační foto...
Vyhodnocení soutěže o nejlepší wallpaper
Ilustrační foto...
Pošlete jméno na Mars!
Ilustrační foto...
Záhada v galaktickém měřítku
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691