Vesmírný týden 2005 / 15

Měsíc a Plejády

Ach jo .. chybička se vloudila. Na pondělní Měsíc s Plejádami by bylo lépe upozornit již o týden dříve. I tak se našlodoufejme dost lidí, co si tohoto úkazu všimlo. Narychlo jsem zburcoval lidi na astrofóru a tak máme i nějaké pěkné snímky.Měsíc nemnoho starý a tudíž ještě krásný a dobře fotografovatelný se přiblížil k hvězdokupě Plejády, alias Kuřátkům v Býku. Pozorovatelný byl zároveň popelavý svit Měsíce i nejjasnější hvězdy. Díky vzdálenosti 2,5° šlo o vhodný úkaz pro triedr.

Měsíc, Saturn i Jupiter

Týden rozhodně není fádní. Stále vysoko najdeme Saturn s pěkně rozloženými prstenci. Pěkný bude Měsíc kolem prvníčtvrti, která nastává 16. dubna. S trochou nadsázky bychom tuto čtvrť mohli považovat za nevýhodnou, protože Měsíc budezároveň v odzemí, tedy na své eliptické dráze nejdál od Země. Samozřejmě tím bychom se dopustili značné nepřesnosti.O tolik menší zase nebude, ale uděláme-li snímek nyní a později, v přízemí, bude rozdíl snadno patrný. I to je vhodnýnámět k fotografii.
Začíná být také stále lépe viditelný Jupiter. Těžko říci, zda je to tím, že už je po opozici se Zemí a tak bude stále lépe vidět v první půli noci, nebo i prostě jen tím, že je tak dlouho večer světlo a když už se konečně setmí, Jupiter září nevysoko nad jihovýchodem.. Planeta je v souhvězdích ekliptiky, která se nachází jižně od nebeského rovníku a tak u nás nebude letos vycházet příliš vysoko nad obzor ani nad jihem. Ještě hůře na tom budeme v dalších opozicích, kdy se přesune do Vah, Štíra a Střelce. To znamená také zhoršenou viditelnost povrchových útvarů i úkazů měsíčků. Pouzeza vzácných okamžiků, kdy se atmosféra uklidní, budeme se moci kochat nejen Rudou skvrnou, která vůbec není rudá, či temnými přízraky měsíčních stínů, ale i mnohem jemnějšími detaily, tolik známými spíše z kvalitních záběrů amatérských astronomů.

Mezinárodní vesmírná stanice

Náhodou jsem minulý týden narazil na serveru Calsky.com, že ISS vykoná v 15. týdnu tzv. dvojitý přelet přes Slunce v jednom dni. Aby toho však nebylo málo, tak tento dvojpřelet se měl udát pro pozorovatelena jediném místě na Zemi. Bohužel však utopeného kdesi v Polsku.
Pátral jsem tedy dál a vyšlo mi, že přelet bude viditelný i u nás. Konkrétně v úterý ráno měl nastat kolem půl sedméa to ho řadilo mezi unikátní přelety trvající ne kolem půl sekundy, ale rovnou skoro 4 sekundy! Nakonec se stihlo zatáhnout po celé ose přeletu, vedoucí mimochodem i přes Hradec Králové.

Další pátrání mně zavedlo k pátku 15. dubna. Opět dva přelety viditelné z jediného místa na Zemi a opět v Polsku. I vtomto případě však bylo možné vysledovat pás přeletu přes naše území. No přes naše - spíše jen skrze oba severní výběžky - Šluknovský a Frýdlantský. Škoda že je to v pátek ráno a to je i pro mně z Jablonce daleko..

A tak mi prozatím nezbylo, než se smířit s tím, že si opět počkám na nějaký ten klasický přelet za tmy. Ale ouha - mají-linyní nastávat ráno, znamená to, že je uvidí jen těch pár nešťastníků, co se i kolem čtvrté či páté podívají na oblohu.Nic pro mně, ale nikdy nevíte, co vás z postele vyžene. Přelety si můžete nechat vyjet na serveru Heavens-Above.com.
Závěrem tedy dodávám, že nyní máme možná vhodné období pro sledování přeletů ISS přes Slunce nebo Měsíc. Pokusme seto sledovat, je to neobyčejný zážitek.

Závěrem z výzkumu planet

Jako obvykle bychom si mohli zpestřit závěr také nějakými fotografiemi cizích světů. Vždyť není nic úžasnějšího prozájemce o astronomii či kosmonautiku, když může v pohodlí domova sledovat mrazivé pustiny Marsu, kde stěží bude více než-30 °C a je tak daleko od nás.. (k pondělku je Mars 227 mil. km a Saturn 1350 mil. km daleko).

Na úplný závěr ještě přidejme, že 16. dubna nás čeká v rychlém sledu další průlet Cassini kolem Titanu. Poslední věcsnad není třeba ani komentovat..

"Houston, we've got a problem" (Apollo 13, 13. 4. 1970)