Stručně z kosmonautiky VII

Spirit a Opportunity v dobré kondici

Už více než rok uplynul od chvíle, kdy na rudé planetě přistáli roboti Spirit a Opportunity. Obě „dvojčata“ jsou v nejlepší kondici, k čemuž přispěl i samotný Mars.

Spirit (přistání 4.ledna 2004) a Opportunity (přistání 25.ledna 2004) pracují na povrchu již více než rok a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měla být jejích mise ukončena. Výzkum robotů mohou ukončit technické problémy, nedostatek finančních prostředků na provoz a v neposlední řadě nedostatek energie - což může způsobit závada, nebo zanesení slunečních panelů prachem. S tímto problémem se počítalo, ale nikterak ho nebylo možno ovlivnit. O čištění slunečních panelů se však postaral sám Mars. Spirit se nedávno dostal do vzdušného víru, jenž panely očistil. Podobně je na tom dvojče Opportunity, v jehož případě došlo k očištění při jeho pobytu v kráteru Endurance, kde kromě vzdušných vírů pomohl čištění zřejmě také mráz. Pracovníkům NASA bylo již dříve podivné, že stopy od kol Spiritu jsou velmi rychle zahlazovaný. Vysvětlením mohou být právě vzdušné víry nacházející se v okolí a především vně kráterů.

Oba roboti mají nyní prakticky stejné množství energie jako na začátku – asi 900 Wh denně. Spirit přitom určitou dobu dostával pouze asi 400 Wh. Spirit pokračuje ve výzkumu okolí kráteru Gusev a Opportunity v uplynulých dnech zkoumal okolí kráteru Vostok. Velmi zajímavé jsou fotografie od Opportunity z 15.března.Stránky projektu

ISS: výpadek gyroskopu, výstup do kosmického prostoru

Dne 17.března 2005 vypověděl Mezinárodní kosmické stanici (ISS) jeden z gyroskopů, které zajišťují orientaci stanice v prostoru. Příčinou výpadku byla závada na jističi. Pro bezpečný chod stanice je zapotřebí nejméně dvou gyroskopů. V pondělí 28.března učinila dvoučlenná posádka stanice výstup do kosmického prostoru. Během pětihodinové práce mimo stanici byl opraven vadný jistič, vypuštěna malá družice k výzkumu přírodních katastrof a instalováno naváděcí zařízení pro připojení evropské nákladní lodi, které se má uskutečnit koncem letošního roku.. Více informací

Kandidát na ředitele NASA

Americký prezident Bush představil kandidáta na nového ředitele NASA. Má jim být specialista na raketovou techniku Michael Griffin. Americký národní úřad pro letectví a vesmír je bez ředitele od 13.prosince loňského roku, kdy bývalý ředitel Sean O'Keefe podal demisi. Viz.: SzK IV - Rezignace ředitele NASA

Progress M-51 ukončil misi v moři

V úterý 8.března ukončila ruská nákladní loď Progress M-51 (viz. SzK IV – Progress u ISS) svou misi v Pacifiku. Od 26.prosince 2004 až do 27.února byl Progress připojen k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Ještě před odpojením naplnila dvoučlenná posádka loď odpadky, prázdnými nádobami a vším co již nepotřebuje. Po odpoutání Progress sloužil ještě k výzkumu mikrogravitačních efektů, které vznikly při postupném poklesu jeho oběžné dráhy. V úterý 8.března vstoupil Progress dle plánů do hustých vrstev atmosféry, kde nad Pacifikem shořel.

Enceladus má atmosféru?

Sonda Cassini si na své konto připsala další úspěch. Dne 17.února proletěl Cassini ve vzdálenosti 1167 km nad povrchem Saturnova měsíce Enceladus a objevil magnetické pole měsíce. Další těsnější průlet proběhl ve středu 9.března ve vzdálenosti asi 500 km. Při tomto průletu došlo k potvrzení přítomnosti magnetického pole a navíc došlo k objevu oscilace způsobené interakcí ionizovaných molekul s magnetickým polem měsíce. Je více než pravděpodobné, že se jedná o molekuly vody. Enceladus je příliš malý na to, aby si trvale udržel atmosféru a tak musí být molekuly nepřetržitě doplňovány. Někteří vědci se již delší dobu domnívají, že na povrchu měsíce probíhá tzv. ledový vulkanismus, kdy jsou na povrch vyvrhovaný částečky ledu. Lidé kolem mise Cassini přirovnali Enceladus k Jupiterově měsíci Io. Stránky projektu Cassini.

Charles Duke navštívil ČR

Ke konci března navštívil Českou republiku brigádní generál a astronaut Charles Duke. Hlavním cílem jeho cesty byly především debaty se studenty. Ve středu 23.března navštívil Univerzitu obrany v Brně.

Charles Moss Duke se narodil 3.října 1935 v Severní Karolíně (USA). V dubnu 1972 letěl s Apollem 16 k Měsíci. Mezi jeho záliby patří rybaření a golf. Více o projektu Apollo.

Spitzer a exoplanety

Americký kosmický dalekohled Spitzer poprvé v dějinách „spatřil“ světlo exoplanety. Dva týmy astronomů pozorovaly dvě planety u dvou hvězd. První je 153 světelných let vzdálená planeta s označením HD 209458b. Druhou je planeta označená jako TrES-1, vzdálená 489 světelných let od Země. Obě planety mají společné to, že jsou velmi hmotné a obíhají kolem své hvězdy v dosti blízké vzdálenosti. Astronomové mají dnes dvě metody objevování exoplanet. Jednak mohou změřit radiální rychlost hvězdy (případná planeta působí na hvězdou svou gravitací, což se následně projeví ve spektru) a také lze využít transitní fotometrie (pokud planeta přechází přes hvězdu, nastává pokles jasnosti hvězdy – stejně jako při přechodu Venuše přes sluneční disk v červnu 2004). V případě Spitzeru bylo použito obdobného principu. Teleskop pozoroval změnu intenzity infračerveného záření v době, kdy planeta přecházela před a za hvězdou. Od celkového záření (z doby přechodu planety přes hvězdu) bylo odečteno záření z doby, kdy se planeta nacházela za hvězdou. Výsledné infračervené záření pak pocházelo přímo od planety. Tato metoda má však hned dvě nevýhody. Jednak musí planeta z našeho pohledu přes hvězdu přecházet a také musí být zahřátá na velkou teplotu, aby bylo planetou vyzařující infračervené záření zřetelné. Obě nyní pozorovatelné planety obíhají kolem své hvězdy ve vzdálenosti menší, než v naší soustavě obíhá Merkur. Planety mají teplotu více jak 700 °C. Zdroj

Evropa a USA společně k Jupiteru?

Evropská kosmická agentura (ESA) a americká NASA se dohodly na spolupráci při letu k Jupiterově měsíci Europa. Sonda, jejíž start má být nejdříve v roce 2016, bude po vzoru sond Cassini – Huygens dvoudílná. Jedná část bude zkoumat Europu a případně i Jupiter a další jeho měsíce z oběžné dráhy a druhá část přistane na povrchu měsíce Europa. Jeden ze čtyř tzv. Galileových měsíců přitahuje vědce již dlouho. Pod tlustou vrstvou ledu se zřejmě skrývá oceán vody.

Patnáctiny HST

Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslaví 25.dubna patnáct let. Na oběžnou dráhu ho vynesl raketoplán Columbia (start 24.dubna 1990). Více informací v článku Čtrnáct let Hubbleova kosmického dalekohledu z 18.dubna 2004.

Výročí v dubnu:

6. duben (1965): start první geostacionární družice – Intelsat 1

11.duben (1970): start Apolla 13 k měsíci

25.duben (1990): Vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu

Stručně z kosmonautiky v roce 2005:

Stručně z kosmonautiky V (leden 2005)

Stručně z kosmonautiky VI (únor 2005)

Další zdroje:

www.space.com

http://ciencia.msfc.nasa.gov/

http://mx.news.yahoo.com

www.spacer.com