Pozorovatelsky může být tento týden poněkud chudší. Nicméně večerní obloze bude vévodit Měsíc a Saturn a i to by mohlo
stačit. Skvrny na Slunci jsou, ale nebudou příčinou žádné větší aktivity, natož polárních září.. Úspěch zaznamenala ESA
startem velmi výkonné rakety Ariane 5. Hodně novinek přišlo opět od Marsu a pokračují krásné snímky z Cassini. Perfektní
byl i Valentýn v podání Spitzerova vesmírného dalekohledu..
Měsíc a Saturn
První čtvrť nastává v noci z úterý na středu. Měsíc je tedy opět ideálním cílem s útvary plasticky osvětlenými na rozhraní světla a stínu uprostřed disku.
Saturn je pozorovatelný vysoko na nebi v souhvězdí Blíženců. Pozorovatelé již za dobrých podmínek spatřili tenoučký stín planety na prstenci. Můžete však již malým dalekohledem vyhledat Titan, který je opět cílem Cassini. Pro vyhledání měsíčků si můžete vyjet jejich polohy v prográmku Sky & Telescope.
Již po desáté večer vychází Jupiter a i když nevystoupí moc vysoko, lze jej slušně pozorovat už kolem půlnoci.Z hlediska pozorovatele úkazů jupiterových měsíčků bude zajímavý sobotně-nedělní noc a především noc na pondělí, kdy za výhodné polohy planety dochází k přechodu Ganyméda a jeho stínu. (Časy jsou SEČ).
20. 2. 2005 - Európa - stín přechod 1:58 - 4:40
20. 2. 2005 - Európa - přechod 3:49 - 6:25
21. 2. 2005 - Ganymédés - stín přechod (23:54) - 2:38
21. 2. 2005 - Ganymédés - přechod 3:43 - 5:57
Dvě komety
Jak již bylo mnohokrát řečeno, stále je viditelná kometa C/2004 Q2 (Machholz). Je cirkumpolární a tedy viditelná celounoc. Lepší bude počkat na západ Měsíce a pozorovat ji k ránu.
Další kometou viditelnou ráno je C/2003 T4 (LINEAR). Nyní by již mohla mít 10 mag a právě se nachází kousek pod hrotem souhvězdí Šípu. Nyní bude jen necelé dva stupně od hvězdokupy M 71.
Mars
Spirit konečně vylezl na vrcholek svahu a před ním se rozprostřel pohled na Tennessee Valley, jež je na jednom konci zakončeno vrcholkem kopce Husband. Tato lokalita je geologicky velmi zajímavá. V povzdálí jsou vrstevnaté skály a zajímavá jsou i okolní údolí. Uvidíme, kam se nyní výzkumník vydá.

Snímky byly pořízeny panoramatickou kamerou Spirit. MER/JPL/NASAPotěšitelná zpráva přišla také z ESA, která oznámila, že její Mars Express dostal zelenou k vyložení radaru v prvním týdnukvětna 2005. Sonda je na oběžné dráze kolem Marsu od Vánoc 2004, avšak pruty radarové antény nakonec nebyly vyloženy, neboťúdajně hrozilo poškození některých součástí sondy, než by se ustálily v natažené poloze. Nakonec proběhly nové simulace na počítači a nyní se zdá, že vše by mělo proběhnout v pořádku. Radar MARSIS je klíčovou součástí sondy z hlediska studiapodpovrchových vrstev Marsu (zásob vodního ledu). Kamera s vysokým rozlišením HRSC již pracuje více než rok skvěle a jejíprostorové snímky pravidelně uveřejňují na webu mise.
Famózní Saturn
V podání barevných snímků Cassini je Saturn ještě dvakrát hezčí. Modrá barva na severní polokouli, která je nyní odkloněna od Slunce, je neuvěřitelná. Tmavé pruhy jsou stíny od jednotlivých prstenců na atmosféře planety.

Panorama prstenců v pravých barvách z 12. 12. 2004, Cassini/JPL/NASA
Neodolal jsem a stáhl originální TIF a udělal z něho
přijatelný 1 MB JPEG.Úspěšná Ariane 5 ESC-A
Evropská vesmírná agentura měla před dvěma lety jeden problém. Nepovedl se jí start její nejvýkonnější rakety Ariane 5.Proběhly proto přestavby silných motorů Vulcain 2 a nové zkoušky. Nastal dlouho očekávaný okamžik, který měl ukázat, jakvše dopadlo. Start nakonec proběhl v sobotu 12. 2. večer našeho času a byl úspěšný. Raketa je schopna vynést na geostacionární dráhu neuvěřitelných 10 tun nákladu. Dodejme ještě, že v roce 1996 neuspěla ani první verze "slabší"Ariane 5, ale ta je již nyní několikrát vyzkoušena a létá spolehlivě.
O raketách Ariane pojednává článek na serveru Kosmo.cz.Tamtéž se pak nalézá článek o prvním neúspěšném startu této vylepšené verze a zde najdete i podrobnosti o této raketě.
Raketa Ariane 5 ESC-A při startu a cestě na startovní rampu, ESAValentýnská tečka
Tentokrát jsem se zdržel s vydáním až do Valentýna. Jako rozloučení ale mohu díky tomu přinést nádherný snímekprstencové mlhoviny M 57 v Lyře ze Spitzerova infračerveného dalekohledu. No není to paráda?
Zdroj: Spitzer Space Telescope (SIRTF/JPL/NASA)