Giovanni Cassini a Christiaan Huygens
Co mají Giovanni Cassini a Christiaan Huygens společného? Kromě faktu, že se nesmazatelně zapsali do dějin astronomie, spojuje tyto dva astronomy společný zájem o planetu Saturn. Není proto divu, že dvě sondy zkoumající šestou planetu sluneční soustavy nesou jejich jména.
Giovanni Domenico Cassini (1625 – 1712): Francouzský astronom italského původu Giovanni D. Cassini se narodil 8. června 1625. Vzdělání získává mladý Cassini především v Janově. Již během studia se u něj objevuje zájem o matematiku a astronomii, není proto divu, že se roku 1644 stává asistentem na Panzonské observatoři, nacházející se poblíž italského města Bologna. V roce 1650 se stává právě v Bologni profesorem na univerzitě a o dva roky později zahajuje patnáctiletý výzkum Galileových měsíců Jupitera. Výsledkem dlouholeté práce jsou tabulky s dráhovými elementy měsíců - na tehdejší dobu mimořádně přesné. V šedesátých letech se pak zaměřuje především na sledování planet (Venuše, Mars, Jupiter) a snaží se co nejpřesněji zjistit periodu jejich rotace. V roce 1669 je pozván do Francie, aby se zde stal prvním ředitelem Pařížské observatoře. Roku 1671 objevuje Saturnův měsíc Iapetus. Další rok zjišťuje vzdálenost Země – Mars a to pomocí svého pozorování a výsledku od kolegy z jihoamerické Francouzské Guayany. Ve stejný rok zároveň objevuje další Saturnův měsíc – Rheu. V roce 1675 objevuje mezeru mezi prstenci Saturnu (Cassiniho dělení) a přichází se správnou domněnkou, že prstenec tvoří obrovské množství menších těles. V roce 1679 vydává Francouzská akademie mapu Měsíce, která byla zhotovena na základě převážně Cassiniho pozorování. Roku 1684 objevuje další dva měsíce – Tethys a Dione. Dne 14. září 1712 (některé zdroje uvádějí 1710) umírá dva roky vážně nemocný a slepý Cassini ve Francii. Christiaan Huygens (1629 – 1695): Nizozemský astronom Christiaan Huygens se narodil 14. dubna 1629 v Haagu. Po vystudování práv a matematiky na univerzitách v Leidenu (Nizozemí) a Bredě (Itálie) se roku 1651 vrací domů do Haagu. Se svým bratrem Konstantinem se s úspěchem zabývá výrobou dalekohledů. Z jejich dílny vzešel také Huygensův okulár, užívaný dodnes. Roku 1655 objevuje vlastním dalekohledem největší měsíc planety Saturn – Titan a zkoumá Saturnovy prstence. Později své výsledky shrnul v knize „Systema saturnium“ (Saturnův systém). Roku 1657 dokončuje spolu s jedním holandským hodinářem první kyvadlové hodiny. Roku 1678 vydává jedno ze svých největších děl „Traité de la Lumiére“ (Pojednání o světle), kde vysvětlil vlnovou teorii světla. Christiaan Huygens zemřel stejně jako Cassini po dlouhé a těžké nemoci 8. července 1695 v Haagu.  Po obou význačných astronomech nesou jména dvě sondy – Cassini a Huygens. Ta první zkoumá Saturn a jeho měsíce, druhá přistála 14. ledna na měsíci Titan a to přesně 350 let od chvíle, kdy jej Christiaan Huygens objevil.
Petr Kubala
10. 02. 2005 | Zdroj: astronomia-e.com IAN.czIAN.cz
|