Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Mission Impossible: Deep Space 1

Pokud meziplanetární sonda přijde zásahem zlomyslné náhody o některý z klíčových systémů, dostaví se dříve nebo později neodvratný konec celé výpravy. Laboratoř Deep Space 1 minulý rok v listopadu však přišla o navigační kameru, a přesto i nadále pracuje. Patří totiž NASA a ta je nejlepší.

Ilustrační foto...Deep Space 1 váží necelých pět set kilogramů, vypadá jako dva a půl metru vysoká popelnice ozdobená dvojicí slunečních panelů o šířce téměř dvanáct metrů. Vznikla jako první ze série experimentálních zařízení projektu "New millenium", v rámci kterého si technici NASA naostro zkoušejí řadu nových technologií.

Nejdůležitějším polínkem zkušebního ohně se v tomto premiérovém případě stal tzv. iontový motor poháněný reaktivní silou iontů urychlených elektrostatickým polem. Na rozdíl od běžně používaných chemických trysek sice dosahuje tahu pouze zlomků newtonů, ovšem po velmi dlouhou dobu týdnů až měsíců s minimální spotřebou paliva i elektrické energie. Pro meziplanetární výpravy tedy přímo mana nebeská.

Stejně důležitý je autonomní navigační systém Deep Space 1, který bere v potaz pozemní kontrolou zadané cíle a určuje způsob jejich dosažení. "Najdi svoji polohu a v případě potřeby zažehni iontový motor," tak lze charakterizovat jeho úkoly. V případě, že hardwarové problémy znemožní dosáhnout cíl, vymyslí jiný způsob, rozvede strategii, připraví a provede změnu kurzu, eventuálně zjistí prostřednictvím detektorů přesnou polohu. Navíc bez ustání monitoruje stav jednotlivých zařízení, a jestliže odněkud vypluje zákeřná chyba, rychle na ní upozorní a pokusí se ji i zneškodnit. Teprve v případě, kdy se problém ukáže jako neřešitelný, vyčká Deep Space 1 na instrukce ze Země. Netřeba zdůrazňovat že podobné aplikace u budoucích výprav podstatně sníží četnost zásahů řídícího střediska a tudíž i cenu za provoz meziplanetárních laboratoří.

Podstatným článkem elektronického mozku sondy, který však nepatří do experimentální výbavy, je speciální "stelární stopař" (tzv. star tracker).

Dosavadní meziplanetární výpravy udržovaly orientaci v prostoru pomocí rádiového spojení s řídícím střediskem, která se následně ověřovala pomocí kamer pravidelně snímkujících planety sluneční soustavy, vybrané asteroidy a komety. Sonda jednoduše určila, kam se tato tělesa promítají mezi vzdálenější hvězdy, a pozemní kontrola zpětně vypočítala přesnou polohu.

Ilustrační foto...Deep Space 1 ale postupuje mnohem fikaněji: V paměti má dráhy na dvou set padesáti planetek a souřadnice 250 tisíce hvězd. Pravidelně pak pořizuje snímky několika vybraných objektů, jejich polohy srovná se stálicemi a sama určuje aktuální pozici ve sluneční soustavě. Sonda se na cestu vydala v říjnu 1998 a v červenci 1999 prolétla jen několik desítek kilometrů od blízkozemní planetky Braille (1992 KD). Pro závadu se sice podařilo získat jenom několik záběrů z velké vzdálenosti, na kterých cíl nezabral více než několik málo pixelů, nicméně i přesto výprava na sklonku září při závěrečném zúčtování dostala právem jedničku. Prověrky všech experimentálních zařízení totiž až na samozřejmé chyby dopadly skvěle. Deep Space 1 se dokázala orientovat v prostoru, měnila dle potřeby trajektorii a pracovala bez většího zaváhání. (Až na průlet kolem planetky, kdy nezvládnula prudký nárůst informací, jednoduše se resetovala a přišla tak o pověstnou "jedničku s hvězdičkou".)

Patřičnými úředníky, s posvěcením strážců dolarové měšce NASA, bylo tudíž právem rozhodnuto ve výpravě pokračovat a navštívit v lednu 2001 jádro komety Wilson-Harrington a v září téhož roku vlasatici Borrelly. V listopadu ale vypověděl službu nesmírně důležitý "stelární stopař". Přesná informace o orientaci a poloze je však životně důležitá pro zacílení antény směrem k Zemi, detektorů k zadanému cíli a samozřejmě i při korekcích dráhy. Navíc nucené zastavení veškerých operací ochromené sondy vedlo k propásnutí úprav dráhy nezbytných k průletu kolem obou kometárních jader. Protože však jedno z nich stále ještě zůstalo ve hře, začali odborníci intenzivně přemýšlet, jak se k němu dostat.

Jednou z možností byl návrat k původní, dříve osvědčené navigaci prostřednictvím rádiového signálu. Technici však byli jiného názoru: Nic není nemožné, ze všeho lze vymáčknout maximum! Proto pracovali na novém programovém vybavení, díky kterému nezbytnou orientaci zajistí standardní kamera původně určená pouze ke snímkování planetky a kometárních jader. No standardní... "Za cenu osm milionů dolarů jsme schopni s kamerou získat asi 85 procent vědeckých údajů jako s podobným zařízením na sondě Cassini, která letí k Saturnu. Má však desetkrát nižší spotřebu elektrické energie, desetkrát menší hmotnost a stála desetkrát méně dolarů," popsal ji krátce po odletu Deep Space 1 Pat Beachamp z vývojového týmu.

Ilustrační foto...Přesto všechno má jeden podstatný handicap: velmi malé zorné pole. Zatímco kamera vidí nebe zhruba o velikosti měsíčního úplňku, stelární stopař pokryl stokrát větší plochu. Navíc dokázal sondě prozradit orientaci v prostoru čtyřikrát za sekundu, kdežto kamera vytvoří rozsáhlý digitalizovaný záběr, který do paměti počítače teče celých dvacet sekund... A aby toho nebylo málo, vývojový tým byl více než v časovém presu. Pokud by totiž Deep Space 1 nejpozději v červenci neprovedla důležitou korekci dráhy, což bylo bez představy o poloze a natočení jednotlivých trysek nemožné, neměla by pro setkání v září 2001 s kometou Borrelly dostatek paliva.

Řadu prověrek přitom nešlo provést na zemi, jelikož modely všech zařízení měly poněkud jiné vlastnosti než na palubě meziplanetární sondy. Teprve ostré testy například ukázaly, jak dlouho musí kamera exponovat a pomocí jakých instrukcí se nejsnadněji přenese výsledný záběr do řídícího počítače.Riziko bylo veliké, ale cena úspěchu obrovská. Odborníci za šibeniční termín provedli v původním programovém balíku řadu důležitých úprav, které snad zajistí prostřednictvím standardní kamery dostatečně přesnou informaci o poloze. V úterý 30. května začnou nový software po následujících osm dní vysílat do paměti sondy. Po několika prověrkách pak stejným směrem pošlou povel k restartu počítače, laboratoř se na několik minut odmlčí a pokud vše dopadne dobře a nový software bude pracovat, vyšle Deep Space 1 do řídícího střediska Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Passadeně zprávu o úspěchu celé akce.

Za další dva dny se obnoví provoz zbylých zařízení a Deep Space 1 po zásadní rekonstrukci na vzdálenost více než dvě stě padesáti milionů kilometrů dostane další šanci. V září 2001 u komety Borrelly.

Jiří Dušek

| Zdroj: JPL, NASA a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Můj největší životní zážitek
Ilustrační foto...
Geologická historie Marsu
Ilustrační foto...
Program Discovery aneb levně, efektivně a bezpe
Ilustrační foto...
Několik vět: Jan Kolář (vstupní rozhovory ČR
Ilustrační foto...
Několik vět: Jan Janík
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691