Měsíc navštíví Saturn a Jupiter a ubývá do poslední čtvrti. Začne být lépe viditelná kometa Machholz poblíž h a chí v Perseu. Opět jsme tu měli polární záři. Kosmonautika přinesla mimo jiné zprávu o meteoritu na Marsu nebo snímky SMART-1. Končí večerní přelety ISS.
Kometa C/2004 Q2 (Machholz)
Počínaje 27. lednem, tedy od čtvrtečního večera, máme možnost sledovat opět kometu Machholz na tmavém nebi, nerušenémsvitem Měsíce. Ještě lepší to pak bude o víkendu. Bude to zajímavé srovnání. Kometa je slabší, neboť se již oproti počátkuledna vzdálila více od Země (5. ledna 52 mil. km / 25. ledna 66 mil. km). Za to, že pokles jasu byl nyní pozvolnějšímůže fakt, že kometa se blížila ke Slunci. Nejblíže mu bude právě v noci z pondělka na úterý. Přestože tedy bude slabší, stále by mohla mít pěkný ohon alespoň na fotografiích.

Kometa Machholz prochází ve čtvrtém týdnu kolem červených mlhovin IC 1805 a IC 1848. Nedaleko budou také velmi známé hvězdokupy chí a h Persei. Toto je velmi výhodný týden pro astrofotografy. Těším se na jejich výsledky.
Měsíc, Saturn a Jupiter
Pondělní večer nabídne šanci i laikovi detekovat, která jasná hvězda na obloze je ve skutečnosti planetou Saturn.Měsíc, který se bude nacházet nedaleko bude spolehlivým vodítkem. K pozorování planety s prstenci jsou nyní ideální podmínky. Při vhodném zvětšení (závisí na velikosti dalekohledu, ale nemuselo by přesahovat 100x - 200x) si lze povšimnoutprstence a případně i nějakých hvězdiček kolem. Již triedrem je viditelný Titan, pokud však víme, která z jasnějšíchhvězd nedaleko planety to je. Důležité je (při snaze najít ho triedrem), vybrat si den s co největší úhlovou vzdáleností od planety. Právě počátek a střed tohoto týdne bude takovou dobrou příležitostí. Výpočet polohy dalších staelitů vám usnadníprográmek ze Sky&Telescope.
Měsíc je nyní v období kolem úplňku. Na konci týdne se přiblíží poslední čtvrť a Luna zmizí z večerní oblohy. V nedělia především v pondělí ráno se dostane do blízkosti planety Jupiter. Ta je nyní nepřehlédnutelná, pokud si ráno přivstaneme a pohlédneme nepříliš vysoko k jihu.
Z úkazů jupiterových měsíčků lze vyzdvihnout přechody měsíčků Ió a Európa, včetně jejich stínu. Z našeho území budoutyto úkazy viditelné nad ránem 25. a 26. ledna.
Ió - stín - 24. 1. / 22:56 až 25. 1./ 1:09
Ió - přechod - 25. 1. / 0:08 až 2:19
Európa - stín - 26. 1. / 3:59 až 6:41
Európa - přechod - 26. 1. / začíná v 6:21
Polární záře 21. ledna
Aktivní oblast č. 720, doprovázená mimořádně velikou skupinou skvrn i aktivitou, byla zdrojem silných erupcí třídy X.Výsledkem bylo několik nevýrazných polárních září i jedna poměrně jasná, která vrcholila právě když v Evropě byl pozdnívečer. Viditelná byla i přes špatné počasí také od nás, jak dokázala řada fotografií.
Dobré podmínky i dobrý fotograf = vynikající snímek Petra Pazoura z 23:13Pro pozorování byli favorizováni lidé mimo horské oblasti, kde se tvořilo méně oblačnosti. Asi nejlepší fotografieudělal Petr Pazour na Praze 9 poblíž letiště Kbely.
Další úspěšná pozorování hlásili z Brna, Znojma, na Rakovnicku, Nymbursku, Mladoboleslavsku, z Havířova a snad i jinde..
Polární záře měla zelenou složku poblíž obzoru a nad ní mnohdy nevýrazné červené oblaky nebo dokonce pruhy..
Upravený snímek Libora Sedláka z Lubné u Rakovníka také ukázal červenou záři
Na této animaci z Galerie VariousArt.com je vidět postup oblaků a zelená záře
Snímek Jana Jareše z Průhonic ukazuje i onu červenou záři
Polární záře nad Evropou 21. ledna 2005 ze satelitu, US Air ForceMeteorit na Marsu
Pozoruhodný kámen nedaleko tepelného štítu Opportunity se opravdu ukázal být meteoritem. Rozbor pomocí rentgenovéhospektrometru potvrdil převahu železa a niklu, což je složení tak typické pro železné meteority. Tedy vedle tělesa, ježbylo sežehnuto atmosférou Marsu při přistání vozítka, leží jiné, které sem spadlo ještě dříve. Co v našem životě je a není náhoda?
Barevný záběr vznikl složením snímků panoram. kamery přes různé filtry, MERSMART-1
Nepříliš zmiňovaná sonda ESA k Měsíci měla především vyzkoušet iontový pohon. Protože se zkouška zdařila, ocitla sesonda v gravitačním vlivu Měsíce. Nyní je upravována dráha na méně protáhlou elipsu. Na webu sondy jsou i první snímky.Více se o sondě rozepisuje článek Františka Martínka.