Discovery pro příští století

Cílem je sběr vzorků nabitých částic slunečního větru (vč. izotopů kyslíku, dusíku a vzácných plynů) v meziplanetárním prostoru a jejich přivezení do pozemských laboratoří. Start se uskuteční v lednu 2001 a přistání v Utahu v srpnu 2003. K zachycení bude použito podobné techniky, jakou se vracela první americká pouzdra družic Discoverer z oběžné dráhy počátkem 60. let - tedy do závěsu za letadlem. Celkové náklady nepřevýší 216 mil. USD. Za zmínku stojí, že tentýž návrh už byl ve "finále" výběru na čtvrtý projekt pod názvem Seuss-Urey.
Šestým projektem je sonda CONTOUR (Comet Nucleus Tour) podle návrhu J. Veverky z Cornell Univ. (Ithaca, New York). Cílem je pořízení detailních multispektrálních snímků nejméně tří komet a analýza okolního prachu. Start se uskuteční v červenci 2002. V listopadu 2003 se sonda přiblíží na vzdálenost 100 km ke kometě Encke, v červnu 2006 ke kometě Schwassmann-Wachmann-3 a v srpnu 2008 ke kometě d'Arrest. Celkové náklady nepřevýší 154 milionů dolarů.
Jak poznamenal nám. ředitele NASA W. Huntress, byl to velmi obtížný výběr, protože všech pět posuzovaných projektů mělo prvotřídní úroveň. Konkurs na nové projekty NASA vyhlásila 20. září 1996 a do prosincové uzávěrky přišlo celkem 34 návrhů. V dubnu 1997 bylo vybráno pět projektů do druhého kola a týmy obdržely granty ve výši 350000 USD pro bližší specifikaci.

Rovněž tři zamítnuté projekty stojí za pozornost - není vyloučeno, že některý z nich bude předložen znovu do příštího konkursu:

• ALADDIN - doprava vzorků z marsova Phobosu a Deimosu na Zemi. Čtyři speciální projektily měly dopadnout na povrch měsíců , vyvržený materiál měla sonda posbírat při těsném průletu a odvézt na Zemi. Návrh podal C. Pieters (Brown University, Providence, RI), celkové náklady neměly převýšit 244 mil. USD.
• MESSENGER (Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry and Ranging mission) - umělá družice Merkuru se sedmi přístroji podle návrhu S. Solomona (Carnegie Institution, Washington, DC) za 257 mil. USD.
• VESAT (Venus Environmental Satellite) - umělá družice Venuše pro komplexní studium chemických procesů a meteorologických jevů v atmosféře. Návrh podal K. Baines z NASA-JPL (Pasadena, Kalifornie) a náklady nepřevyšovaly 173 mil. USD.

Prvním projektem programu Discovery byla sonda NEAR, o které najdete podrobnější informace v příštím čísle IAN. K dalším sondám se ještě vrátíme.

Proč se vlastně astronomové tolik zajímaví o složení slunečního větru? Důvod je jednoduchý: může nám prozradit složení zárodečné mlhoviny, ze které před více než čtyřmi a půl miliardami let vzniklo Slunce, planety, všechna ostatní tělesa sluneční soustavy - tedy i my. Projekt Genesis tak spolu s rozbory dalších materiálů, jako jsou meteority z planetek, složení atmosfér, kometární prach atd. dává unikátní šanci k poznání našeho původu.

Stránky věnované projektu Genesis najdete na adrese
http://www.gps.caltech.edu/genesis/genesis3.html