Vědce trápí nové důkazy naznačující život na Marsu. Tyto důkazy oznámily dva nezávislé týmy.
Skupiny, pod vedením Michala J. Mumma (NASA/Goddard Space Flight Center) a Vladimira A. Krasnopolskeho (Catholic University of America), našly ve spektrech atmosféry Marsu mnohem více metanu (CH4), než bylo uváděno dříve.
Tým M. Mumma našel významné množství metanu blízko rovníku, zatímco výsledky Krasnopolskeho týmu ukazují na globální množství atmosférického metanu.Metan je na Zemi jedním z vedlejších produktů biologických procesů, proto na Marsu by mohl být ukazatelem potenciálního života. Pokud není metan doplňován, zmizí v atmosféře Marsu přibližně do 340 let.
Mars - oblast kráteru Hellas, © ESA - http://www.esa.int/export/SPECIALS/Mars_ExpressJ. Mumma a jeho kolegové pomocí třímetrového teleskopu (Infrared Telescope Facility), umístěného na hoře Mauna Kea, objevili metan v úrovni 250 ku miliardě v rovníkové oblasti na sever od kráteru Hellas.
Dalšími pozorováními, pomocí osmimetrového teleskopu (Gemini South) v Chile, objevili zvýšené množství metanu nad oblastí Valles Marineris. Tam se ukázal výskyt metanu v množství 20 až 60 ku miliardě. Toto jsou mnohem vyšší výsledky, než ukazovala dřívější měření.
Velmi nízkou produkci metanu objevil v atmosféře Marsu začátkem tohoto roku Mars Express (pomocí přístroje PFS /Planetary Fourier Spectrometer /, který zjišťoval přítomnost konkrétních molekul v atmosféře podle jejích „spektrálních otisků“ / díky poznatku, že každá molekula má specifickou absorpci slunečního světla/).
Mars - oblast Valles Marineris, © ESA - http://www.esa.int/export/SPECIALS/Mars_ExpressKrasnopolskeho tým na Marsu sledoval pomocí 3,6 metrového teleskopu (Kanadsko-Frnacouzsko-Havajského), umístěném v Havaji, globální metan v množství přibližně 10 ku miliardě.
Vědci si však nejsou stále jisti zdrojem metanu. Kromě mikroorganismů může být zdrojem sopečná nebo geotermální činnost, popřípadě nedávné střetnutí s kometou. Avšak Krasnopolsky poukázal na to, že přístroje sondy Mars Odyssey nenalezly žádné důkazy pro sopečnou činnost, ani geotermální horká místa. Krasnopolsky také uvádí, že je jen dvouprocentní šance, že by se v nedávné době Mars střetl s kometou.
Podle Krasnopolskeho stačí, aby marťanské mikroorganismy produkovaly jen 270 tun metanu ročně, což je stomilionkrát méně, než množství z pozemských organismů. Znamenalo by to biomasu hmotnosti nejméně 20 tun, možná vyšší. „Mars je obecně sterilní s výjimkou malých oáz.“ říká Krasnopolsky.
