Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Polární záře 20. listopadu 2003: Presto con fuoco (2. díl)

Je 20. listopadu 2003 18 hodin středoevropského času. Já i moje žena Zuzana jsme na brněnské hvězdárně a moje žena právě začíná ve velkém sále planetária svou přednášku o Peru. Asi po čtvrt hodině vstupuje do sálu ředitel hvězdárny a tiše mé ženě něco šeptá do ucha. Po chvíli je vše jasné. Na obloze je právě neobyčejně jasná polární záře. Ta je v našich končinách natolik vzácná, že by bylo jistě škoda ji propást. Moje žena a ostatní lidé ze sálu se jdou podívat na střechu hvězdárny. Já se rychle omlouvám své ženě, že jí nebudu vyměňovat zásobníky s diapozitivy a prchám k autu zaparkovanému před hvězdárnou.

Patřím mezi klidné řidiče, kteří většinou nechápou ty ostatní, co pořád někam spěchají. Teď se situace mění. Každé pomalu jedoucí auto mi leze na nervy. Nevybíravými slovy častuji i semafor, který chudák nemůže za to, že je na něm zrovna červená. Když konečně dorazím domů do Komína (viz pozn. na konci odstavce), zvoním na zvonek způsobem, který moje dvě dcery mohou vyhodnotit jedině tak, že hoří. V naprostém chaosu hledám objektivy, drátěnou spoušť, stativ a další fotografické nezbytnosti. Z lednice vytahuji klenot současné fotochemie, film Konica Centuria Super 1600 a nabíjím jej do staré dobré Praktiky. Po několika minutách vybíhám se svými dvěma dcerami z domu, opět usedám do našeho staříka Wartburga a po dvou minutách jízdy zastavujeme na polní cestě u medláneckého letiště. To je ze všech velmi špatných pozorovacích míst uvnitř světlem zamořeného Brna to nejméně velmi špatné. Není tam severním směrem pouliční osvětlení a severní obloha je relativně tmavá. Vytahuji stativ a chci pořídit první snímek, ale drátěná spoušť zůstala doma. Pořizuji první dva snímky bez drátěné spouště, ale není to pochopitelně ono. Následuje blesková jízda domů a zase zpět. Konečně je vše, jak má být a já mohu pořádně fotografovat a mám i dostatek času, abych si polární záři pořádně prohlédnul. Přichází uklidnění.

Pozn. pro NebrňákyKomín není v tomto případě trouba sloužící k odvodu spalin z kamen, ale jméno části Brna. Název nemá s komínem s malým k nic společného. Je odvozen od starého keltského slova kamine - sedlo (v zeměpisném slova smyslu).

Largo grazioso

Je asi 19 hodin, stojím společně s oběma dcerami na poli kousek od medláneckého letiště. Je úplně jasno a jen nepatrná mlha. Na listopad je to docela velké štěstí. Polární záře má chladně zelenou barvu a intenzitu, kterou jsem ještě nikdy neviděl. Od severozápadu k severovýchodu se nad obzorem táhne nevýrazný pruh a obloha až k zenitu svítí slabým difuzním světlem. Je možné, že obloha svítí i za zenitem směrem na jih, ale to nemohu posoudit, protože tam svítící Brno spolu s jemnou mlhou nedává záři žádnou šanci. Je to sice polární záře velmi intenzivní, ale jsem zatím přece jen trochu zklamán. Mám v živé paměti polární záři viditelnou u nás v noci z 6. na 7. dubna 2000. Nebyla sice tak intenzivní, ale byla krásně barevná a vytvářela na obloze rychle se měnící struktury. Tato záře se chvílemi projevovala jen jako zelené rozptýlené světlo s maximální intenzitou nad severním obzorem.

Ilustrační foto...
Pohled na sever, 19:06 SEČ, objektiv Pentacon 2.8/29mm, expozice 40 s.

Zelená barva je v polárních zářích nejčastější a je způsobena spektrální čárou atomárního kyslíku o vlnové délce 557,7 nm. Světlo této vlnové délky vzniká přeskokem valenčního elektronu kyslíku z druhé na první energetickou hladinu. Tato zelená záře se nachází ve výšce asi tak 90 - 150 km nad zemským povrchem. Níže je plyn příliš hustý a atomy excitované vysokoenergetickými částicemi slunečního větru (nejčastěji elektrony) by nezářily, neboť by s vysokou pravděpodobností ztratily energii srážkou s jiným atomem dříve, něž by ji stačily vyzářit. Střední doba, po kterou zůstává atom kyslíku v excitovaném stavu, je v tomto případě asi 0,7 sekundy. Po dobu excitace se nesmí srazit s jiným atomem či molekulou. Je zde ještě jeden důvod, proč polární záře mají nejčastěji převážně zelenou barvu. Lidské oko má maximum své citlivosti na 555 nm, tedy téměř přesně ve zmíněné spektrální čáře.

Asi v 19:15 se situace začíná měnit. Na severozápadě a později i na severu se objevuje červená záře. I za tuto výrazně sytě červenou záři je převážně zodpovědný atomární kyslík. Tentokrát spektrální čára 630,0 nm. Světlo této vlnové délky vzniká přeskokem valenčního elektronu kyslíku z první hladiny do základního stavu. Střední doba, po kterou zůstává atom kyslíku v excitovaném stavu, je v tomto případě neuvěřitelně dlouhá, a to asi 110 sekund. Aby se atom kyslíku s vysokou pravděpodobností za tak dlouho s ničím nesrazil, vyžaduje to, aby byl plyn extrémně řídký. Červená záře se tedy vyskytuje výše než záře zelená, a to ve výškách 150 - 400 km nad zemským povrchem.

Pohled na oblohu přesně odpovídá teorii. Polární záře se nachází na sever od nás, díváme se na ni tedy z boku a červená záře by tudíž měla být vidět na obloze výše než záře zelená. A ona skutečně je. Tyto fyzikální úvahy umožní člověku, aby nechápal polární záři jen jako obrázek "namalovaný na nebeské sféře", ale aby pochopil její trojrozměrnou strukturu. Pak je z toho samozřejmě fantastický požitek.

Ilustrační foto...
Panoramatický snímek zachycující horizontálně asi 110° vznikl složením dvou snímků pořízených v čase 19:15 až 19:16 SEČ. Sever se nachází poněkud vpravo od středu obrázku. Objektiv Pentacon 2.8/29mm, expozice 20-30 s.

Já i moje dvě dcery Hana a Zdena se většinu doby díváme na sever. Má to své racionální důvody. Jsme na severní polokouli, takže polární záře, kterou vidíme, by měla tvořit prstenec kolem severního magnetického pólu, který leží většinou na sever od nás. Navíc na jihu, východě a částečně i na západě intenzivně svítí Brno. Přesto si asi v 19:28 všímáme červené záře nad východním obzorem, která leží pod hvězdokupou Plejády. Vlevo od ní začíná slabý zelený pruh, který prochází zenitem a končí na západě. Polární záře je vidět, i když brněnská čtvrť Královo Pole intenzivně osvětluje východní obzor.

Ilustrační foto...
Pohled na východ, čas 19:28 SEČ, expozice 30 s, objektiv Pentacon 2.8/29mm. Na obrázku je dobře vidět otevřená hvězdokupa Plejády.

V 19:31 nastává zřejmě vrcholný okamžik pozorování z mého prvního pozorovacího stanoviště. Na SSZ se objevuje červená záře a v ní několik paprsků. Ten nejsevernější je zatím nejvýraznější strukturou, kterou jsem toho večera viděl.

Ilustrační foto...
Pohled na sever, čas 19:31 SEČ, expozice 30 s, objektiv Flektogon 2.8/20mm. Na obrázku je dobře vidět Velký vůz.

Červená záře začíná postupně slábnout a kolem 20. hodiny mizí zcela. Severní obzor svítí jen intenzivním zeleným světlem. Začínají potíže. Rosí se mi objektivy a po chvíli přichází mlha. Zpočátku je sice mírná, ale vše nasvědčuje tomu, že podmínky se budou rychle zhoršovat. Pokud se nepřemístím, moc toho již zřejmě neuvidím.

Ilustrační foto...
Pohled na sever, čas 20:02 SEČ, expozice 35 s, objektiv Flektogon 2.8/20mm. Na obrázku je dobře vidět vrstva mlhy, která se blíží ze severu.

Odvážím tedy dcery domů a já jedu znovu na hvězdárnu na Kraví hoře. Tam mlha asi ještě nebude, ale bude tam přesvětlená obloha, protože Kraví hora se nachází poblíž středu města. Moc si od přesunu neslibuji.

Nasledující díly:
Polární záře 20. listopadu 2003: Rozbor díla (6. a poslední díl)
Polární záře 20. listopadu 2003: Grave (5. díl)
Polární záře 20. listopadu 2003: Lento maestoso (4. díl)
Polární záře 20. listopadu 2003: Intermezzo (3. díl)

Předchozí díly:
Polární záře 20. listopadu 2003: Předehra (1. díl)

Miloslav Druckmüller

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Vesmírný týden 2005 / 30
Ilustrační foto...
Jak se točila Země?
Ilustrační foto...
V ohnisku: Sluneční skvrny
Ilustrační foto...
Slunci asi přeskočilo
Ilustrační foto...
Chandra pro třetí tisíciletí
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691