Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

CASSINI na pokračování: HUYGENS

Výprava k Saturnu, která začala 15. října v 8.43 UT, zatím úspěšně pokračuje. Třicet tři hodin po startu se sonda vzdalovala od Země rychlostí 4,2 km/s a podle prvních údajů všechny její systémy jsou v pořádku. 17. října klesla její rychlost na 4,1 km/s a o víkendu došlo k přehrávce záznamu telemetrických dat, získaných v průběhu startu.

Projekt nese plné označení CASSINI/HUYGENS. Autonomní částí sondy je totiž pouzdro Huygens, jehož úkolem je přistát na saturnově největším měsíci Titanu. Sedm let bude spát, jen občas rušeno kontrolou svého technického stavu, aby se poté během tří hodin činnosti pokusilo revolučním způsobem změnit naše znalosti o sluneční soustavě a vzniku života.
Ilustrační foto...Bylo kompletně navrženo, vyrobeno i vyzkoušeno v rámci Evropské kosmické agentury. Historie projektu sahá do doby, kdy sonda Voyager 1 pořídila první snímky Titanovy atmosféry. Dr. Daniel Gautier, člen vědeckého týmu programu Voyager, pracovník Meudonské observatoře a Wing Ip z Institutu Maxe Plancka v Lindau navrhli v listopadu 1982, aby ESA spolu s NASA vyslala k Titanu speciální sondu. Návrh byl zařazen jako projekt střední velikosti M1 evropského programu Horizon 2000 a stal se součástí sondy NASA Saturn Orbiter, která dostala jméno CASSINI. Celkové evropské náklady na účast v dosud nejnáročnější meziplanetární výpravě se pohybují kolem 750 mil. USD.
Výroba byla svěřena firmě Aerospatiale (Cannes, Francie), pod jejímž vedením se na ní podílela řada evropských firem a samozřejmě ústav ESTEC v Noordwijku. Vývoj vyvrcholil sérií testů - např. v květnu 1995 byla maketa pouzdra vynesena do výšky 37,5 km nad základnou Kiruna ve Švédsku heliovým balonem o průměru 100 m. Vyzkoušel se celý průběh sestupového manévru a pouzdro vydrželo bez problémů dopad rychlostí 28 km/h. Poté se přikročilo ke stavbě letového exempláře, který byl po otestování dopraven v květnu t.r. do USA a následně připojen k sondě.
Podobně jako Cassini nese CD-ROM s podpisy pozemšťanů, kteří o to projevili zájem, rovněž Huygens nese podobný "dopis", obsahující kromě jmen i celé pozdravy.

Aparatura je na dvou plošinách, zakrytých pláštěm. Ve směru letu jepři balistickém sestupu chráněna aerodynamickým tepelným štítem. Maximálníprůměr je 2,7 m, celková hmotnost 352 kg včetně 46 kg podpůrného vybavenína orbitální části sondy. Energetický systém je vybaven bateriemi LiSO2.
Přenos dat se uskuteční v pásmu S rychlostí 8 až 20 kbit/s, přičemžorbitální úsek (resp. jeho směrovaná aparabolická anténa o průměru 4 m,vyrobená v Itálii, a blok PSA (Probe Support Avionics), vyrobený v ESTEC)bude sloužit jako retranslátor. Při přenosu bude Cassini vzdálen až 79000km a relace bude ukončena nejpozději poté, co sonda zmizí za místním horizontemTitanu.
Pouzdro není vybaveno žádným pohonným systémem. Během meziplanetárníholetu je připojeno k boku sondy Cassini a propojeno konektory s jeho energetickýmizdroji, palubním počítačem i základními systémy.
Celá sonda Cassini/Huygens bude navedena (přibližně 1. července 2004)na předběžnou oběžnou dráhu kolem Saturnu s pericentrem 0,3 poloměru planety,apocentrem 170 poloměrů a počáteční oběžnou dobou asi 152 dní. Po dvouměsících se 13. září uskuteční korekční manévr, který upraví dráhu tak,aby vedla k měsíci Titan. Kolem 6.11.2004 se mateřská sonda postará o Huygensnaposledy: pouzdro nechá rozrotovat kvůli stabilizaci a vymrští ho směremk cíli. Dva dny poté změní dráhu tak, aby mohla zprostředkovat přenos informacína Zemi.
Stále ještě dřímající robot bude probuzen až čtvrt hodiny před tím,než vstoupí do Titanovy atmosféry, více než 1000 km nad povrchem. Pak semusí aparatura postarat o sebe úplně sama, protože na povely ze Země nezbudečas. Vždyť v té době poletí signál sondy k Zemi půldruhé hodiny.
Ilustrační foto...K Titanu se bude přibližovat rychlostí asi 20 000 km/h a akcelerometry zaznamenají počátek brzdění. Ve výšce asi 300 km budou přístroje vystaveny maximálnímu přetížení 15 až 25 G a krátce poté (270 km) se při rychlosti kolem 18 000 km/h tepelný štít rozžhaví na 12 tisíc stupňů třením o okolní houstnoucíatmosféru. Ve výšce asi 180 km nad povrchem díky tomu rychlost klesne na1400 km/h. Počítač nechá nejprve vymrštit tzv. pilotní padáček o průměru2,5 m a o necelých 20 km níž se rozevře hlavní padák o průměru 8 metrů.Během minuty se rychlost sníží na 300 km/h. Pak se bude moci odstřelittepelný štít, čímž se obnaží měřicí aparatura. Ve výšce 160 km nad povrchem,při okolní teplotě kolem -120 stupňů Celsia začne hlavní fáze výzkumu.Po čtvrt hodině se oddělí hlavní padák a rozevře menší, o průměru tří metrů,zvaný stabilizační - to bude pouzdro asi 120 km nad povrchem. Během dalšíchdvou hodin (plus minus akademická čtvrthodinka) by pouzdro mělo klesnoutaž k povrchu.
Protože energie baterií vystačí na necelé tři hodiny, mohlo by ještěněkolik minut vysílat z povrchu. I když tyto informace mohou být mimořádnězajímavé, nejistota, zda pouzdro dopad vydrží vedla k tomu, že povrchováaktivita není primárním cílem výzkumu. Ovšem pokud dopadne na pevninu rychlostípod 25 km/h, nemělo by se poškodit. A pokud dopadne do kapalinného prostředí,je konstruováno tak, aby v ní mohlo plavat.
Vědecký šéf projektu Cassini D. Matson prohlásil: "Huygens budezaměřen do jedné z nedávno zjištěných hranic mezi světlými a tmavými oblastmina povrchu, což nám poskytuje dobrou šanci zkoumat oba typy povrchu - skalnatoupevninu i etanové a metanové moře".

Přístrojové vybavení má hmotnost 43 kg a bude sloužit pro šest experimentů.

  • Descent Imager/Spectral Radiometer (DISR) - sestupová kamera a spektrálníradiometr. Soubor zařízení pro měření teploty částic v atmosféře a na povrchui získání zobrazení povrchu poté, co pouzdro klesne pod oblačnou pokrývku,tedy v posledních 30 kilometrech sestupu. Krátce před přistáním se rozsvítíreflektor, ozařující povrch tak, aby bylo možno pořídit jeho záběry veviditelné a infračervené oblasti spektra. Vedoucí: M. G. Tomasko, Univ.od Arizona, Tucson, USA
  • Gas Chromatograph and Mass Spectrometer (GCMS) - plynový chromatograf ahmotový spektrometr. Přístroj pro měření chemického složení plynů a aerosolovýchčástic (pomocí pyrolytického zařízení) v atmosféře a příp. i na povrchu.Vedoucí: H. B.Niemann, NASA- Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland,USA
  • Aerosol Collector and Pyrolyser (ACP) - sběrač aerosolu a zařízení propyrolýzu. Experiment zaměřený na zachycení částic v oblacích Titanu a jejichnásledné odpaření na teplotu kolem 650 C tak, aby mohly být chemicky analyzoványv GCMS. Vedoucí: G. M.Israel, Service d'Aéronomie, Verrieres-le -Buisson,Francie
  • Surface-Science Package (SSP) - soubor pro povrchový průzkum. Sada čidelpro určení fyzikálních vlastností povrchu v místě dopadu. Kupříkladu akustickýdetektor, který bude zapojen asi 100 m nad povrchem, umožní přesné měřenívýšky v závěru letu i případný pohyb povrchu (vlny, hloubku moře), složenía teplotu atmosféry. Akcelerometr umožní určit brzdění při dopadu, sklonoměrjakýkoliv kývavý pohyb během sestupu i po přistání a další čidla hustotu,teplotu, index lomu, tepelné vlastnosti, elektrickou permitivitu apod.kapalného povrchu. Vedoucí: J. C. Zarnecki, Univ. of Kent, Canterbury,Velká Británie
  • Huygens Atmospheric Structure Instrument (HASI) - zařízení pro výzkum složeníatmosféry. Sestává z řady čidel pro měření fyzikálních a elektrických vlastnostíatmosféry Titanu. Trojice akcelerometrů umožní odvodit hustotu atmosféry,zjistit větrné proudění a při přistání do moře mohutnost vln. Čidla teplotya tlaku umožní sestavit profil atmosféry. Analyzátor elektromagnetickýchvln umožní zjistit přítomnost nabitých částic v atmosféře, případné elektrickévýboje, event. vodivost i permitivitu povrchového materiálu. Vedoucí: M.Fulchignoni, Univ. of Rome, Itálie
  • Doppler Wind Experiment (DWE) - doplerovský větrný experiment. Využíváultrastabilního oscilátoru, zajišťujícího velmi přesnou nosnou frekvenciradiových signálů. Atmosférický drift (unášení větrem) způsobí měřitelnýDopplerův posuv nosného signálu. Vedoucí: M. K. Bird, Univ. of Bonn, Německo
Mezi vědecké cíle jsou zařazeny i tři mezioborové výzkumy:
  • Aeronomie Titanu - D. Gautier, Dept. De Recherche Spatiale, Observatoirede Paris-Meudon
  • Interakce atmosféry a povrchu Titanu - J. I. Lunine, Lunar and PlanetaryLab., Univ. of Arizona, Tucson, USA
  • Chemie a exobiologie Titanu - F. Raulin, LISA, Créteil, Francie
Let pouzdra Huygens je skutečně výpravou do neznáma. I když sonda Voyager1 proletěla kolem něho ve vzdálenosti jen 4000 km a poskytla nám o němzákladní informace, jaké jsme od objevu (r. 1655 Ch. Hygensem) nebyli zeZemě schopni získat. S průměrem 5150 km je druhým největším měsícem vesluneční soustavě, dokonce o něco větším než planeta Merkur. Hustota je1880 kg/m3. Obíhá kolem Saturnu ve střední vzdálenosti 1 221800 km a je obklopen opticky opakní, silnou vrstvou atmosféry (atmosférickýzákal až do výšky téměř 500 km). Tlak na povrchu je o 50 % vyšší než napovrchu Země. Atmosféra obsahuje především dusík (jako na Zemi!, zřejměpřes 90 %), relativně značné množství argonu a několik procent metanu.Dusík je v mrazivé atmosféře kapalný, prší na povrch, avšak odpařuje sezpět, protože teplota povrchu je nad bodem jeho varu (-180 C). Klíčovýmiotázkami, na které má Huygens zjistit odpověď, jsou:
  • Je část povrchu v kapalném stavu? (infračervená pozorování HST tomu nasvědčují)
  • Je nitro tohoto tělesa ještě žhavé?
  • Proč má Titan jako jediný měsíc v celé sluneční soustavě hustou atmosféru?
  • V jakém složení a množství jsou na povrchu organické sloučeniny a mohlz nich v chladném prostředí začít vznikat život?
Na odpověď si budeme muset počkat do podzimu r. 2004...

Marcel Grün

| Zdroj: NASA, Foto NASA) IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
STS-124: Discovery odstartoval
Ilustrační foto...
Tam za řekou je Argentina
Ilustrační foto...
Vesmír v hrsti...
Ilustrační foto...
Mars stále pod závojem prachu
Ilustrační foto...
Proč mají astronomové rádi jižní pól?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691