Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Měsíční zastavení - Mare Imbrium

Více než výmluvným svědectvím o minulosti našeho Měsíce je počet kráterů, které pozorujeme na jeho povrchu. Člověka zamrazí, když si uvědomí, že stejným ničivým bombardováním kosmických vetřelců musela projít před miliardami let i naše planeta. Přitom dnes by stačila jedna srážka s takovým tělesem, a z modré planety by zmizel nejen internet, ale i veškerý život na několik miliónů let nebo možná i navždy.

Kromě počtu kráterů je však na Měsíci překvapivá i velikost některých z nich. Impaktní pánev zvaná Jižní pól-Aitken s průměrem přes dva tisíce kilometrů je dokonce největší známou stopou po dopadu cizího tělesa v celé sluneční soustavě. Tu však pozorovat nemůžeme. Jednak už je překryta velkým množstvím mladších kráterů a navíc se její centrum nachází na odvrácené, ze Země nepozorovatelné polokoule.
Ilustrační foto...Přivrácená strana nám ale také nabízí neméně gigantické stopy po impaktech. Tou největší je pánev, kterou dnes známe jako Moře dešťů (Mare Imbrium). Vznikla před 3,85 miliardami let, kdy se s našim souputníkem srazila planetka o průměru kolem sta kilometrů. Do tváře Luny byla vyryta kotlina o průměru tisíc dvě stě padesát kilometrů a radiální rýhy, které se od ní rozbíhají, je možné sledovat i stovky kilometrů od jejich okrajů. Teprve později, v dobách vulkanické aktivity našeho souseda byla celá kotlina vyplněna čedičovou lávou.Moře dešťů snadno rozeznáte za úplňku, jako tmavou skvrnu i bez dalekohledu. Raději si ho ale prohlédněte triedrem. Nejpůsobivěji vypadá v době, kdy na noční polokouli vybíhají jeho mohutné valy. Právě za takového osvětlení pozoroval Moře dešťů i italský hvězdář Galileo Galilei v roce 1609. Na jeho kresbě (viz obrázek) lze rozpoznat obě "klepeta", kterými jsou pohoří Alp (nahoře) a pohoří Apenin (dole). Galileo však nebyl příliš dobrý kreslíř, a tak jeho skica nevystihuje věrně to, co tehdy viděl. Ostatně, počkáte-li si až se 24. října po půlnoci vyloupne nad obzor půlměsíc uvelebený pod otevřenou hvězdokupou Jesličky v souhvězdí Raka, můžete se o tom přesvědčit sami.

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Ocenění Zdeňka Kvíze
Ilustrační foto...
Měsíc u Plejád
Ilustrační foto...
Animace: kometa C/2006 P1 v koronografu SOHO
Ilustrační foto...
Zbrusu nové rádiové ucho
Ilustrační foto...
STS-126 Endeavour: Průběh mise II
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691