Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Šťastnou cestu do příštího tisíciletí, CASSINI!

Nádherným nočním startem zahájila ve středu svoji sedmiletou pouť sonda Cassini. Raketa Titan IV. se vznesla přesně v 10:43 minut našeho času, proletěla mraky a ozářila nebe nad celou střední Floridou. Po dvaceti minutách pobytu na oběžné dráze se její motory znovu zažehly a sonda vyrazila ke druhé největší planetě sluneční soustavy Saturnu, kterou dosáhne v roce 2004. Středeční start byl původně plánovaný již na pondělí. Silný vítr a malé technické problémy ale vedly k jeho dvoudennímu odkladu.

Ilustrační foto...Tak nám nakonec odstartovala dobře. Cassini - dosud nejmohutnější a nejsložitější americká kosmická sonda.Má výšku 6,8 m a max. průměr 4 m - což je rozměr parabolické antény, která tak kryje zbytek sondy před slunečním zářením. Počáteční hmotnost je 5634 kg (včetně pouzdra Huygens), z toho samotná orbitální část sondy má 2523 kg a pohonné látky 3132 kg. Ilustrační foto...Těleso sondy je konstruováno co nejkompaktněji: dole je spodní blok provozních systémů s pohonným modulem, nad ním je horní blok provozních systémů a nejvýše anténa s vysokým ziskem.Po stranách je připevněna plošina s přístroji pro dálkový průzkum, plošina s přístroji pro studium částic a polí a samostatné pouzdro Huygens. Radar a další přístroje jsou připojeny k hornímu provoznímu modulu, z něhož vede rovněž nosník magnetometru (délka 10,5 m) a dvě prutové antény s malým ziskem (všesměrové). Ve spodní části jsou připevněny radioizotopové termoelektrické generátory.

Sonda je vybavena následujícími provozními subsystémy:

  • systém navigace a dlouhodobé tříosé stabilizace v prostoru, využívající dvojice sensorů Slunce, dvojice sensorů hvězd, akcelerometru a tříosé gyroskopické inerciální plošiny. Pro změnu polohy slouží trysky korekčních motorků.
  • pohonný systém, pracující podle povelů předchozího systému. Sonda je vybavena čtyřmi čtveřicemi trysek korekčních motorků RCS (Reaction Control Subsystem) na hydrazin, kterého je na palubě celkem 132 kg. Podle tlakování zásobovací nádrže mají tah od 1,07 N do 0,53 N a slouží jak pro drobné korekce dráhy, tak pro natáčení sondy v prostoru. Hlavní motor je zdvojený, každá tryska má tah 490 N. Dvousložková pohonná směs (NO a monometylhydrazin N H CH má Isp 3080. Celkem může být provedeno asi 200 manévrů, celková změna rychlosti max, 2360 m/s.
  • energetický systém sondy obsahuje tři radioizotopové termoelektrické generátory s elektrickým výkonem 800 W na počátku výpravy v roce 1997 a 628 W v roce 2008. Tepelný výkon je 13000 W. Na palubě je celkem 33 kg oxidu plutoničitého.
  • systém tepelné regulace využívá jak pasívní povrchové izolace, tak vyhřívání teplem, vznikajícím při radioaktivním rozpadu. zajišťuje provoz elektroniky, uložené ve 12 kójích i dalších zařízení v rozmezí vzdálenosti 0,61 až 10,23 AU, což představuje změnu vnějšího toku tepelné energie v poměru 1:200.
  • radiofrekvenční telekomunikační systém využívá pro přenos ze sondy pásma X (8,4 GHz) s permaktronovým vysílačem o výkonu 19 W, pro příjem povelů ze Země pásma X (7,2 GHz). Vědecká data jsou přenášena podle potřeby různými režimy rychlostí až 249 kbit/s. Anténa s velkým ziskem HGA (High Gain Antenna) je pevné konstrukce (aby se nestalo to, co Galileu) a má sloužit rovněž pro spojení s pouzdrem v pásmu S i pro radarové mapování Titanu v pásmu Ku.
  • systém řízení a dat má dva palubní letové 16bitové počítače MIL-STD-1750A (hmotnost 3 kg, spotřeba 5 W, výrobce Loral) a dva redundantní záznamníky (životnost 15 let, výrobce TRW), každý s využitelnou kapacitou minimálně 1,8 Gigabitů. Ve srovnání se sondou Galileo je počítač 4x rychlejší a má poloviční rozměry, paměť je 10x větší - a hlavně, systém není magnetopáskový.
  • Ilustrační foto...

Přístrojové vybavení:
Na sondě se podíleli kromě USA odborníci ze 16 evropských zemí - 14 z nich je členy Evropské kosmické agentury ESA, mimo jen Česká republika a Maďarsko. ČR zastupuje pouze Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, která (vedle dalších ústavů z Německa, Norska, Francie, Británie a USA) spolupracuje na experimentu "Analyzátor kosmického prachu" s Ústavem Maxe Plancka v Heidelbergu (zodpovědný řešitel: Dr. Jiří Švestka).
  • ISS - Imaging Science Subsystem. Celková hmotnost 58 kg, maximální spotřeba 56 W, max. přenos dat 365 kbit/s. Skládá se ze dvou kamer s čidly CCD (1024x1024). Širokoúhlá kamera (rozměry: 55x35x33 cm) má rozlišení 60 mikroradiánů/pixel a tvoří ji refraktor s ohniskovou vzdáleností 20 cm, f/3,5, vybavený 18 filtry pro obor 380-1100 nm. Podobná kamera byla i na sondách Voyager a Galileo. Úzkoúhlá kamera (rozměry 95x40x33 cm) má rozlišení 6 mikroradiánů/pixel a tvoří ji reflektor s efekt. ohniskovou vzdáleností 2 m, f/10,5, vybavený sadou 24 filtrů pro obor 380-1100 nm).
  • CIRS - Composite Infrared Spectrometer. Celková hmotnost 39,3 kg, max. spotřeba 33 W. max. tok dat 6 kbit/s. rozměry 89x76x52 cm. Zařízení se skládá z reflektoru o průměru 50 cm, napájejícího tři rozdílné interferometry pro měření infračervené emise z atmosfér, prstenců a pevných povrchů v rozsahu 7-1000 mikrometrů.
  • CDA - Cosmic Dust Analyzer. Celková hmotnost 16,4 kg, průměr 45 cm, délka 51 cm, max. spotřeba 19 W, tok dat 0,524 kbit/s. Skládá se z HRD (High Rate Detector) pro silné toky až do 10000 částic/s a DA (Dust Analyzer) pro detailní analýzu v tocích od 1 částice/měsíc do 1 částice/s. Citlivost: mikrometeoroidy o hmotnosti 10-9 až 10-15 g, rychlosti 1 až 100 km/s a s nábojem 5x10-13 až 10-15 C.
  • CAPS - Cassini Plasma Spectrometer. Celková hmotnost 12,5 kg, průměrná spotřeba 14,5 W, obvyklý tok dat 8 kbit/s. Zařízení sestává z hmotového spektrometru iontů, směrového detektoru iontů, elektronového spektrometru a skanovacího mechanismu.
  • INMS - Ion and Neutral Mass Spectrometer. Celková hmotnost 9,3 kg, průměrná spotřeba 28 W, obvyklý tok dat 1,5 kbit/s. Zařízení je určeno pro studium neutrálních plynů a iontů v atmosférách těles.
  • MAG - Magnetometer. Celková hmotnost 3,0 kg, průměrná spotřeba 3 W, obvyklý tok dat 3,6 kbit/s. Dvojice přístrojů - třísložkový heliový magnetometr a průtokový magnetometr.
  • MIMI - Magnetospheric Imaging Instrument. Celková hmotnost 16,0 kg, průměrná spotřeba 14 W, obvyklý tok dat 7 kbit/s. Zařízení je určeno pro měření složení, náboje a rozložení energií iontů a elektronů i pro získání prostorového zobrazení magnetosféry Saturnu.
  • RADAR - Radar. Celková hmotnost 41,5 kg, max. spotřeba 109 W, max. tok dat 364,8 kbit/s. Zařízení pro získání radarových zobrazení povrchu Titanu pracuje v pásmu Ku (13,78 GHz) a sestává ze systému SAR (Synthetic Aperture Radar) s rozlišením max. 0,35 km, výškoměru s rozlišením cca 25 km horizontálně a max. 90 m vertikálně a radiometru s rozlišením 7 až 310 km.
  • RPWS - Radio and Plasma Wave Science. Celková hmotnost 6,8 kg, průměrná spotřeba 7 W, obvyklý tok dat 0,9 kbit/s. Sestává ze sady sensorů elektrického a magnetického pole, Langmuirovy sondy a soupravy přijímačů pro měření polí, elektronové teploty a hustoty v meziplanetárním prostoru i v magnetosférách.
  • RSS - Radio Science Subsystem. Celková hmotnost 14,4 kg, max. spotřeba 81 W. Využití radiové aparatury sondy (v pásmu Ka, X a S) zejména pro určení složení, tlaku a teploty atmosfér a ionosfér.
  • UVIS - Ultraviolet Imaging Spectrograph. Celková hmotnost 14,5 kg, max. spotřeba 12 W, max. tok dat 32,096 kbit/s. Souprava spektrografů a fotometr pro sledování UV záření v rozsahu 55,8 až 190 nm, odraženého nebo vysílaného atmosférami, prstenci nebo pevnými povrchy.
  • VIMS - Visible and Infrared Mapping Spectrometer.Celková hmotnost 37,2 kg, max. spotřeba 27 W, max. tok dat 182784 bit/s. Dvojice zobrazovacích mřížkových spektroskopů pro určení složení, teploty a dalších vlastností atmosfér i povrchů v rozsahu 0,35 až 5,1 mikrometrů.
  • IDS - Interdisciplinary Sciences. Výzkumy, zasahující do několika vědních oborů, nevyžadující samostatné aparatury a zaměřené na cirkulaci plasmy a vztahů magnetosféra-ionosféra, prstence a prach kolem Saturnu, charakteristik plasmy v magnetosféře Saturnu, složení, vznik a vývoj atmosfér, interakce slunečního větru s magnetosférou, aeronomie a studium měsíců.
  • Sonda Cassini byla vynesena raketou Titan 4B - Centaur, t.č. nejsilnější americkou raketou (nosnost 17,8 t na nízkou dráhu). Start se po několika odkladech uskutečnil 15.10. na počátku okna, tj. v 08.43 UT (10.43 našeho času). Po 12 minutách byla dosažena parkovací dráha kolem Země, 28 min po startu došlo nad Afrikou k restartu stupně Centaur a 42 min 40 s po startu byla sonda oddělena od nosiče a navedena na meziplanetární dráhu (zhruba nad Austrálií). První signály vysílače Cassini byly zaznamenány 52 min po startu stanicí DSN v Canberra.

    Ilustrační foto...

    Nyní vede heliocentrická dráha (perihélium 0,68 AU dne 25.3.1998) k průletu kolem Venuše 23. 4. 1998, čímž dojde k prvnímu gravitačnímu urychlení. V aféliu nové dráhy se přibližně 3. 12. 1998 uskuteční dráhový manévr hlavním motorem sondy tak, aby 22. 6. 1999 došlo k druhému přiblížení k Venuši. Krátce poté bude sonda v periheliu ve vzdálenosti 0,72 AU. 18. 8. 1999 proletí sonda v blízkosti Země (třetí gravitační urychlení) a pak se vydá směrem od Slunce. Kolem 31. 12. 2000 mine Jupiter a 1. 7. 2004 dorazí k Saturnu. Všechna data jsou samozřejmě přibližná.

    K pouzdru Huygens, jeho vybavení a cílech se vrátíme příště.

    Marcel Grün

    | Zdroj: NASA, Foto NASA a ABC IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Titan - díl třetí (Je na Titanu oceán?)
Ilustrační foto...
Obří okuláry, které pohltí i kosmickou loď
Ilustrační foto...
Sluneční skvrny v plné kráse
Ilustrační foto...
O svícení 9
Ilustrační foto...
Bortleho stupnice světelného znečištění
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691