Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Úsvit ve znamení Cassini

13.10.1997 ve startovním oknu od 08.55 UT (tj. 4.55 EDT, místního času na Cape Canaveral) do 11.15 UT má být vypuštěna sonda Cassini-Hyugens.

Čeká mne noc před startem sondy Cassini, emailová předpověď počasí nic moc - pravděpodobnost "go" pro vypuštění podle meteorologů asi 40 procent. Technici na startovním komplexu č. 40 se přesto tumlují (jde vlastně teprve o druhý let této verze nosné rakety - Titan IV B/Centaur), zatímco představitelé vědeckých týmů se chystají na slavnostní "předstartovní" setkání. Vše podle obvyklého harmonogramu - a přesto v mnoha ohledech výjimečné.
Pro nás je to poprvé v historii, co se mezi vlajkami států, zúčastněných na americkém programu nachází i naše, česká. A na Capu je tentokrát mezi členy vědeckých týmů můj kolega a přítel Jiří Švestka. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy již dlouhá léta spolupracuje s Ústavem Maxe Plancka v Heidelbergu a Jirka se pod vedením prof. Eberharda Grüna zabývá problematikou kosmického prachu (speciálně elektrickým nábojem prachových zrníček). Jedním z přístrojů sondy Cassini je nový analyzátor kosmického prachu, jehož vývoj řídil prof. Grün, a Jiří je mezi oficiálními "co-investigators". Přístroj i celou sondu popíši podrobněji v příštím čísle našich novin - mimochodem, na její elektronice se významně podílel i jeden z našich bývalých krajanů, Dr. Jerry (dříve Jaroslav) Langmaier z JPL.
Ilustrační foto...Pro celé lidstvo je to první kosmická sonda, která se vydává vstříc planetě Saturnu. Když vše dobře dopadne, stane se v červenci 2004 její první umělou družicí a v listopadu evropské pouzdro Huygens přistane na povrchu měsíce Titan.
Pro Američany je Cassini nejmohutnější a nejmodernější kosmickou sondou, ale zároveň bohužel i poslední svého druhu. Cesta k Saturnu bude dlouhá, ale neméně dlouhá a komplikovaná byla i příprava.
Poslední překážkou, kterou se podařilo odstranit, bylo zamítnutí námitek zuřivých ekologů, jimž je trnem v oku jakékoliv využívání jaderné energie.
Sondě Cassini dodává energii trojice radioizotopických termoelektrických generátorů s 33 kg oxidu plutoničitého (především Pu-238, které má krátký poločas rozpadu - 88 roků - a je 270krát aktivnější než Pu-239). Celková radioaktivita dosahuje asi 400 tisíc curie - což je srovnatelné s tím, co bylo za poslední dvě desetiletí uvolněno do atmosféry z podzemních nukleárních výbuchů. Teplo je polovodivými články přeměňováno částečně na elektrickou energii, částečně využíváno pro ohřev a temperování elektronických subsystémů. Elektrický příkon dosahuje 800 W na počátku letu (do roku 2008 degraduje na 628 W), tepelný 13 000 W.

Ilustrační foto...Ekologové usilovali o zákaz startu z obav, že případná havárie, ať již při startu nebo při průletu v blízkosti Země v srpnu 1999, by mohla způsobit "strašnou radioaktivní katastrofu". Zorganizovali dokonce zaslání 40 000 petic do Bílého domu... Naštěstí zodpovědní pracovníci nepropadli podobné hysterii. Experti NASA správně poukazovali na to, že generátory jsou dokonale zabezpečeny proti vysokým teplotám i proti explozi a že riziko jejich poškození je menší než 1:1 000 000. Ostatně, ruská sonda Mars-8, která měla na palubě rovněž podobné generátory, loni v listopadu skončila svůj let v zemské atmosféře - a nestalo se vůbec nic.
Když si tak zavzpomínám, ona realizace celého projektu probíhala s mnoha peripetiemi.

V doporučení poradního výboru NASA pro výzkum sluneční soustavy z roku 1983 je mezi klíčově důležité programy zařazeno využívání modulární koncepce kosmické sondy Mariner Mark II, odvozených z Voyagerů a navazující na vývoj sondy Galileo. Pro snížení nákladů se předpokládalo využití stejného typu sondy pro různé úkoly. měly mít unifikovanou konstrukci, zdroje energie, systémy záznamu a vysílání dat apod.Tohoto typu měla být sonda CRAF (Comet Rendesvous/Asteroid Fly-by Mission), CNRS (Comet Nucleus Sample Return), Cassini - družice Saturnu s pouzdrem pro přistání na Titanu, družice Neptunu s pouzdrem pro výzkum jeho atmosféry a sonda k Plutu.Jenže NASA nezískala průběžný přísun prostředků na celou sérii, což výrazně prodražilo první pár - CRAF a Cassini. Kongres poté usoudil, že jsou to "strašně drahé sondy" a přikázal zrušit projekt CRAF. Ch. Kohlhase, šéfkonstruktér JPL, poznamenal: "Ironií je, že ačkoliv CRAF a Cassini za 1,8 miliardy USD se zdály být drahé, zrušením jedné ze dvou sond náklady zdaleka neklesly na polovinu! Škrtnutí CRAF totiž ušetřilo jen 200-300 mil. USD." Následná rekonstrukce Cassini (tj. odlehčení sondy, žádná tříose orientovaná plošina) ušetřila dalších 250 mil. USD. Celkové náklady na vývoj a stavbu sondy Cassini nakonec dosáhly 1,3 miliard USD. Hodnota nosné rakety koncernu Lockheed Martin je 470 milionů USD a ESA spolu s Italskou kosmickou agenturou za vývoj a stavbu pouzdra Huygens zaplatily cca 700 milionů dolarů. Ve hře je tedy nyní přes dva a půl miliardy dolarů!

Pro NASA nastala od roku 1992 éra "Rychleji - levněji - lépe" s důrazem samozřejmě na "levněji". Filozofie programu Discovery je odlišná - nežádá unifikovanou sondu, nýbrž vytváří unifikované rámcové podmínky. Vývoj nejvýše za 180 milionů nynějších USD, ke startu musí postačit raketa střední třídy cca za 50 milionů a od podepsání kontraktu do startu smí uplynout nejdéle tři roky.
Ilustrační foto...Současné politické uvolnění umožňuje čerpat ze základního vojenského výzkumu a přísná kritéria by se měla stát výzvou pro konstruktéry, aby hledali nové přístupy - za nepříliš velké peníze se vyplatí riskovat i nevyzkoušené technologie. Případná ztráta pak postihne jediný tým, nikoliv desítky týmů. Jde ovšem i o částečné "nabourání" jakéhosi monopolního impéria, které si vytvořili odborníci v JPL. A snad do určité míry rovněž o generační záležitost - nový přístup se evidentně zalíbil nejdříve mladším odborníkům, kteří se dosud neprosadili. D. Britt z Arizonské university se radoval: "Místo pozlacení jedné sondy pocínujeme čtyři".
Volání po zvýšení efektivity a racionalizaci dosavadních mohutných projektů je do jisté míry oprávněné. Jejich koordinace je časově náročná a obecný technický vývoj někdy postupuje rychleji, než mohou příliš mohutné projekty v realizačním stádiu akceptovat. Jenže...

  • Maratónský běh není sprint a výzkum vesmíru je tím nejdelším závodem, jaký kdy byl odstartován.
  • Dosavadní praxe (kupříkladu Galileo, ale i sám Cassini) ukazuje, že největší vinu na dlouhých termínech od návrhů k výsledkům a tedy na nárůstu nákladů má administrativa. Sonda Galileo tak stála třikrát víc!
  • Konstrukce a vývoj náročných, komplexních sond představovaly samy o sobě technický pokrok. Příkladem může být Reed-Salomonův kód, zvyšující spolehlivost přenosu dat z Voyagerů, který dnes užívá každý přehrávač kompaktních desek. Obávám se, že využívání vojenských produktů se brzy vyčerpá a v zajetí smyčky "levně - rychle" se změní role kosmické techniky z tvůrce na uživatele.
  • Není vychvalování programu Discovery příliš účelové? Vzpomeňme na počátky kosmické éry, kdy Američani zaostávali v raketové technice. Tehdy rádi zdůrazňovali, že jsou dál v miniaturizaci a že stejné úkoly jako velká ruská družice lépe řeší série maličkých družic. Oprávněně - ale jen v určitém okruhu problémů. Proto také usilovali o výkonnější rakety: jakmile šlo o kvalitativně nový problém, nezbývalo nic jiného.
  • Von Braun hájil koncepci obřího Saturnu 5 výstižnými slovy: "devět maminek v prvním měsíci nedá dohromady dítě." Dokázalo by pět nebo šest sond a la Discovery nahradit sondu Cassini? Těžko! Každý ze separovaných souborů přístrojů by vyžadoval příslušné technické zázemí - při náročnosti úkolů by i nejmenší ze sond musela být tak hmotná a složitá, že by náklady překročily přípustné meze. Jakmile tento limit zvýšíme na reálné minimum, příjde nás flotila sond na víc, než jediný Cassini. Ostatně, jeho cena je tak vysoká jen proto, že jsme zůstali u jediného prototypu. A to není řeč o nosných raketách ani o tom, že vědecký půvab mnoha měření spočívá ve vzájemné synchronizaci jednotlivých přístrojových souborů.

Nicméně kostky jsou již dávno vrženy, za stávající situace představuje program Discovery jedinou reálnou šanci na pokračování amerického výzkumu sluneční soustavy a Cassini je zřejmě na dlouhou dobu poslední komplexní laboratoří. Držme si palce!

Marcel Grün

| Zdroj: NASA, Foto NASA a AP IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Titan - díl sedmý a poslední (Kryovulkanismus a
Ilustrační foto...
Mars Reconnaissance Orbiter odstartoval
Ilustrační foto...
O svícení 14
Ilustrační foto...
Když přání je otcem myšlenky
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 19
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691