Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hvězdné nebe digitálním okem IV

Zatmění Měsíce jsem si rozhodně nechtěl nechat ujít. Počasí nám v Brně přálo, takže se mi nakonec povedlo pořídit slušné množství záběrů. Po delší odmlce tedy nabízím další díl seriálu o digitálním fotografování oblohy. Ač si na další zatmění budeme muset počkat dva roky, nabyté zkušenosti můžeme využít i při fotografování Měsíce samotného. Opět jsem se zaměřil na focení digitálem samotným – tedy bez použití dalekohledu, ovšem u obou technik bych použil prakticky stejný postup zpracování.

Fotografujeme

Při focení Měsíce si musíme dát pozor hlavně na dobu expozice. Většina automatů se při automatickém celoplošném měření nechá zmást tmavou oblohou a snímek silně přeexponuje. Pokud nemáte možnost nastavit expozici ručně, můžete situaci zachránit volbou bodového měření a případnou korekcí +/- EV. V případě, že digitál nabízí manuální nastavení, je vhodné nastavit clonu na střední hodnotu (kolem 5), kdy objektiv má nejlepší kresbu, a odpovídající expozici. Měsíční úplněk fotíme zhruba na 1/500 až 1/200 vteřiny, s postupujícím zatměním čas roste na několik desetin vteřiny a při úplném zakrytí Měsíce zemským stínem klesne jas našeho vesmírného souseda natolik, že je třeba často zvednout citlivost ISO a exponovat i několik sekund. Jinak citlivost čipu volíme co nejnižší, abychom se vyvarovali šumu. Problém někdy bývá s ostřením, pokud máme k dispozici manuální, snadno nastavíme vzdálenost zaostření na nekonečno, v opačném případě nezbývá než doufat, že to automat zvládne sám (někdy to pro něj může být problém).

Zpracováváme

Při fotografování myslíme ještě na jednu věc – čím více snímků, tím lépe! Sám jsem při zatmění pořídil obrázky v 15 minutových intervalech, tedy celkem 7 fází úkazu – pro každou 21 expozic. Při zpracování pak snímky složíme a zprůměrujeme – tím se značně eliminují šum a neklid zemské atmosféry. Následující 3 obrázky ukazují mé snímky v původní podobě, původní snímky s upraveným kontrastem a nakonec výsledek po pečlivém složení všech expozic. Rozdíl je patrný zejména u fáze úplného zatmění, kdy je původní snímek (ISO 200, expozice 1,6 sekundy) značně zašuměn a zřejmě také znehodnocen ovzduším (počasí nebylo zrovna ideální). Sotva nabízí solidní představu o obrysech měsíčních moří – zatímco upravená verze je znatelně kvalitnější.

Ilustrační foto...
Ilustrační foto...
Ilustrační foto...
Kliknutím se zobrazí snímky v původní velikosti, jak je vyfotografoval můj 5Mpx fotoaparát Sony DSC-F717 s max. ohniskem 190mm (ekv. kinofilmu).

Skládáme

Jak skládám několik expozic do jedné? Zatím se mi nepovedlo sehnat a vyzkoušet software, který by to dělal automaticky (IRIS to umí, ale s hvězdným polem, s Měsícem si tuším neporadí), a tak skládám ručně. Je to pracné, ale jde to.V prvním kroku si obrázky oříznu, abych nemusel pracovat s pětimegapixelovými snímky, když Měsíc na nich zabírá malinkou část. Pokud jsem při fotografování udržel Měsíc přibližně ve středu zorného pole (což je výhodné i vzhledem k tomu, že tam má objektiv nejlepší kresbu), můžu to udělat hromadně např. v programu IrfanView. Obrázky si ukládám v bezztrátovém formátu (např. PNG), abych nepřišel o žádnou informaci. Rozhodně při zpracovávání nepoužívejte k ukládání „mezivýsledku“ JPEG.

Ilustrační foto...

V druhém kroku všechny snímky otevřu ve Photoshopu, GIMPu nebo podobném programu a vložím do vrstev jednoho obrázku. Obrázek zvětším na 400% bez použití interpolační metody, tedy klasicky jeden pixel se změní ve čtvereček velikosti 4x4 pixely a odpovídající barvy. Dělám to proto, že kdybych na sebe skládal obrázky v původní velikosti, nebudou všechny přesně sedět. Pokud nemám dokonale ustavenou montáž (což u Měsíce ani nelze), mění se poloha Měsíce na snímcích spojitě, nikoli diskrétně po pixelech, a tudíž kompozicí zvětšenin dosáhnu větší přesnosti.Nyní přejdu k vlastnímu skládání. První obrázek ve spodní vrstvě – referenční – nechám na místě a všechny ostatní skládám podle něj, abych předešel sčítání chyb. Na začátku mám viditelnou pouze spodní vrstvu a snímek, který chci dostat do správné pozice. Při hledání správné polohy si pomáhám jednak střídavým zobrazováním referenčního a posouvaného snímku (tedy střídavě zobrazuji a zneviditelňuji posouvaný snímek) a jednak použitím odčítání (difference) vrstev. Když jsem s výsledkem spokojen, označím opět vrstvu jako neviditelnou a přejdu k další.

Ilustrační foto...

Čtvrtý krok – nyní zobrazím všechny vrstvy a nastavím jim překrytí na sčítání (ve Photoshopu 7 Linear Dodge) a viditelnost na 100%/celkový počet snímků. Tím dosáhnu zprůměrování. Pokud jsou původní obrázky příliš tmavé (předpokládám, že je to častější a výhodnější případ než přeexponování), můžu viditelnost každého snímku o několik procent zvýšit – je vhodné zvyšovat do té doby, dokud na celkovém součtu nemám 100% bílou.

Ilustrační foto...

Upravujeme

Nyní sloučíme vrstvy do jedné (už je nebudeme potřebovat) a obrázek vylepšíme pomocí nástroje křivky (Curves). Jeho funkci jsem popsal již v minulém díle. Jen zopakuji, že v oblasti, kde chci vytáhnout nejvíce detailů, musím nastavit křivku co nejstrmější. Na ukázku přikládám obrázek, kde jsem zdůraznil oblast mezi zhruba 70% šedou (paprsky kráterů, tedy nejsvětlejší místa pevniny) a 20% šedou (tmavá moře). V tomto rozmezí se pochopitelně nachází nejvíce detailů a ty zvýšením kontrastu (prakticky na dvojnásobek) nyní krásně vyniknou.

Ilustrační foto...

Nyní obrázek zmenšíme na původní velikost. Ještě předtím však provedeme několik mezikroků. Popíšu vlastní postup, ale zde ještě trochu experimentuji a je dost možné, že existují lepší způsoby. Snímek duplikuji do nové vrstvy a zaostřím pomocí nástroje doostření (Unsharp Mask). Poloměr zaostření závisí na velikosti Měsíce (já osobně volím zhruba jednu dvousetinu průměru měsíčního kotouče). Trochu to přeženu a použiji sílu efektu 100% (celkový efekt nakonec můžu zeslabit na libovolnou hodnotu díky tomu, že vše provádím ve zvláštní vrstvě). Obrázek zmenším ze 400% na 200% a znovu doostřím (s menším poloměrem). Nakonec zmenším na původní velikost a naposledy použiji Unsharp Mask, s menším poloměrem i intenzitou (50%).

Ilustrační foto...

Nyní pravděpodobně shledám obrázek silně přeostřený, takže nastavím vrstvě viditelnost dle libosti třeba na 60%. Navíc doostřování má nepříjemný důsledek v podobě zubatého okraje měsíčního kotouče. Toho se zbavím snadno. Označením Měsíc (nástroj kruhový výběr), invertuji výběr, rozšířím ho o několik pixelů (dle potřeby 2-5), přidám prolnutí (Feather) (o jeden dva pixely méně než rozšíření) a výběr smažu z vrchní, doostřené vrstvy.

Ilustrační foto...

Takový postup jsem aplikoval na všechny snímky ze zatmění Měsíce. Výsledek jste mohli posoudit výše. Na závěr přikládám obrázek staršího data, který naznačuje, jak kvalita fotografie může vzrůst s počtem skládaných expozic. (Výsledek by mohl být lepší, protože použitý postup při upravování nebyl tak dobrý jako nyní.)

Ilustrační foto...
Měsíc: orig. snímek a složeniny 12 a 42 snímků [velikost 67% originálu]

Předchozí díly:
Hvězdné nebe digitálním okem III
Hvězdné nebe digitálním okem II
Hvězdné nebe digitálním okem I

Pavel Karas

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Sojuz TMA-9 přistál
Ilustrační foto...
Rudý pochod do vesmíru
Ilustrační foto...
Apači v Ostravě
Ilustrační foto...
Geovycházky 4
Ilustrační foto...
Pioneer 6 stále žije!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691