Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Atlantis u Miru - úspěch záchranné expedice

Osmdesátásedmá výprava amerického raketoplánu do vesmíru skončila 6. října po téměř jedenáctidenním letu čtyřicátým přistáním na Floridě. Necelých devět hodin poté už byl Atlantis dopraven do kóje č. 3 budovy Orbiter Processing Facility (OPS), kde začalo jeho odstrojování tak, aby mohl být co nejdříve odeslán k periodické technické prohlídce a modifikacím u kalifornského výrobce. Na Floridu se vrátí v srpnu 1998 a příště se vydá do vesmíru až v lednu 1999 (třetí let ke staveništi mezinárodní kosmické stanice). Let splnil všechny plánované úkoly. Nebyly nijak výjimečné, protože STS-86 byl již sedmou výpravou ( z devíti plánovaných), která se spojila s orbitální stanicí Mir. Současně šlo o čtvrtou výměnu amerického člena posádky Miru.

Mezníky přípravy startu

Ilustrační foto...Atlantis byl po úspěšném letu STS-84 přesunut do OPF, kde na něm byla koncem května provedena úprava laboratoře Spacehab a počátkem června výměna hlavních motorů. Start byl v té době plánován na 18. září, později však byl odložen na nejdříve 22. září. Závěr příprav probíhal ve znamení závad, k nimž docházelo na orbitální stanici Mir. Proto byl 24. ráno ráno do Spacehabu uložen náhradní počítač pro Mir o hmotnosti 27 kg - bez něho by se pravděpodobně systémy orbitální stanice již definitivně zhroutily. V USA současně probíhaly vzrušené diskuse o tom, zda pokračovat ve výměně amerického člena posádky s ohledem na riziko, způsobené neustálými poruchami na základních systémech stanice. Nezávislé expertizy odborníků i jednoznačné přání samotného amerického kosmonauta, kterého se to týkalo, vedly nakonec ke kladnému doporučení, doprovázenému dramaticky laděným prohlášením ředitele NASA Daniela Goldina ráno v den startu (25. září ve 14.00 UT). Mj. v němž hodnotí postavení USA v kosmickém úsilí slovy: "Překonáváme nepředvídané. Objevujeme neznámé. To je naší historií. To je americkým osudem."

Posádka

Ilustrační foto...Velitel: James D. Wetherbee (čtvrtý let), narozen 27. listopadu 1952 ve Flushing, stát New York. Po získání titulu bakaláře na University of Notre Name začal působit jako letec v US Navy. V NASA je od června 1985, byl pilotem STS-32 (1990), velitelem STS-52 (1992) a TST-63 (1995), celkem nalétal 29 d 00 h 25 min 04 s. V roce 1996 působil jako nám. ředitele Johnson Space Center.

Pilot: Michael J. Bloomfield (první let), nar. 16. března 1959 ve Flint, stát Michigan. Roku 1981 absolvoval akademii USAF, působil v různých jednotkách USAF. V NASA od března 1985.

Vladimír G. Titov (čtvrtý let, pátý start), reprezentant Ruské kosmické agentury. nar. 1. ledna 1947 ve Sretensku. Profesionální vojenský pilot (1400 h na deseti typech letadel). V týmu kosmonautů od r. 1976, členem záložních posádek pro Sojuz T-5 a T-9. Byl velitelem Sojuz T-8 (1983), Sojuz T-10 (neúspěšný start 27. září 1983, po požáru rakety minutu před startem se loď katapultovala, kosmonauti přežili přetížení až 17 G a zachránili se), Sojuz TM-2 (6 dnů před startem byla posádka vyměněna pro pochybnosti o zdravotním stavu palubního inž. Serebrova), Sojuz TM-4 (prosinec 1987 - prosinec 1988), v Miru strávil společně s M. Manarovem 365 d 22 h 39 min, v únoru 1995 byl prvním Rusem na americké kosmické lodi (let. specialista STS-63). Celkem 376 d 05 h 24 min 31 s ve vesmíru, z toho 13 h 47 min při výstupech mimo kabinu.

Dr. Scott E. Parazynski (druhý let), nar. 28. července 1961 v Little Rock, stát Arkansas. Absolvent Stanford University (doktorát z lékařských věd). V NASA od srpna 1992, let. spec. při STS-66 (1994), 10 d 22 h 34 min 02 s ve vesmíru. Byl nominován za člena posádky Miru, avšak pro velkou tělesnou výšku vyřazen z přípravy.

Jean-Loup J. M. Chrétien (třetí let), brigádní generál franc. letectva, representant CNES. Nar. 20. srpna 1938 v La Rochelle, absolvent Ecole de l'Air, vojenský pilot (6000 h). V červnu 1980 vybrán do týmu interkosmonautů, jako člen posádky Sojuz T-6 strávil v červnu 1982 týden na Saljutu 7. Později náhradníkem pro STS-51G, v listopadu a prosinci 1988 tři týdny na Miru jako palubní inženýr Sojuzu TM-7 (5 h 57 min výstup do prostoru jako první neamerický a neruský kosmonaut). V letech 1990-93 se zúčastnil tréninku pro let raketoplánem Buran. Celkem 32 d 15 h 57 min 52 s ve vesmíru.

Wendy B. Lawrenceová (druhý let), nar. 2.07.1959 v Jacksonville, stát Florida. Absolventka MIT, působila jako kapitán US Navy (1500 let. hodin na 6 typech helikoptér). V NASA od srpna 1992, let. spec. při STS-67 v březnu 1995. Prošla výcvikem na člena posádky Miru, avšak v červenci 1997 byla nahrazena Dr. Wolfem. Celkem 16 d 15 h 08 min 47 s ve vesmíru.

Dr. David A. Wolf (druhý let), nar. 23. srpna1956 v Indianapolis, stát Indiana. Bakalář elektrotechniky a doktor lékařských věd, nalétal přes 2000 h (vč. voj. stihaček a akrobacie). V NASA od ledna 1990, let. specialistou při STS-58 v říjnu 1993, celkem 14 d 00 h 12 min 32 s ve vesmíru. Pův. připravován až pro let v rámci STS-89/Mir-24, avšak v červenci 1997 nominován, aby nyní převzal štafetu stálého amerického člena posádky.

Průběh letu

Ilustrační foto...Start se uskutečnil 26. září 97 ve 02.34.19 UT, přesně podle plánu (poněkud neobvykle) uprostřed desetiminutového startovního okna. Po navedení na počáteční dráhu dostalo těleso katalogové označení 1997-055A (SSC 24964). Na palubě byl v nákladovém prostoru tzv. dvojitý modul Spacehab-DM, stykovací modul Orbiter Docking System a zařízení pro množství různých experimentů. Dále bylo při startu na palubě 700 kilogramů vody, 500 kilogramů amerického vědeckého vybavení, 2000 kg ruských zásob a technických zařízení.

Po páté hodině začala aktivace přístrojového vybavení Spacehabu a běžná práce posádky, zaměřená na dostižení Miru, Závěrečný zážeh motoru setkávacího manévru se uskutečnil 27. září v 17.32 UT a ke spojení s Docking Module na komplexu Mir došlo v 19.58 UT. Tělesa se v té době nacházela severně od Kaspického moře. Kolem 21.25 bylo možné otevřít průlez a následovalo slavnostní uvítání hostů. Den poté, po přenesení tvarovaných sedadel, se oficálně vyměnil americký člen posádky Miru EO-24, kterou nyní tvoří velitel A. Solovjov, 1. palubní inženýr P. Vinogradov (RKK Energija) - oba jsou na stanici od 7.08.97, 2. palubní inženýr Dr. D. Wolf (NASA), kterého odveze v lednu STS-89. Ilustrační foto...Prvního října bylo přesunuto 80 procent nákladu oběma směry a byl čas na to, aby Titov a Parazynski v závěru dne uskutečnili výstup do prostoru, který byl již třetí společný rusko-americký v tomto roce - pro Američana šlo o první výstup, pro Titova již čtvrtý. Výstup trval pět hodin a byl přenášen televizí. Po závěrečné společné tiskové konferenci se posádky rozloučily a 3. října v 17.28 UT (při průletu nad jihovýchodní hranicí Ruska) se raketoplán od komplexu oddělil - na přání ruských techniků o jeden oběh později, než bylo dohodnuto. Po 46 minut pak oblétával Atlantis kolem Miru a kosmonauti prováděli vizuální kontrolu poškození modulu Spektr, napuštěného vzduchem. Na jeho palubě bylo v té době též 700 kilogramů amerických výsledků výzkumů a 500 kilog ramů nepotřebného ruského technického vybavení (mj. porouchaný počítač).Přistání se uskutečnilo po 169 obletech Země. Brzdicí zážeh motorů OMS byl proveden ve 20.48 UT, ve 21.51 byl raketoplán zaznamenán speciálními kamerami a na KSC byl slyšet dvojitý sonický třesk. Hlavní podvozek raketoplánu se dotkl betonové plochy dráhy číslo 15 SLF na KSC ve 21.55.09 UT, příďové kolo ve 21.55.19 UT a po dojezdu se raketoplán zastavil ve 21.56.31 UT. Oficiální trvání letu je 10 d 19 h 20 min 50 s do prvního dotyku se Zemí a 10 d 19 h 22 min 12 s do zastavení.

Ve stejný den do vesmíru startovala nákladní loď Progress M-36 s novými zásobami a náhradními díly pro Mir. Mezinárodní výzkumné pracoviště na oběžné dráze tak pokračuje ve své činnosti.

Marcel Grün

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní pozorovatelna 74
Ilustrační foto...
ASTRONOMICKÝ TÁBOR
Ilustrační foto...
Nemilosrdný útok dřevěné fidorky
Ilustrační foto...
První dvojitý Trojan
Ilustrační foto...
Existuje planeta Tatooine?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691