Týden s Vesmírem 41

Venuše a Jupiter

Téma je jasné, dvě nejjasnější "hvězdy" se na ranní obloze prosmýknou kolem sebe. Nejjasnější hvězda na obloze jeSirius (-1,46 mag), i ten bude ráno viditelný nad jihozápadem. Jasnější "hvězdou" se může jevit jedině planeta. A právě tynejjasnější budou 5. listopadu vypadat jako hezký pár. Paradoxně ani Venuše, ani Jupiter nebudou v té době nejjasnější,co mohou být. Gigantický obr Jupiter bude totiž téměř na druhé straně své oběžné dráhy (za Sluncem, jen mírně vpravo)a jasný bude -1,7 mag. Také Venuše se již poměrně vzdálila a blíží se do horní konjunkce, kdy se schová zdánlivě za Slunce. Její jas je i tak velmi slušných -3,8 mag. Dlužno dodat, že ty úplně nejjasnější hvězdy, které můžeme na nebi vidět, jsou pohybující se družice. Orbitální stanice ISS dosahuje podle všeho až k -2 mag, ale co je to proti zábleskůmdružic sítě Iridium, které na nás v maximu mohou zazářit jako hvězda -8, výjmečně i -9 mag. (Jasnost hvězd je dána tak,že nejslabší okem viditelné mají asi 6 mag, jasnější hvězdy jsou pak 1 mag, ale několik hvězd oblohy má i zápornou magnitudu, jsou tedy ještě jasnější). Neměl bych zapomínat, že pokud zažijeme výbuch supernovy v naší Galaxii a nebudecloněn mezihvězdnými mračny, pak i tato může být jasnější než Iridia. To by byla ale šílená náhoda.

První obrázek je animací celého pohybu obou planet kolem sebe během týdne. Animace ukazuje stále stejné místo na obloze,jak by vypadalo v 6 hodin ráno den po dni. Nejenom 5. listopadu to tedy bude stát za to.

Další dva obrázky ukazují celkovou situaci směrem k východu, jak se nám možná naskytne kolem šesté hodiny ráno 5. listopadu 2004. Pro zajímavost jsem udělal dva výřezy. První ukazuje, jak daleko od sebe jsou obě planety, kdybychom mezi ně umístili měsíční kotouč. Budou tedy vidět v jednom zorném poli dalekohledu. Dále jsem ještě výřez dvakrát zvětšil, abych naznačil vzhled kotoučku Venuše (poblíž čtvrti) a situaci s měsíčky Jupiteru, viditelnými i triedrem. Jak vidno, Ganymédésa Európa si dají blízké dostaveníčko.

Na závěr ještě dodávám, že o týden později budeme moci obdivovat poblíž Venuše a Jupiteru ještě srpek Měsíce, ale o tom zas až za týden..

Slunce je aktivní

Minulý týden došlo k razantnímu vzestupu počtu slunečních skvrn. To vše vyvrcholilo o víkendu poměrně mohutnými erupcemi. Zároveň došlo k vyvržení většího množství koronální hmoty směrem k Zemi. Možná právě v pondělí, kdy toto čtete,probíhá na Zemi polární záře.

Nelze očekávat, že bychom měli velkou šanci pozorovat něco my v České Republice, ale jeden nikdy neví, vždyť na jaře a na podzim bývá největší pravděpodobnost vzniku polární záře. Taková polární záře poblíž minima sluneční aktivity, to je to, co můžeme díky informacím na internetu a řadě družic očekávat. Nechybí mi však v předchozí větě pořádný otazník?
Na aktuální snímky Slunce se také podívejte a nejlépe naživo, ale to aby nám bylo nebe milostivo.. Mimochodem skvrny v oblasti 693 budou pomalu směřovat přes střed slunečního disku a vypadá to zde stále zajímavěji.

K událostem minulého týdne

Jednou ze dvou významných událostí bylo zatmění Měsíce. Na dlouhá léta to bylo poslední úplné zatmění viditelné na Zemi.Další úplné zatmění bude na Zemi pozorovatelné až 3. března 2007. Paradoxem jistě bylo, že všechna čtyři jsme mohli vidět v ČR, pravda to květnové z loňska jen v částečné fázi a nízko nad obzorem. Další čtveřice úplných zatmění bude viditelnáv letech 2014 a 2015 z Pacifiku, ale z Evropy bude podobná konstelace zatmění viditelná až v letech 2050 a 2051! Alespoňdvojici úplných zatmění zažijeme v letech 2007 a 2008 a tři úplná zatmění, podobně jako v letech 1996 a 1997, si užijeme vletech 2010 a 2011.

Druhou významnou událostí byl první blízký průlet sondy Cassini kolem velkého Saturnova měsíce Titanu. Tomuto tématuse však věnují dva samostatné články na IAN, proto na ně pouze odkazuji. Aktuality byly uvedeny v minulém čísle a první poznatky po průletu přináší článek v tomto čísle IAN.