Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Měsíce V (Člověk na Měsíci)

V létě letošního roku vyšel na IAN první ze tří cyklů „Historie dobývání vesmíru“, který se týkal Marsu. Nyní vychází druhý cyklus, který se bude věnovat našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi – Měsíci. V pěti dílech se tak podíváme na slavnou historii sond Luna, Ranger, Zond, ale také na přistání člověka na Měsíci v rámci projektu Apollo.

Tento poslední díl cyklu o dobývání Měsíce je jiný. Dnes nebudeme probírat automatické sondy, ale program pilotovaný. Program Apollo, který na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dostal člověka na Měsíc, byl sice inicializován díky politickému soupeření Sovětského svazu a USA, ale jeho vědecké výsledky byly, tedy vlastně stále jsou nedozírné. A nejen vědecké výsledky, vždyť právě díky programu Apollo máme kupříkladu suchý zips! O samotném programu Apollo a jednotlivých misích by se toho dalo napsat strašně mnoho. To však není předmětem našeho seriálu a tak se zaměřím spíše na základní údaje. Zájemcům o Apollo doporučuji odkazy uvedené na konci článků, a nebo prostě jen navštívit knihovnu, kde jistě naleznou mnoho informací.

Ilustrační foto...

Apollo 1:

Tato kosmická loď ani neodstartovala, měla pouze na startovací rampě prověřit všechna zařízení. Dne 27. ledna 1967 vypukl na palubě požár, který stál všechny tři astronauty život. V lodi zahynuli: Gus Grissom, Roger Chaffee a Ed White. Důsledkem tragédie bylo přijetí přísných bezpečnostních opatření a pochopitelně zdržení celého programu Apollo.

Základní informace o Apollu:

Loď Apollo byla tvořena třemi částmi: Servisní sekce (CM - Command Module), ve které se posádka vrátila na Zemi a ve které trávila čas během letu k Měsíci. Servisní sekce: byla odhozena před vstupem lodi do zemské atmosféry a sloužila pro uskladnění zásob, přístrojů apod. Lunární modul (Lunar Excursion Module – LEM), který sloužil k samotnému přistání na Měsíci. Určen byl pro dvoučlennou posádku (třetí člen posádky počkal na oběžné dráze kolem Měsíce ve velitelské sekci). LEM byl odhozen po návratu z Měsíce. Lodě Apollo dostala k Měsíci raketa Saturn V, která měla výšku 110 metrů a hmotnost 2950 tun (včetně pohonných látek).

Apollo 7:

Start lodi proběhl 11. října 1968 a úkolem byla prověrka lodi Apollo na oběžné dráze Země. K Měsíci se tedy loď ještě nevydala! K přistání na Zemi došlo 22. října 1968 a posádku tehdy tvořili: W. Schirra, W. Cunningham a D. Eisele.

Apollo 8:

Start kosmické lodi Apollo 8 proběhl s úspěchem 21.prosince 1968 a posádku tvořili James A. Lowell, Frank Borman a William A. Anders. Úkolem mise bylo otestovat Apollo na oběžné dráze Země a po té se vydat k obletu Měsíce. K Měsíci se Apollo 8 dostalo na štědrý den 1968, během deseti obletů Měsíce pořídila posádka 600 černobílých a 720 barevných fotografií. Dne 25.prosince se pak vydala zpět na Zemi, kde přistála 27.prosince v oblasti Tichého oceánu.

Apollo 9:

Start proběhl 3. března 1969 a úkol byl podobný jako u sedmičky. Rozdíl byl pouze v tom, že nyní došlo i k prověření lunárního modulu s názvem Spider. Na oběžné dráze Země posádka otestovala rádiové spojení s lunárním modulem, nový skafandr, atd. K přistání došlo 13. března 1969. Posádku tvořili: J. A. McDivitt, D.R. Scott a Russell L. Schweickart.

Apollo 10:

Druhý let k Měsíci započal 18. května 1969 a posádku tvořili Thomas P. Stafford, John W. Young a Eugene A. Cernan. Cílem byla generální prověrka celé lodi Apollo (včetně lunárního modulu s názvem Snoopy). Dva z astronautů (Stafford a Cernan) se s lunárním modulem odpoutali od mateřské lodi a dostali se až 16 km nad měsíční povrch. Během výletu prověřili všechny systémy lunárního modulu a po té se znovu připojili k velitelské sekci. Během pobytu u Měsíce posádka pořídila mnoho velmi kvalitních záběrů, zpět na Zemi přistála 26. května 1969.

Apollo 11:

Start rakety Saturn V s lodí Apollo 11 proběhl 16.července 1969. Posádku lodi tvořili: Neil A. Armstrong, Edwin E. Aldrin a Michael Collins. Velitelská sekce nesla název Columbia a lunární modul Eagle (Orel). Dne 20. července 1969 ve 21:17:41 SEČ se Orel dotkl povrchu Měsíce – člověk poprvé přistál na povrchu jiného kosmického tělesa. K přistání došlo v oblasti Moře klidu (Mare Tranqullitatis). O tři a půl hodiny později - 21. července ve 3:56:21 SEČ se nohy Neila Armstronga dotkly povrchu Měsíce. Při této příležitosti pak pronesl patrně nejslavnější větu všech dob: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“. Krátce po něm vystoupil Edwin E. Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal ve velitelské sekci na oběžné dráze Měsíce. Astronauti rozmístili na Měsíci vědecké přístroje, odebrali vzorky měsíční horniny, vztyčili americkou vlajku a po 2 hodinách a 13 minutách se vrátili do lunárního modulu. Dne 21.července 1969 ve 21: 36 SEČ opustil lunární modul povrch Měsíce. Apollo 11 přistálo na Zemi 24.července 1969 a přivezlo celkem 21,7 kg vzorků měsíční horniny.

Ilustrační foto...

Apollo 12:

Apollo 12 odstartovalo k Měsíci 14.listopadu 1969 a to za dosti špatného počasí. Při startu dokonce do lodi uhodil blesk, ale lodi se naštěstí nic nestalo. Lunární modul nesl jméno Interpid a velitelská sekce Yankee Clipper. Posádku tvořili: Charles Conrad, Richard F. Gordon a Alan L. Bean. Na Měsíci přistál lunární modul 19.listopadu 1969 v 6:54:35 UT v oblasti (Mare Insularum). Astronauti Conrad a Bean provedli dvě vycházky na Měsíc, kde strávili celkem 7 hodin a 45 minut. Během vycházek vztyčili americkou vlajku, instalovali vědecké experimenty a navštívili sondu Surveyor 3 (viz. čtvrtý díl). Dne 20.listopadu v 14:26 UT lunární modul opustil povrch Měsíce. Na Zemi Apollo přistálo 24. listopadu a přivezlo 34,4 kg vzorků měsíční horniny.

Ilustrační foto...

Apollo 13:

Nejúspěšnější neúspěšná mise v dějinách NASA – tak bývá označován let Apolla 13. Start se proběhl 11. dubna 1970, ale po 56 hodinách letu k Měsíci se dostavil problém. „Houstone máme problém“ - tato věta, kterou pronesl Jim Lovellem vešla do historie. Došlo k explozi jedné z nádrží se stlačeným kyslíkem, kterou zřejmě zavinil zkrat v elektrickém ohřívači. Posádka musela opustit velitelskou sekci Odyssey a přemístit se do lunárního modulu Aquarius. Kromě J.Lovella tvořili posádku Fred. W. Haise a John. L. Swigert.

Poškozené Apollo 13 oblétlo Měsíc a 17. dubna přistálo s úspěchem v Tichém oceánu. Ironií je, že o let se v té době novináři příliš nezajímali a to až do doby výbuchu. Pokud jde o let Apolla 13 doporučuji stejnojmenný film, nebo knihu: Apollo 13, kterou napsali Jim Lovell a Jeffrey Kluger a vydalo ji nakladatelství BB art. Zajímavostí je také fakt, že James Lovell má matku českého původu.

Apollo 14:

Start Apolla 14 proběhl 31. ledna 1971. Posádku tvořili Alan B. Shepard, Edgar D. Mitchell a Stuart A. Roosa. Velitelská sekce nesla název Kitty Hawk a lunární modul Antares. Na Měsíci přistál LEM dne 5. února 1971 v oblasti Fra Mauro. Astronauti provedli dvě vycházky po Měsíčním povrchu o celkové délce 9 hodin 23 minut. Měsíc opustil LEM 6. února 1971. Na Zemi pak přistáli 9. února 1971 a přivezli 42,9 kg měsíčních vzorků.

Apollo 15:

Start Apolla 15 proběhl 26. července 1971. Posádka byla ve složení: David R. Scott, Alfred M. Worden a Alfred M. Worden. Velitelská sekce byla pojmenovaná Endeavour a LEM nesl označení Falcon. K přistání na povrchu Měsíce došlo 30. července 1971 ve 22:16:29 UT a to v oblasti východního okraje Moře dešťů. Posádka uskutečnila tři vycházky na Měsíc, kterými celkem strávila 18 hodin 35 minut. Poprvé bylo také použito čtyřkolové vozidlo Rover (Lunar Roving Vehicle), kterým se astronauti přemisťovali na větší vzdálenosti od LEMu. Měsíc opustili 2. srpna v 17:11:22 UT a na Zemi přistáli 7. srpna 1971. Apollo 15 přivezlo 76,8 kg vzorků.

Ilustrační foto...

Apollo 16:

Apollo 16 se k Měsíci vydalo 16. dubna 1972. Posádku tvořili: John W. Young, Thomas K. Mattingly a Charles M. Duke. Velitelská sekce nesla označení Casper a LEM byl nazván Orion. K přistání poblíž kráteru Descartes došlo 21. dubna 1972 ve 2:23:35 UT. Posádka učinila opět tři vycházky a k dispozici mělo taktéž Rover, kterým najeli cca 27 km! Vycházkami strávili 20 hodin a 14 minut a 24.dubna v 1:26 UT se vydali zpět k Zemi, kde přistáli 27. dubna 1972. Apollo 16 přivezlo celkem 94,7 kg vzorků, především impaktní brekcie.

Apollo 17:

Poslední výprava lidí k Měsíci začala 7. prosince 1972. Posádku tvořili Eugene A. Cernan, Ronald E. Evans a geolog Harrison H. Schmitt. Velitelská sekce nesla jméno America a lunární modul Challenger. K přistání v údolí v pohoří Taurus-Littrow došlo 11. prosince 1972 v 19:55 UT. Astronauti provedli tři vycházky o celkovém čase 22 hodin a 4 minuty! Opět do třetice použili vozítko Rover, kterému však museli opravit blatník. K opravě použili lepicí pásku a nepotřebné mapy. Kromě instalace vědeckých přístrojů a sbírání vzorku bylo pořízeno i mnoho krásných a kvalitních snímků, včetně panoramatických. Start z Měsíce se uskutečnil 14.prosince a na Zemi přistála velitelská sekce 19.prosince. Zajímavostí je také, že díky českým předkům měl Cernan na Měsíci také českou vlaječku! Apollo 17 přivezlo z Měsíce rekordních 110,5 kg vzorků!

Ilustrační foto...

Odkaz programu Apollo:

Přestože impulsem k vyslání člověka na Měsíc byl politický boj mezi USA a Sovětským svazem, jeho vědecké výsledky jsou obrovské. Některé z přístrojů, jenž na povrchu zanechali posádky, pracovaly ještě mnoho let po jejich odletu. Díky programu Apollo se na Zemi podařilo dovést 381 kg vzorků měsíční horniny!

Závěr:

Již nyní se připravují další sondy k Měsíci a brzy se na našeho kosmického souseda vydá znovu i člověk. Podle plánu NASA by měla na Měsíci za 20 – 25 let vyrůst i stálá lunární základna. Tento článek je posledním dílem „Historie dobývání Měsíce“. Po Marsu a Měsíci je tak před námi poslední cyklus, který se bude věnovat výzkumu planet, komet, planetek a Slunce a který vyjde po Vánocích.

Odkazy – Apollo:

http://www.hq.nasa.gov/alsj/frame.html

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/lunar/apollo.html

Zdroj:

Historie dobývání Vesmíru :

II.cyklus – Historie dobývání Měsíce:

I.cyklus – Historie dobývání Marsu:

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Stručně z kosmonautiky XXV
Ilustrační foto...
Proč právě Apollo?
Ilustrační foto...
Výběrové řízení
Ilustrační foto...
Potvrzeno: Země se otepluje
Ilustrační foto...
Instantni pozorovatelna 72
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691