Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Česká jména na přivrácené straně Měsíce

Jména slavných postav světové vědy se na mapách Měsíce začala zabydlovat už v první polovině 17. století. V průběhu 20. století Mezinárodní astronomická unie přiřadila měsíčním útvarům už přes 1500 jmen významných osobností. Do měsíčního panteonu se tak pochopitelně dostalo zapsalo i několik osobností původem z Čech. Podívejme se na ty, které lze vidět na přivrácené straně Měsíce.

1. díl - Česká jména na odvrácené straně Měsíce

Anděl [10,4S; 12,4E]

Malý kráter o průměru 35 km se zajímavým polygonálním tvarem. Kráter je pojmenován po učiteli a Karlu Andělovi (1884 - 1948), autoru proslulé mapy Měsíce (Mappa Selenographica z roku 1926). Český učitel a ředitel školy, mezi jehož hlavní zájmy patřila astronomie, kreslení, fotografie, ale i rybářství či vaření byl jedním z nejaktivnějších členů a spoluzakladatelů České astronomické společnosti. Na celém světě je znám především jako autor díla Mappa Selenographica, které u nás vyšlo roku 1926 v nákladu pouhých 800 kusů. Jedná se o mapu s průměrem 60 cm, která byla na přání autora vytisknuta dvojmo. Jedna bez popisu v barvě černé, druhá v barvě sépiové s černými popisnými názvy. Za toto dílo se ještě za jeho života (v roce 1935) rozhodla Mezinárodní astronomické unie pojmenovat jeden z kráterů blízko středu měsíčního disku Andělovým jménem. Kolem roku 1940 začal pracovat na velmi rozsáhlém 13 oddělených map Měsíce. Fotografickým podkladem byly snímky z Mount Wilsonu. Anděl však stačil dokončit pouze 8 map, jejichž osud je zcela neznámý. Zemřel v Praze 17. března 1948. Urna s jeho popelem je uložena v hlavním pilíři hvězdárny v Praze na Petříně.

Běla [24,7N; 2,3E]

Velmi protáhlý kráter (11 x 2 km) na okraji Rima Hadley. Roku 1976 byl pojmenován typicky slovanským ženským jménem bez konkrétní souvislosti.

Biela [54,9S; 51,3E]

Kráter o průměru 76 kilometrů blízko jihovýchodního okraje Měsíce. Jméno nese po Wilhelmu von Bielovi, Vilému z Bílé či Bělé. V 16. století se jeho rytířští předkové přestěhovali do Čech a usadili se v severočeských Řehlovicích na řece Bělé, podle níž se začali zvát. Po Bílé hoře se rodina vystěhovala do Saska. Wilhelm von Biela se narodil roku 1782 v harckém Rosslau a stal se rakouským vojákem. Zatoužil však i po astronomii a k jejímu studiu si zvolil vlast svých předků. Z vojenské pevnosti ve východočeském Josefově, kde působil jako setník, objevil hned tři komety: kometu Gambart-Pons-Biela 1822, Pons-Biela-Dunlop 1825 IV a konečně nejslavnější kometu z roku 1626, kterou nalezl na popud svého pražského preceptora teoretické astronomie Josefa Morstadta. Tato kometa se při svém návratu rozpadla, a v noci z 27. na 28. listopadu 1872 způsobila meteorický déšť, při kterém v Itálii napočítali za šest a půl hodiny 33 400 meteorů.

C. Mayer [63,2N; 17,3E]

Výrazný kráter o průměru 38 kilometrů u severovýchodního okraje Měsíce. Jméno nese po jezuitovi Kristiánu Mayerovi (1719 -1783), rodáku z Modřic u Bma, řediteli hvězdárny v Mannheimu. Věnoval se pozorovatelské činnosti, určoval polohy Slunce, Měsíce a planet. Jako jeden z prvních začal systematicky pozorovat dvojhvězdy a sestavil první katalog dvojhvězd.

Freud [25,8N; 52,3W]

Jednoduchý kráter pojmenovaný podle proslulého rakouského psychoanalytika Sigmunda Freuda (1856-1939). Kráter má průměr tři kilometry a nachází se poblíž nápadného kráteru Aristarchus. Freud se narodil v Příboře na Moravě, kde prožil necelá tři léta svého života, neboť roku 1859 se jeho rodina přestěhovala přes Lipsko do Vídně. Tam následně strávil téměř celý život až do posledního roku, kdy byl nucen emigrovat do Anglie. Freud studoval aspekty vývoje lidské sexuality a vytvořil hypotetickou strukturu osobnosti skládající se ze tří komponent: id, ego, superego.

Hagecius [59,8S; 46,6E]

V blízkosti kráteru Biela se nachází další kráter o průměru 76 kilometrů s českým jménem. Po českém přírodovědci, matematikovi, lékaři a astronomovi Tadeáši Hájkovi z Hájku (1525 -1600) ho na svých měsíčních mapách pojmenoval Giovanni Riccioli. Svědčí to o Hájkově věhlasu, který působil jako osobní lékař Rudolfa ll. a na jehož radu byli pozvání do Prahy Tycho Brahe a Johannes Kepler. Hájek vydal celou řadu publikací s důležitými údaji o pozorování komet a zatmění Slunce. Jeho největším astronomickým dílem je spis Dialexis (Frankfurt nad Mohanem, 1574), ve kterém shrnul sledování supernovy z roku 1572. Tycho Brahe na základě Hájkových měření zjistil, že komety se musí nacházet daleko za dráhou Měsíce.

Heinrich [24,8N; 15,3W]

Kráter o průměru 6 kilometrů, který byl až do roku 1979 znám pod označením Timocharis A. Dnes tento kráter nese jméno po profesoru astronomie Univerzity Karlovy Vladimíru Heinrichovi (1884 - 1965). Zabýval se především mechanikou nebeských těles.

Heyrovský [39,6S; 95,3W]

Malý kráter o průměru 16 km se nachází poblíž známého Mare Orientale. Díky své poloze těsně u okraje měsíčního disku je ze Země pozorovatelný jen za výjimečně příznivých librací. Pojmenován je po českém profesoru fyziky a chemie na UK Jaroslavu Heyrovském (1890 -1967), který byl Nositelem Nobelovy ceny za vybudování polarografie a sestrojení polarografu.

Littrow [21,5N; 31.4E]

Třicetikilometrový kráter na východním okraji Moře jasu, blízko přistání posádky Apolla 17. V roce 1935 přijala Mezinárodní astronomická unie pro tento kráter pojmenování po českém astronomovi Josefu Johannu Littrowi (1781-1840). Littrow se narodil v Horšovském Týnu a po studiích na Karlově univerzitě zbudoval hvězdárnu v Krakově a Kazani. Poté se stal ředitelem vídeňské hvězdárny.

Oppolzer [1,5S; 0,5W]

Troska kráteru o průměru 40 kilometrů nacházející se poblíž středu přivrácené strany Měsíce. Od roku 1935 nese kráter jméno Rakušana a pražského rodáka Theodora Egona von Oppolzera (1841 - 1886). Roku 1887 vyšlo posmrtně jeho dílo "Canon der Finsternisse", což byly tabulky zatmění Slunce i Měsíce pokrývající období 1208 př.n.l. až 2162 n.l.

Palisa [9,4 S; 7,2W]

Troska kráteru o průměru přes třicet kilometrů. Roku 1935 byl kráter pojmenován podle významného rakouského objevitele planetek Johanna Palisy (1848-1925), který se narodil v Opavě kde také absolvoval gymnázium. Johann Palisa byl v počátcích své kariéry ředitelem malého hydrografického ústavu, skladu map a námořní observatoře v rakousko-uherském domovském přístavu Pula. Dne 18. března 1874 objevil svou první planetku 136 Austria. V následujících letech objevil přes 120 planetek a kometu 1879 V.

Rheita [37,1S; 47,2E]

Výrazný kráter o průměru 70 km nese jméno Antonína Maria Schyrlea de Rheita (Šírek z Rheity), který se narodil roku 1597 v Čechách a zemřel roku 1660 v italské Ravenně. Šírek byl skvělým optikem a napsal obsáhlé dílo "Oculus Enoch et Eliae", z něhož čerpal pro "Orbis Pictus" Jan Amos Komenský. Pro uvedené dílo rovněž nakreslil jednoduchou mapu Měsíce.

Weinek [27,5S; 37,0E]

Nevýrazný kráter o průměru 32 km, blízko jižního okraje Mare Nectaris. Nese jméno po významném rakouském selenografovi Ladislavu Weinekovi (1848 -1913), který působil jako profesor teoretické a praktické astronomie na německé části Karlovy univerzity v Praze a od roku 1883 se stal ředitelem klementinské hvězdárny v Praze. Od listopadu 1889 začal pracovat na detailních studiích měsíčního povrchu s využitím negativů, pořízených na Lickově observatoři 91 centimetrovým refraktorem. Na originálních negativech, které Weinekovi do Prahy poslal tehdejší ředitel Lickovy observatoře Edward Holden, měl disk Měsíce průměr od 12,4 centimetrů (v apogeu) do 13,4 centimetrů (v perigeu). Weinek tyto negativy na speciálně připravené prohlížečce zvětšil, a kreslil pomocí tužky a tuže velmi podrobné zvětšení vybraných částí Měsíce v měřítku 1:115 000.

Zdroje:

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Pět planet po západu Slunce
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 18
Ilustrační foto...
Holešovská hvězdárna po rekonstrukci
Ilustrační foto...
Volné místo v Ondřejově
Ilustrační foto...
Osud Hubbla upečen
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691