Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Měsíce IV (1971 - 2004)

V létě letošního roku vyšel na IAN první ze tří cyklů „Historie dobývání vesmíru“, který se týkal Marsu. Nyní vychází druhý cyklus, který se bude věnovat našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi - Měsíci. V pěti dílech se tak podíváme na slavnou historii sond Luna, Ranger, Zond, ale také na přistání člověka na Měsíci v rámci projektu Apollo.

Apollo 14:

Start proběhl 31.ledna 1971. Projektu Apollo bude věnován celý poslední (pátý) díl seriálu.

Luna 18:

Start sovětské sondy Luna 18 proběhl 2. září 1971. Cílem sondy bylo získání vzorků měsíční horniny. Dne 6. září byla Luna navedena na měsíční dráhu a po 54. obězích začala sestupovat k povrchu. Z důvodů technické závady sonda dopadla na Měsíc tvrdě a to v oblasti Moře hojnosti (Mare Fecunditatis) dne 11.září 1971.

Apollo 15:

Start proběhl 26.července 1971. Projektu Apollo bude věnován celý poslední (pátý) díl seriálu.

Luna 19:

Devatenáctka startovala 28. září 1971. O několik dnů později (3.října) byla sonda navedena na měsíční oběžnou dráhu. Luna 19 učinila více než 4000 oběhů Měsíce a prováděla výzkum tíhového a magnetického pole.

Luna 20:

Zatímco devatenáctka prováděla výzkum Měsíce z oběžné dráhy, dvacítka měla znovu přistát a odebrat vzorky. Sonda startovala 14. února 1972 a jednalo se o druhý automatický odběr vzorků měsíční horniny v programu Luna. Dvacítka se dostala na měsíční oběžnou dráhu 18.února 1972 a na povrchu přistála 21. února v 19:19 UT v oblasti Moře hojnosti (Mare Fecunditatis).Vzorky byly odebrány stejným způsobem jako u šestnáctky. Návratový modul se vydal k Zemi 22. února ve 22:58 UT. Pouzdro, které dopravilo na Zemi asi 50 g měsíční horniny, přistálo 25. února asi 40 km od Džezkazganu (Kazachstán).

Ilustrační foto...

Apollo 16:

Start proběhl 16.dubna 1972. Projektu Apollo bude věnován celý poslední (pátý) díl seriálu.

Apollo 17:

Start proběhl 7.prosince 1972 - poslední lidé na Měsíci. Projektu Apollo bude věnován celý poslední (pátý) díl seriálu.

Luna 21:

Znám několik lidí, kteří mají číslo „21“ jako šťastné. Štěstí přinesla jedenadvacítka i programu Luna. Start se uskutečnil 8. ledna 1973 a sonda byla navedena na oběžnou dráhu našeho kosmického souseda 12.ledna 1973. Po čtyřdenním obíhání Luna 21 přistala dne 16. ledna v 0 hod 35 min v oblasti kráteru Le Monier, který se nachází na východě Moře jasu (Mare Serenitatis). Krátce po přistání sjelo z rampy vozidlo Lunochod 2. Všemi osmi koly se Lunochod 2 dotkl měsíční půdy 16. ledna v 1:14 UT. Dvojka byla velmi podobná jedničce, akorát došlo k menší modernizaci. Novinkou byl také moderní magnetometr s názvem Kobra. Lunochod 2 najel na Měsíci 37 km (srovnejme s jedničkou, která ujela 10,5 km), pořídil 86 panoramatických snímků a 80 000 televizních záběrů. Lunochod 2 uskutečnil stejně jako jednička i chemické rozbory půdy (celkem 740).

Ilustrační foto...

Explorer 49:

Start americké sondy Explorer 49 proběhl 10.června 1973 a na oběžnou dráhu Měsíce byla navedena 15.června 1973. Do cyklu o dobývání Měsíce tato sonda nepatří, protože neprováděla výzkum Měsíce! Jednalo se o radioastronomickou družici, která byla za odvrácenou stranou Měsíce, aby ji nerušily pozemní vysílače.

Luna 22:

Cíl sondy, která startovala 29. května 1974 byl prakticky stejný jako u devatenáctky. Tedy studium tíhového pole Měsíce a magnetického pole Měsíce z oběžné dráhy, na kterou byla navedena 2.června 1974. Luna 22 ukončila svou činnost 2.září 1975.

Ilustrační foto...

Luna 23:

Start třiadvacáté sondy programu Luna proběhl 28. října 1974 a na lunární oběžnou dráhu se sonda dostala 2.listopadu 1974. O čtyři dny později (6.11.) pak sonda s úspěchem přistála na povrchu Měsíce v oblasti Mare Crisium. Luna 23 měla za úkol automatický odběr vzorků měsíční horniny (podobně jako Luna 16 a 20), ale během přistávacího manévru došlo k poškození vrtné soustavy a tak se odběr neuskutečnil.

Luna 24:

Start poslední sondy programu Luna proběhl 9. srpna 1976. Cíl Luny 24 byl stejný jako v případě předcházející „23“. Sonda byla navedena na lunární oběžnou dráhu 14.srpna a 18. srpna v 6:36 UT přistála v oblasti Mare Crisium (Moře nepokojů). Luna 24 odebrala asi 150 gramů měsíční horniny. Pouzdro se vzorky pak s úspěchem přistálo 22. srpna 1976 na západě Sibiře. Některé vzorky pocházely z hloubky až dva metry! Sondou Luna 24 končí program Luna. Čtyřiadvacítka je také zatím poslední ruskou sondou, která letěla k Měsíci a vůbec zatím poslední lidský výtvor, který na Měsíci přistál.

Ilustrační foto...

Odkaz programu Luna:

Přestože Sovětský svaz plánoval na rok 1977 vyslaní třetího Lunochodu, byl program Luna, poněkud tiše ukončen. Hlavním a prakticky jediným důvodem byly příliš velké náklady celého projektu. Program Luna však vešel do dějin kosmonautiky: Luna 1 se stala první umělou planetkou Slunce, Luna 2 byl první lidský výtvor, který zasáhl Měsíc, Luna 3 přinesla první záběry odvrácené strany Měsíce, Luna 9 byla první sondou, která měkce dosedla na Měsíční povrch, Luna 10 byla první sonda navedena na měsíční oběžnou dráhu, Luna 16 provedla první automatický odběr měsíční horniny, Luna 17 dopravila první pojízdný stroj na Měsíc a Luna 24 byla zatím poslední sondou, která na Měsíci přistála.

ISEE - 3:

Americká sonda ISEE - 3 startovala dne 12.srpna 1978 a kolem Měsíce prolétla 30.března 1983. Cílem sondy byla kometa Giacobini - Zinner.

Hiten:

Start Japonské sondy Hiten proběhl 24.ledna 1990 a na lunární oběžnou dráhu byla naveden 18.března 1990.

Clementine:

Start americké sondy Clementine proběhl 25. ledna 1994 ve 16:34 UTC, kdy sondu o hmotnosti 148 kg a ceně 80 milionů dolarů vynesla do vesmíru raketa Titan II. Teprve 3. února 1994 Clementine opustila oběžnou dráhu Země a 19.února 1994 byla navedena na lunární oběžnou dráhu. Sonda byla vybavena: Kamerou pro blízkou infračervenou oblast spektra (NIR), kamerou pro dlouhovlnnou oblast infračervené oblasti spektra (LWIR) a kamerou pro ultrafialovou a viditelnou oblast spektra (UV/Vis). Dále Clementine na své palubě nesla citlivou kameru s vysokým rozlišením pro snímkování povrchu, radar pro snímkování povrchu a laserový výškoměr. Topografie povrchu byla rozdělena do dvou fází. První probíhala od 26. února do 26. března 1994, druhá fáze se uskutečnila od 27.března do 21.dubna. Sonda Clementine velmi výrazně rozšířila naše znalosti o topografii Měsíce (výškové rozdíly, snímkování povrchových útvarů) a především o chemickém složení Měsíce. Clementine zmapovala úctyhodných 38 000 000 km2 povrchu Luny! Dne 5.května 1994 Clementine opustila oběžnou dráhu Měsíce a vydala se k planetce (1620) Geographos. V červenci 1994 došlo k poškození orientace sondy, což vedlo k vybití akumulátoru, protože Clementine neměla dobře naorientované sluneční panely. Z tohoto důvodu se plánovaný průlet kolem planetky vůbec neuskutečnil a se sondou bylo znovu navázané spojení až v únoru roku 1995.

Ilustrační foto...

Lunar Prospector (LP):

Start americké sondy Lunar Prospector proběhl 7.ledna 1998 a na lunární oběžnou dráhu se dostala 11.ledna 1998. Sonda byla vyrobena ve velmi úsporném duchu a tak neměla dokonce ani palubní počítač, protože veškeré ovládání sondy probíhalo přímo ze Země. Celkové náklady na misi činily 63 milionů USD, což se může zdát hodně, ale při srovnání s misemi ostatních sond šlo o pakatel. Cena samotné sondy byla 25 milionů USD (další peníze spolkl provoz sondy a její vypuštění). Lunar Prospector měl hmotnost 295 kilogramů a jeho vědecké vybavení tvořil neutronový spektrometr, magnetometr , gama spektrometr, alfa částicový spektrometr a další přístroje. Na palubě sonda nenesla žádnou kameru, což opět souviselo s úsporami. Sonda prováděla měření geofyzikálních anomálií, výzkum chemického složení, magnetického pole a měsíční kůry. Největším objevem LP je však detekce vody v oblastech pólů. Tento fakt již předtím částečně nastínila sonda Clementine. Podle LP by mělo na Měsíci být 10 až 300 milionů tun vody, která je zamrzlá ve formě krystalků. Sonda se Měsíci postupně přibližovala, takže na konci své mise kroužila pouhých 25 kilometrů nad povrchem. Svou misi sonda ukončila 31.července 1999 v 10:00 UT dopadem do oblasti jižního pólu. LP se s Měsícem srazil rychlostí 1,7 km/s a podle plánů měl při dopadu vymrštit mnoho prachu, který by byl detekován i na Zemi. Přestože byly v inkriminovanou chvíli připraveny největší světové dalekohledy, nic zvláštního nezaznamenaly. K sondě LP se váže ještě jedna zajímavost. Na své palubě totiž nesla část zpopelněných ostatků amerického astronoma a geologa Eugene Shoemakera, který zahynul při autonehodě v roce 1997 a jeho největším snem bylo dostat se na Měsíc. Sonda Lunar Prospector byla zatím poslední sondou, která prováděla výzkum našeho kosmického souseda.

Příště: program Apollo a závěr

Ilustrační foto...

HST a spol:

Dalšími přístroji, které prováděly výzkum Měsíce byl například Hubblův kosmický dalekohled, který je umístěn na oběžné dráze Země. Vypuštěn byl 25.4.1990. Další sondy se pak na Měsíc podívaly z dálky při výpravách k planetám, jako například sonda Cassini.

Zdroj:

Historie dobývání Vesmíru :

II.cyklus - Historie dobývání Měsíce:

I.cyklus - Historie dobývání Marsu:

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Odtahovka ve Vesmíru? Proč ne?
Ilustrační foto...
Cassini - Huygens - porod se zdařil
Ilustrační foto...
A přece se točí!
Ilustrační foto...
O svícení 13
Ilustrační foto...
O svícení 39
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691