Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Albert ztracený a nalezený

Asi začnu mým neustále opakovaným sloganem: Planetku nestačí jen objevit, ale pro spolehlivě určenou dráhu je třeba také získat dostatek přesných a v čase (v dráze) vhodně rozložených astrometrických měření. Jinak se může stát, že se určitá planetka při dalším vhodném pozorovacím okně nenajde na místě udaném předběžnou efemeridou, nebo se třeba nenajde vůbec. Obzvlášť důležité je to pro blízkozemní tělesa, jejichž dráhy se vlivem těsných přiblížení k Zemi mohou výrazně změnit.

Ilustrační foto...Astronomové zkoumající planetky měli skoro devadesát let před očima nepominutelnou výzvu: Planetku (719) Albert objevenou v roce 1911 a od té doby nepozorovanou. Nadto planetku typu Amor, čili těleso pohybující takové na dráze, že se v přísluní přibližuje k dráze Země.

Albert se v roce 1911 přiblížil Zemi na přibližně třicet milionů kilometrů a byl po (433) Erosu teprve druhou známou planetkou, která si něco takového dovolila. Vizuálně (!) ho objevil vídeňský astronom Johann Palisa 3. října 1911. Kromě něj jsou známa ještě pozorování z Heidelbergu, Kodaně, Greenwiche a Johannesburgu, pokrývající celkem cca měsíc na podzim 1911. Jméno má (719) Albert po baronu Albertu von Rotschild, podporovateli vídeňské hvězdárny.

Od té doby uplynula v Dunaji spousta vody, přibyly tisíce planetek se spolehlivě určenou drahou a desetitisíce dalších dosud nedostatečně určených, přibylo víc než čtyři sta dalších Amorů. Astronomové zjistili, že existují i planetky, které se Zemi nejen blíží ale mohou jí přímo ohrozit potenciálně možnou srážkou, rozjely se fotografické a později CCD hledací projekty. Jen Alberta nikdo od roku 1911 nespatřil. Neúspěšné pokusy pro znovunalezení byly podniknuty už v letech 1913 a 1915. Od sedmdesátých let se pak astronomové snažili dohledat ztracené planetky zařazené původně v první polovině našeho století mezi číslované planetky se spolehlivě určenou dráhou. Podařilo se jim to téměř kompletně, takže v posledních letech zbývala jediná -- právě (719) Albert.

Vzhledem k nepřesnosti určení dráhy z krátkého oblouku pozorování byla největší šance, že Alberta najde náhodou některý z velkých hledacích projektů pokrývajících velkou část oblohy jako nové těleso, protože cílené pátrání dalekohledem s malým zorným polem by bylo zřejmě obrovsky náročné a neefektivní.

Ilustrační foto...

Právě tak byl ztracený Albert konečně nalezen. Největší zásluhu má nepochybně Gareth V. Williams, původem anglický astronom, zástupce ředitele mezinárodní centra pro sledování planetek (Minor Planet Center) sídlícího na Harvard-Smithsonianské observatoři v massachusettské Cambridge. Albert se ukrýval mezi planetkami, které zaznamenal 1. května letošního roku v rámci projektu Spacewatch J. A. Larsen. Znovu ji 3. a 6. května pozorovali další spacewatchoví pozorovatelé R. McMillan a J. Scotti. Těleso, které Jim Scotti původně považoval za nový asteroid typu Apollo, bylo poté prezentována na webovské NEO Confirmation Page Minor Planet Center. Vzhledem k tomu, že se jeho jasnost blížila 22 magnitudám, potvrdili pozorování Spacewatche pouze M. Hicks a R. Fevig s 2,1-m dalekohledem taktéž na Kitt Peaku.

Ilustrační foto...Astrometrickými měřeními blízkozemních asteroidů se v Minor Planet Center probírá většinou právě Gareth Williams a kromě jiného ověřuje, zda se nejedná o už známé těleso. Spacewatchovému objevu sice přidělil nové označení 2000 JW8, ale poté, co mu začala dráha nového tělesa podezřele podobná Albertově, pokusil se ji navázat na známá data z roku 1911 (poznámka pod čarou – teď jsem strašně dlouho přemýšlela, jak se tomuto procesu navázání pozorování jedné planetky z více opozic říká správně česky – na Kleti se totiž říká "zlinkovat", z anglického termínu to link, ale to zní, uznávám, dost divně.)

To se snadno řekne a hůře udělá. Rozhodně to za vás v tak složitém případě neudělá žádný automatický software bez zásahu lidské ruky (nebo spíš hlavy). Williams ukázal svůj výsledný výpočet svému kolegovi a řediteli Minor Planet Center. Brian Marsden, je, při vší úctě k ostatním, asi největší současná kapacita na výpočty drah malých těles sluneční soustavy.

Ilustrační foto...Williamsovu identifikaci Alberta odsouhlasil, a tak Minor Planet Center mohlo vydat cirkuláře IAUC 7420 a MPEC-J37 oznamující znovunalezení planetky (719) Albert po téměř 89 letech od jeho objevení. Jediná zbývající ztracená číslovaná planetka tak byla nalezena.

Albert je planetka číslo 719 typu Amor, v přísluní se přiblíží ke Slunci na 1,19 astronomické jednotky. Jeho blízká přiblížení k Zemi se odehrála v září roku 1911 (0,205 AU), 1941 (0,206 AU) a 1971 (0,316 AU), další pak připadne na rok 2001 (0,286 AU) s předpokládanou jasností 15,2 mag. (Oproti předchozím pro daná přiblížení 13,7, 13,7 a 15,5 mag.) Spacewatch tedy Alberta vlastně objevil v odsluní, na nejvzdálenější části dráhy, přibližně 2,9 astronomické jednotky od Země a 3,6 astronomické jednotky od Slunce.

Elementy planetky (719) Albert z IAUC 7420:  
epocha = 2000 Feb. 26,0 TT 
T = 2001 Aug. 21.2582 TTPeri. = 154,2885
e = 0,548273Node = 184,9305 (2000.0)
q = 1,191053 AUIncl. = 11,3095
a = 2,636667 AUP = 4,281 years
n = 0,2302084

Nová spolehlivě spočtená Williamsova dráha umožnuje dalším astronomům pokusit se vyhledat stopy Alberta na archívních snímcích. Zatím byl zaznamenán jeden úspěšný nález. A. Lowe ho našel na digitalizovaném fotografickém záběru z australské Siding Spring 2. srpna 1988.

Štěstí přeje připraveným. Gareth Williams snil o tom, že najde ztraceného Alberta už od školních let v Anglii. Prací na identifikacích planetek v hlavním pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru si vysloužil v roce 1990 místo v Minor Planet Center. Od té doby tam sídlí mezi dvěma terminály, na každém otevřená tři terminálová okna, v malé pracovně zavalené astronomickou literaturou, a přebírá data pořízená pozorovateli planetek po celém světě. Nenapadá mně snad nikdo, kdo by si Alberta zasloužil víc. Snad jedině Brian Marsden, na základě jehož výpočtů našel McCrosky v roce 1973 taktéž ztracené (1862) Apollo, avšak ten to Garethovi Williamsovi jednoznačně přeje. Pokud máte o další podobný nález zájem i vy, tak někde kolem Země bloudí ještě jeden objevený, hodně dlouho ztracený a dokonce potenciálně nebezpečný asteroid. Jmenuje se Hermes a má označení 1937 UB.

Jana Tichá

| Zdroj: Hvězdárna Kleť IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Kdo hledá najde
Ilustrační foto...
World of Vista
Ilustrační foto...
Jak se rodí hvězdy?
Ilustrační foto...
V Litomyšli se konal sjezd České astronomické
Ilustrační foto...
Pozdrží SARS prvního vesmírného Číňana?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691