Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Měsíce III (1967 – 1970)

V létě letošního roku vyšel na IAN první ze tří cyklů „Historie dobývání vesmíru“, který se týkal Marsu. Nyní vychází druhý cyklus, který se bude věnovat našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi – Měsíci. V pěti dílech se tak podíváme na slavnou historii sond Luna, Ranger, Zond, ale také na přistání člověka na Měsíci v rámci projektu Apollo.

Lunar Orbiter 3:

Jak již bylo uvedeno v předešlém díle seriálu, cílem amerických sond Lunar Orbiter bylo snímkování povrchu Měsíce pro program Apollo. Lunar Orbiter 3 startoval 5.února 1967. O tři dny později (8.února 1967) byla sonda navedena na lunární oběžnou dráhu. Sonda během několika denního snímkování pořídila celkem 477 snímků s vysokým rozlišením a 149 snímků se středním rozlišením. Maximální rozlišení bylo méně než 60 metrů. „Trojka“ dopadla podle plánů 9.října 1967 na měsíční povrch.

Surveyor 3:

Krátce po „trojce“ v programu Lunar Orbiter startovala i „trojka“ programu Surveyor. Start proběhl 17.dubna 1967. Cílem sond Surveyor bylo měkké přistání a studium povrchu pro program Apollo. Kuriózní a neplánované bylo přistání sondy. Dne 20. dubna ve 00:04:53 UT sonda dosedla rychlostí 2,1 m/s mezi krátery Fra Mauro a Lansberg. Všechny tři trysky, které sloužily k brždění a ovládání sondy se po přistání nevypnuly, a tak se sonda po dosednutí okamžitě vznesla do výše 10,6 metrů. Řídícímu středisku se ale povedlo trysky v pravou chvíli vypnout. Sonda tak dosedla rychlosti1,95 m/s několik metrů od původního místa na poněkud mírně skloněný svah a tím ještě sklouzla asi o jeden metr. Dva dny po přistání vyryla mechanická lopatka sondy brázdu o délce asi 30 cm a hloubce 10 cm. V následujících dnech provedla ještě další čtyři vrypy. Surveyor 3 zkoumal mechanických vlastnosti povrchu a zjistil, že měsíční povrch je dostatečně pevný na to, aby unesl lunární modul Apolla. Celkem sonda pořídila 6326 snímků okolí místa přistání. Zajímavostí je také barevná fotografie zatmění Slunce, které bylo zakryto Zemí. Snímek byl pořízen 24. dubna. Surveyor 3 se proslavil především návštěvou kosmonautů z Apolla 12. Ta nastala 20. listopadu 1969. Některé části sondy o hmotnost asi 10 kg dopravili astronauti zpět na Zemi pro studium dlouhodobého působení kosmického prostředí na materiál. V kameře dopravené na Zemi byli i černí pasažéři v podobě několika bakterií. Přibližně 50 mirkoorganismů přežilo účinky radiace, vakua i velmi nízké teploty po dobu několika měsíců! Kameru sondy Surveyor 3 je možno spatřit v Muzeu letectví a kosmonautiky v USA. Hmotnost sondy byla 302 kg.

Lunar Orbiter 4:

Start čtvrté sondy v rámci amerického programu pro topografii Měsíce nastal 4.května 1967. Na oběžnou dráhu byla sonda navedena 8.května 1967. V období od 11. do 26.května pak pořídila celkem 419 snímků s vysokým rozlišením a 127 snímků se středním rozlišením. Dne 6.října 1967 dopadla na povrch Měsíce.

Surveyor 4:

Start sondy Surveyor 4 proběhl 14.července 1967. K přistání mělo dojít 17. července, ale deset kilometrů nad povrchem došlo k přerušení spojení se sondou, která následně dopadla na povrch Měsíce. Hmotnost sondy byla 283 kg.

Lunar Orbiter 5:

Poslední sonda programu Lunar Orbiter startovala 2.srpna 1967 a dne 5.srpna 1967 byla s úspěchem navedena na lunární oběžnou dráhu. Sonda pořídila celkem 633 snímků s vysokým rozlišením a 211 snímků se středním rozlišením z výšky 97 až 5758 kilometrů nad povrchem Měsíce.

Odkaz sond Lunar Orbiter:

Sondy mapovaly měsíční povrch pro program Apollo. Podrobně bylo zmapováno 99% měsíčního povrchu, přičemž důraz byl kladen především na místa přistání lunárních modulů Apolla. Rozlišení snímků bylo 60 metrů i lepší. Všechny sondy Lunar Orbiter měly prakticky stejnou konstrukci. Byly vybaveny dvěmi objektivy o ohniskové vzdálenosti 80 mm ( pro střední rozlišení) a 610 mm ( pro vysoké rozlišení). Fotografie byly snímány na sedmdesátimilimetrový film, který byl po vyvolání předán pomocí rádiového signálu na Zemi. Projekt Lunar Orbiter probíhal v letech 1966 a 1967.

Surveyor 5:

Start americké sondy proběhl 8. září 1967 a na Měsíc Surveyor dosedl 11. září 1967 ve 00:46:44 UT v oblasti Moře klidu poblíž kráteru Sabine. V den přistání sonda provedla chemický rozbor měsíčního povrchu (poprvé v historii). Sonda pořídila 19 118 snímků okolí místa přistání a stejně jako „trojka“ pozorovala 18. října 1967 zatmění Slunce. Hmotnost sondy byla 303 kg.

Surveyor 6:

Start předposlední sondy Surveyor proběhl 7. listopadu 1967 a na povrch Luny dosedl 10. listopadu 1967 v oblasti Sinus Medii. Týden po přistání (17.listopadu) byly zažehnuty trysky a sonda opět vzlétla do výšky asi tří metrů a po té opět dosedla ve vzdálenosti 2,5 metrů od místa prvního přistání. Z prvního místa bylo pořízeno cca 14 500 fotografií a z druhého 15 000 fotografií. Sonda provedla také chemický rozbor půdy.

Surveyor 7:

Poslední sonda typu Surveyor startovala 7.ledna 1968 a k přistání došlo o tři dny později asi dva kilometry od kráteru Tycho. Sonda provedla stejně jako její předchůdci studium vlastností půdy pomocí sedmi vrypů do měsíčního povrchu a pořídila 21 274 snímků. Dne 19. ledna zachytila na TV snímcích laserové impulsy vyslané ze dvou amerických stanic, což pomohlo upřesnit vzdálenost Země – Měsíc. Zatímco předešlé sondy Surveyor (1 až 6) prováděly studium půdy v přibližných oblostech chystaného přistání lunárních modulů Apollo, nyní šlo jen o vědeckou misi. Sondou Surveyor 7 končí americká éra nepilotovaných letů k Měsíci a to až do roku 1978 či spíše 1994! USA se soustřeďují na pilotovaný projekt Apollo a v oblasti automatických sond přebírají štafetu sověti. Hmotnost sondy byla 305,7 kg.

Ilustrační foto...

Odkaz Surveyorů:

Americký projekt Surveyor probíhal v letech (1966 – 1968 a jeho hlavním úkolem bylo studium mechanických vlastností měsíčního povrchu pro pilotovaný projekt Apollo a také pořízení snímků okolí míst přistání. Program Surveyor nám pomohl rozšířit naše znalosti o Měsíci a především o jeho půdě. Cena projektu byla 26 milionů dolarů. Ze sedmi sond bylo úspěšných pět.

Ilustrační foto...

Zond 4:

Start sovětské automatické sondy Zond 4 proběhl 2.března 1968. Co však bylo po startu žádné zdroje neuvádí. Jedno je ale jisté, sonda k Měsíci nedolétla.

Zond 5:

Start se uskutečnil 14.září 1968. Na rozdíl od ostatních sond, které na Měsíci přistály, a nebo byly navedeny na jeho oběžnou dráhu, byl Zond určen k bezpilotnímu obletu Měsíce a následnému návratu na Zemi. Sovětský projekt Zond měl totiž původně za cíl pilotovaný oblet kolem Měsíce a jeho následný návrat na Zemi. Z tohoto plánu však nakonec sešlo (viz. druhý díl – program Zond). Sonda prolétla 18. září ve vzdálenosti 1 950 kilometrů nad povrchem Měsíce. Kabina která se od sondy oddělila, přistála dne 21. září v Indickém oceánu, ze kterého ji následně vylovila loď Vasilij Golovnin. Na palubě byly kromě vědecké aparatury také pasažéři. Posádku lodě tvořily želvy, které led přežily bez větších problémů. Kromě nich byly na palubě ještě biologické vzorky.

Zond 6:

Cíl sondy byl prakticky totožný cíli „pětky“. Start proběhl 10. listopadu 1968. Sonda oblétla Měsíc 14. listopadu 1968 ve vzdálenosti 2 420 km nad měsíčním povrchem. Pořízeno bylo několik fotografií Měsíce a také západ Země za Měsícem. Fotografie měly rozměr 12,70 x 17,78 cm. O několik dnů později přistála kabina na území Sovětského svazu. Hmotnost sondy byla 5375 kg.

Apollo 8:

Tato sonda se od těch ostatních liší. Byla totiž pilotovaná. Start proběhl 21.prosince 1968. Projektu Apollo bude věnován celý poslední (pátý) díl seriálu.

Apollo 10:

Start proběhl 18.května 1969. Projektu Apollo bude věnován celý poslední (pátý) díl seriálu.

Luna 15:

Sovětská automatická sonda Luna 15 odstartovala 13.července 1969. Na oběžnou dráhu Měsíce byla sonda navedena 17.července 1969. Ve stejný den, kdy Apollo 11 přistálo na Měsíci (21. července 1969) sonda ve v 15:47 UT tvrdě dopadla na měsíční povrch. Luna 15 neměla sebemenší šanci, protože z důvodu technické závady dopadla při rychlosti 150m/s (540 km/hod) do oblasti Mare Crisium (Moře nepokojů).Hmotnost sondy byla 2718 kg.

Apollo 11:

Start proběhl 16.července 1969. Jednalo se o první přistání člověka na Měsíci. Projektu Apollo bude věnován celý poslední (pátý) díl seriálu.

Zond 7:

Předposlední sonda Zond odstartovala 8. srpna 1969 a o tři dny později (11. srpna) prolétla ve vzdálenosti 2 000 kilometrů nad měsíčním povrchem. Během mise bylo pořízeno mnoho fotografií (také barevných). Návratová část sondy přistála s úspěchem 14 . srpna zpět na Zemi.

Apollo 12:

Start proběhl 14.listopadu 1969. Projektu Apollo bude věnován celý poslední (pátý) díl seriálu.

Apollo 13:

Start proběhl 11.dubna 1970. Projektu Apollo bude věnován celý poslední (pátý) díl seriálu.

Luna 16:

Start sondy, která vešla do historie sovětské kosmonautiky (první automaticky odebrané vzorky měsíčního povrchu) proběhl 12.září 1970. Brždění sondy bylo rozděleno do dvou fází. Nejdříve Luna 16 brzdila pomocí hlavního motoru a ve výšce dvacet metrů nad povrchem přebraly úlohu řídící trysky, které pracovaly do výšky dva metry a měly především zaručit správnou polohu sondy před přistáním. Od dvou metrů pak sonda klesala prakticky volným pádem (podobně přistávaly i jiné sondy typu Luna). Luna 16 byla navedena na oběžnou dráhu Měsíce 17.září. K přistání se došlo 20. září v 5 hod 18 min UT v oblasti Moře hojnosti (Mare Fecunditatis). Hlavním úkolem sondy byl automatický odběr vzorků měsíční horniny a jejich doprava k výzkumu na zemi. K tomuto účelu Luna 16 využila 35 centimetrů dlouhou vrtačku, která byla umístěná na výklopném rameni. Následně došlo k uzavření vzorků do hermeticky izolovaného pouzdra, které se 21. září v 7 hod 43 min UT vydalo zcela automaticky zpět k Zemi. K úspěšnému přistání došlo dne 24. září v 5 hod 26 min UT. Návratové pouzdro přistálo pomocí padáků a brzdicích motorů asi 80 kilometrů jihovýchodně od Džezkazganu (Kazachstán). Celkem sonda dovezla 100 (někdy se uvádí až 170) gramů měsíční horniny, jejichž analýza probíhala v laboratořích. Menší část (1,07 g) bylo poskytnuto také vědcům z Československé akademie věd. Jednalo se o historickou misi, protože se poprvé podařilo na Zemi dopravit vzorky z jiného kosmického tělesa pomocí automatické sondy. Předtím ještě přivezly vzorky mise Apollo 11 a 12. Hmotnost sondy byla 5600 kg.

Ilustrační foto...

Zond 8:

Derniéra programu Zond započala 20. října 1970. Let byl obdobný letu Zondu 7. Dne 24. října sonda s úspěchem proletěla ve výšce 1 120 kilometrů nad Měsícem. Zond pořídil mnoho fotografií (barevných i černobílých) a prováděl studium prostoru mezi Zemí a Měsícem. Sonda následně dne 27. října 1970 úspěšně přistála v Indickém oceánu. Program Zond byl ukončen. Viz. druhý díl – program Zond.

Luna 17:

Není snad nikdo, kdo neslyšel o Lunochodu. Start sondy proběhl 10. listopadu 1970. Na oběžnou dráhu byla Luna 17 navedena 15.listopadu 1970. K přistání došlo o dva dny později - 17. listopadu ve 3 hod 47 min UT v oblasti Moře dešťů (Mare Imbrium). Krátce po přistání sjelo z rampy automatické lunární vozítko Lunochod 1. Žádný drobeček to ale nebyl, vždyť jeho hmotnost byla téměř 800 kilogramů! Lunochod se pohyboval po osmi kolech a jeho energie byla vyráběna pomocí slunečních baterií. Na rozdíl od jeho dnešních kolegů – marsovských roverů, byl Lunochod ovládán povely ze Země, které posílala pětičlenná skupina. Vybavení Lunochodu 1 tvořil lopatkový vrták pro studium mechanických a chemických vlastností povrchu (celkem provedl 25 chemických analýz), detektor rentgenového záření, magnetometr a pochopitelně i TV kamery. Na Lunochodu byl i mimo sovětský přístroj – francouzský. Jednalo se o přístroj k odrážení laserových paprsků pro upřesnění vzdálenosti Země – Měsíc. "Vozítko se pohybovalo rychlostí 0,8 až 2 km/h a za téměř jedenáct měsíců trvající misi - ujelo úctyhodných 10,5 km! Lunochod pořídil na 20 000 televizních záběrů a 200 panoramatických snímků.

Zdroj:

Historie dobývání Vesmíru :

II.cyklus – Historie dobývání Měsíce:

I.cyklus – Historie dobývání Marsu:

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Devadesátiny Jožky Dolečka
Ilustrační foto...
Již dva roky jsme plnoletí
Ilustrační foto...
Redakce IAN
Ilustrační foto...
Tisícročná haluška -- díl druhý
Ilustrační foto...
Space Shuttle
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691