Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Měsíce II (1965 - 1966)

V létě letošního roku vyšel na IAN první ze tří cyklů „Historie dobývání vesmíru“, který se týkal Marsu. Nyní vychází druhý cyklus, který se bude věnovat našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi – Měsíci. V pěti dílech se tak podíváme na slavnou historii sond Luna, Ranger, Zond, ale také na přistání člověka na Měsíci v rámci projektu Apollo.

Ranger 8:

Úspěch sondy Ranger 7 se pokusila napodobit také „osmička“. Start proběhl 17.února 1965 a sonda dopadla podle plánu v oblasti Moře klidu (Mare Tranquillitatis) dne 20.února ve 09:57:36 UT. Ještě před dopadem poslala sonda na Zemi celkem 7 137 snímků povrchu! Hmotnost sondy byla 367 kg.

Ranger 9:

Poslední ze sond Ranger odstartovala 21.března 1965 a do měsíčního povrchu narazila podle plánu dne 24.března 1965 ve 14:08:20 UT a to do kráteru Alphonsus. Celkem sonda odeslala 5 814 snímků s maximálním rozlišením asi 25 cm, což byl nejlepší výsledek ze všech sond Ranger. Hmotnost sondy byla 367 kg.

Odkaz Rangerů:

Přestože svůj primární cíl – pořízení snímků povrchu a následný dopad na Měsíc, splnily pouze poslední ze tří sond, lze program Ranger prohlásit za úspěšný. Zkušenosti získané při tomto programu, byly využity při realizaci dalších misí. Program Ranger probíhal v letech 1961 až 1965 a stál celkem 170 milionů USD.

Ilustrační foto...

Luna 5:

Už jsem se zmínil o tom, že Luna 4 se pokusila o měkké přistáni na povrchu Měsíce. Luna 5 podnikla druhý pokus o tento historický úspěch. Start proběhl dne 9.května 1965. Na Měsíci mělo přistát pouzdro o průměru 60 cm, které bylo vybaveno nafukovacím ochranným krytem. Po úspěšném přistání mělo dojít k vyklopení čtyř lopatek, jenž by zajišťovaly správnou polohu sondy. Při přistávacím manévru však na neštěstí selhal motor a tak sonda 12.května 1965 v 19:10 UT nekontrolovaná dopadla v oblasti Moře oblaků (Mare Nubium).

Luna 6:

Start sondy proběhl dne 8. června 1965 a jednalo se o třetí pokus o měkké přistáni na povrchu Měsíce. Po úspěšném navedení na parkovací dráhu se nevypnul motor, který pak hořel do vyčerpání palivových zásob. Sonda tak nakonec minula Měsíc ve vzdálenosti plných 160 000 kilometrů !

Program Zond:

Na začátku se jednalo o program automatických sond k planetám a k Měsíci (Zond 1 letěl k Venuši a Zond 2 k Marsu). Na konci celého programu však mělo být vyslání člověka na oběžnou dráhu kolem Měsíce a zpět, které se mělo uskutečnit počátkem ledna 1969. Nakonec bylo toto rozhodnutí odloženo a to především z důvodu amerického prvenství o první oblet lodě s posádkou kolem Měsíce ke konci roku 1968 (Apollo 8). Místo pilotovaného letu tak měl proběhnout pouze let automatické sondy. Zrušit pilotovaný let se ukázalo jako šťastné, protože krátce po startu došlo k explozi a zkušební sonda byla zničena.

Zond 3:

Start sovětské sondy Zond 3 proběhl dne 18.července 1965. Sonda měla za úkol těsný průlet kolem Měsíce a především pořízení snímku jeho povrchu. Sonda prolétla 19.července 1965 ve výšce 9220 km nad Měsícem, aby pak pokračovala ve své pouti vesmírem. Kontakt ze sondou Zond 3 byl ukončen dne 2. března 1966, kdy byla ve vzdálenosti 154 milionů km od Země. Během průletu kolem Měsíce sonda pořídila 25 poměrně kvalitních fotografií povrchu. Hmotnost sondy byla 960 kg.

Ilustrační foto...

Luna 7:

Start proběhl dne 4. října 1965 a jednalo se o další sovětský pokus o měkké přistání na Měsíci. Zatímco v případě Luny 5 se motor nezapnul, nyní začal fungovat až příliš brzy. Luna 7 se roztříštila o měsíční povrch 7. října 1965 ve 22 h 08 min UT poblíž kráteru Kepler. Hmotnost sondy byla 1504 kg.

Luna 8:

Už to možná zní jako obehraná písnička, ale také Luna 8 se pokusila o měkké přistání a také ona selhala. Sonda odstartovala dne 3.prosince 1965 a na Měsíc dopadla o tři dny později – 6.prosince v oblasti Oceánu bouří (Oceanus Procellarum).

Luna 9:

Start sondy proběhl dne 31.ledna 1966 a cílem bylo měkké přistání na povrchu Měsíce. Zatímco předešlé pokusy selhaly, nyní slavila mise úspěch. Luna 9 přistála 3. února 1966 v 18 h 45 min UT v oblasti Oceánu bouří. Den po přistání (4/2/1966) bylo zahájeno snímkování okolí přistání. Přímé vysílání z Měsíce přenášela také televize a rozhlas. Fotografie byly s rozlišením asi jednoho milimetru. Luna 9 pořídila celkem čtyři panoramatické záběry okolí přistání a to v průběhu dne (při různém slunečním osvětlení). Hmotnost sondy byla 1580 kg.

Ilustrační foto...

Luna 10:

Zatímco se Luna 9 stala prvním lidským výtvorem, který měkce přistál na jiném kosmickém tělese, její nástupkyně Luna 10 se stala první umělou družicí Měsíce. Start proběhl dne 31. března 1966 a na oběžnou dráhu Měsíce se dostala Luna 4.dubna 1966. Vědecké výsledky byly však poněkud skromnější. Sonda z oběžné dráhy neodvysílala žádné záběry. Na palubě měla Luna 10 přístroje pro výzkum slunečního záření, infračerveného záření, magnetického pole Měsíce a gama záření. Luna 10 učinila 460 oběhů kolem Měsíce a pracovala až do 30. května 1966. Zajímavostí je odvysílání Internacionály ku příležitosti 23. sjezdu Komunistické strany a také detektor, který po dobu mise zaznamenával počet mikrometeoritů, jenž do sondy narazily. Měření probíhalo po dobu 49 dní, během nichž do sondy narazilo 198 mikrometeoritů. Hmotnost sondy byla 540 kg.

Ilustrační foto...

Surveyor 1:

Start americké sondy proběhl 30. května 1966. Program Surveyor měl hned několik cílů. Především měly Surveyory měkce přistát na měsíčním povrchu, pořídit fotografie místa přistání a provádět studium vlastností měsíčního povrchu. To vše především kvůli programu Apollo, který měl koncem 60.let dostat člověka na Měsíc. Surveyor 1 splnil cíl a na Měsíc dosedl 2. června 1966 v 06:17:37 UT. První měkké přistání proběhlo mezi krátery Flamsteed D a F v Oceanus Procellarum (Oceán bouří). Sonda prováděla snímkování v době, kdy bylo Slunce v oblasti Oceanus Procellarum nad obzorem. Do 14.června tak pořídila na 10 335 černobílých i barevných snímků! Jednalo se tak o první barevné snímky z Měsíce. Sonda poté v době „lunární noci“ přešla do režimu spánku a následně byla „vzkříšena“ v další „lunární den“, tedy po východu Slunce ve dnech 28.června až 13.července. Kameru NASA aktivovala 7. července a pořídila tak dalších 812 snímků. Hmotnost sondy byla 292 kg.

Lunar Orbiter 1:

Cílem sond Lunar Orbiter byla podrobná topografie měsíčního povrchu pro program Apollo. Start americké sondy Lunar Orbiter 1 proběhl 10. srpna 1966 a na oběžnou dráhu Měsíce byla sonda navedena 14.srpna 1966. O čtyři dny později začalo snímkování povrchu, které trvalo do 29.srpna 1966. Sonda snímkovala povrch prostřednictvím dvou objektivů, film byl poté v sondě vyvolán a následně rádiově odeslán na Zemi. Sonda se pohybovala ve výšce od 44 do 1581 kilometrů a během jedenácti dnů pořídila 42 fotografií s vysokým rozlišením a 187 fotografií se středním rozlišením. Dne 29.října pak sonda plánovaně dopadla na měsíční povrch. Hmotnost sondy byla 385.6 kg. Cena projektu Lunar Orbiter se odhaduje na 200 milionů USD.

Ilustrační foto...

Luna 11:

Start sovětské Luny 11 proběhl dne 24.srpna 1966 a na oběžnou dráhu kolem Měsíce se sonda dostala o tři dny později (27.srpna 1966). Sonda pracovala až do 1.října 1966. Její výsledky byly obdobné jako u „desítky“. Sonda nepořídila žádné snímky, prováděla výzkum slunečního záření, infračerveného záření, magnetického pole Měsíce a gama záření. Hmotnost sondy byla 3616 kg !

Surveyor 2:

Start americké sondy Surveyor 2 proběhl 20.září 1966. Na rozdíl od předchůdce neměl Surveyor 2 tolik štěstí. Dne 23.září se při přistávacím manévru zapnuly pouze dvě ze tří trysek, což způsobilo nekontrolovanou rotaci sondy rychlostí 0,85 ot/s. Krátce po zkušebním zapnutí hlavního brzdícího motoru, bylo přerušeno se sondou veškeré spojení a sonda se po té zřítila rychlostí 2,8 km/s poblíž kráteru Copernicus. Hmotnost sondy byla 292 kg.

Luna 12:

Sonda odstartovala dne 22. října 1966. V pořadí šlo již o třetí umělou družici Měsíce. Na rozdíl od „10“ a „11“ pořídila první nekvalitní záběry povrchu. Činnost Luny 12 byla ukončena 19. ledna 1967 po 602 obletech kolem Měsíce. Hmotnost sondy byla 1620 kg.

Lunar Orbiter 2:

Sonda prováděla topografii pro program Apollo. Start proběhl 7. listopadu 1966 a na oběžnou dráhu byla sonda navedena dne 10.listopadu. Snímkování měsíčního povrchu probíhalo od 18. do 25. listopadu 1966 a bylo při něm pořízeno 609 snímků s vysokým rozlišením a 208 snímků se středním rozlišením. Sonda po té plánovaně dopadla na povrch Měsíce dne 11.října 1967. Hmotnost sondy byla 385.6 kg.

Luna 13:

Start „třináctky“ proběhl 21. prosince 1966 a jednalo se teprve o druhé sovětské měkké přistání na Měsíci. Brzdící motor byl zažehnut ve výšce cca 70 km. Sonda přistála v 18 hod 01 min UT v oblasti Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Několik minut po přistání byl zahájen rádiový přenos k Zemi. Ve dnech 25 a 26. prosince probíhalo panoramatické snímkování měsíčního povrchu (celkem čtyři panoramatické snímky). Kromě toho sonda prováděla výzkum měsíční povrchu. Hmotnost sondy byla 1700 kg.

Ilustrační foto...

Zdroj:

Historie dobývání Vesmíru :

II.cyklus – Historie dobývání Měsíce:

  • První díl (1959 - 1964)
  • I.cyklus – Historie dobývání Marsu:

    Petr Kubala

     IAN.cz
    Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
    archiv zdroj
    RULETA
    Aktivace služby IAN alerty
    Ilustrační foto...
    Týden s vesmírem 21
    Ilustrační foto...
    To jsou tedy věci
    Ilustrační foto...
    MRO jak ho neznáte
    Ilustrační foto...
    Start raketoplánu Discovery (záznam on-line pře
    Ilustrační foto...
    STALO SE
    4.12.2012 -
    Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

    WEBKAMERA
     Upice webcam / widecam
    UPICE WEBCAM

    Add to Google

     

    Pridej na Seznam
     

      © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691