Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Týden s Vesmírem 37

41. týden roku 2004 přináší možnost zažít let kosmické lodi SpaceShip One v přímém přenosu. Zavede nás do okolí Slunce, které možná ozdobí kometa, ráno se ukáží seskupení planet a Měsíce. Vzpomínat budeme na Drakonidy a na poslední spatřenou supernovu v naší Galaxii.

Komety v SoHO

Tento týden bude velmi zajímavé sledovat snímky družicové observatoře SoHO (Solar and Heliospheric Observatory). Díkyjejí pozici asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci má nerušený výhled a nyní by nám mohla díky svým korónografůmposkytnout zajímavé svědectví o průletu dvou komet poblíž Slunce. Průlet to nebude tak těsný. Ve skutečnosti se kometaC/2003 K4 (LINEAR) do těsné blízkosti Slunce na obloze pouze promítá (bude v té době vzdálena od Slunce zhruba stejně dalekojako Země - vidíme ji tedy na opačné straně zemské dráhy za Sluncem). Druhá kometa C/2004 R2 (ASAS) je zajímavá tím, že by se mohla rozpadat. Budeme-li mít smůlu, ani nebude na korónografu zachycena. Naopak pokud průlet kolem Slunce (ve vzdál.0,11 AU) přežije, mohla by být viditelná velmi snadno i s ohonem.

Ilustrační foto...

Polohy komet v korónografu SoHO. Zdroj: FG-Kometen.de

Obě komety budou viditelné od 5. října večer do 9. října 2004. Navíc v horní části zorného pole korónografu LASCO C3 se bude nacházet Merkur směřující k levému okraji.
Od 7. října večer do 8. října ráno se možná objeví kometa C/2004 R2 (ASAS) také v zorném poli korónografu LASCO C2. Vývoj komety C/2003 K4 (LINEAR) budeme moci sledovat ještě do 11. 10. 2004. Bude se nejspíš stále jevit jako nepatrná mlhavá hvězdička s náznakem ohonu.

Planety a Měsíc ráno

Konečně nemusím psát, že si musíme přivstat na ranní pozorování planet. Tedy pokud je ovšem nechceme pozorovat ještěza tmy, to pak ano.
Měsíc v následujícím týdnu navštíví některé planety viditelné ráno. Vše vyvrcholí v dalším týdnu extrémním seskupenímJupiteru, Měsíce a Marsu.

První přehledová mapka se týká návštěvy Saturnu, která nastane 7. října. Podobná konstelace se pak naskytne ještě o den později, jen Měsíc se přesune pod Saturn.

Ilustrační foto...

Další bude poctěna Venuše 10. - 11. 10. 2004. Nachází se nyní v souhvězdí Lva, takže nedaleko bude zářit i jasný Regulus.

Ilustrační foto...

Následující animace pak shrnuje návštěvy Měsíce u Venuše a Jupiteru ve dnech 10. - 12. října, čímž nás uvádí do následujícího týdne, kdy můžeme očekávat setkání Marsu, Měsíce a Jupiteru extrémně nízko nad obzorem. Animace platí pro 6:15 SELČ.

Ilustrační foto...

SpaceShip One letí o X-Prize

Po úspěšném letu minulý týden ve středu je naplánován další, v pořadí již třetí start kosmoplánu SpaceShip One. Tentokrát se májednat již o druhý let s plnou zátěží (jako s třemi lidmi na palubě). Pokud se let zdaří do 14-ti dnů od prvního, bude splněna podmínka pro získání Ansari X-Prize (10 mil. dolarů).

Ilustrační foto...

SpaceShip One je vynášen do výšky asi 15 km pod trupem letadla White Knight. Zdroj: Scaled Composites

Let se má uskutečnit v pondělí v 16 hodin našeho času (samotný start SpaceShip One spod letadla White Knight je plánován zhruba o hodinu později). Po druhém letu na hranici vesmíru zůstala jediná nevyjasněná záležitost, a sice náhlárotace lodi kolem podélné osy ke konci stoupavého letu. Zdá se však, že je to konstrukční záležitost tohoto prototypu a dá se předpokládat, že pondělní start neohrozí.

Ilustrační foto...

Takovéto krásné pohledy nabízí každý let SpaceShip One. Scaled Composites

Okamžitě se rozjela další vyjednávání, do nichž se zapojil anglický multimilionář Richard Branson, který chce na tyto úspěchy navázat spolupracína vývoji nového pětimístného raketoplánu pro suborbitální lety. Pokud se vše bude dařit, klesne cena letů k hranici 5 mil.korun a později pravděpodobně ještě níž. Že bych si na stará kolena povyskočil do výšky 150 km? :-)

Drakonidy

Na 9. října připadá maximum meteorického roje známého také jako Giacobinidy. Původcem je totiž kometa Giacobini-Zinner.První předpovědi existence tohoto roje a první pozorování meteorů spadají mezi roky 1915 a 1920. M. Davidson si tehdypovšiml, že periodická kometa Giacobini-Zinner by mohla způsobit roj kolem 9. října. Následně William Denning opravdupozoroval několik meteorů vylétajících zdánlivě ze souhvězdí Draka. Všiml si, že jsou relativně pomalé.
Další návrat komety do perihélia nastal 1926 a protože již byla známa možnost existence roje, dívala se řada lidí, především na Britských ostrovech. Měli velké štěstí, neboť mimo jiné zahlédli velmi jasný bolid, letící pomalu oblohou, jehož stopa zůstala viditelná po dobu 30 minut!

Ilustrační foto...

Bolid - počítačová ilustrace, Marcin Grzybowski, PPSAE

Další návrat nastal roku 1933 a dá se říci, že co se stalo, nikdo neočekával. Kometa prošla perihelem 15. července a jak nastal večer 9. října, začalo se dít něco neobvyklého. Kolem 22. hodiny již nebylo v Evropě pochyb, že na obloze je vidět jedna z největších show 20. století. Namátkou některá pozorování:
Irsko - meteory padají jako sněhové vločky..
Malta - pozorováno 22 500 meteorů s maximem 450 za minutu!
Rusko - v maximu pozorováno 100 meteorů za minutu v Leningradu, 200 v Oděse a 300 v Pulkovu.
Většina meteorů tohoto deště měla prý mezi 3 a 5 magnitudami. Sám jsem podobný déšť zažil za úplňkové noci 19. listopadu 2002 a dokážu si představit to divadlo, kdyby mi jej nekazil svit Měsíce. I já si vybavuji, že jasných meteorů bylo málo. Přesto bylo těch do 3 mag asi 10 za minutu..

Ilustrační foto...

Autor článku pozoruje souhvězdí Oriona za teplé noci 18./19. 11. 2002 ;-)

V následujících návratech se nic zvláštního nestalo. Další déšť se objevil při velmi výhodném návratu roku 1946, kdy Země prošla dráhou komety jen 15 dní po jejím průchodu perihelem. Tento návrat byl také poprvé sledován radarem (tisíce za hodinu).
Další návraty komety znamenaly jen nízkou aktivitu, protože dráha byla poněkud pozměněna gravitačními vlivy planet.Poslední poměrně významný návrat aktivity Drakonid nastal v roce 1998, který mimo jiné potvrdil také Ondřejovský radar,když počet odrazů stoupl 8. října z běžných 80 až na 500 za hodinu.

Pro letošek se nedá očekávat žádná zvýšená aktivita, ale pokud budete pod oblohou kolem 9. - 10. října, zkuste sledovat, zda některé meteory nelétají jakoby od hlavy Draka (asi ve třetině cesty od Vegy v Lyře k oji Velkého vozu). Příští návrat komety 21P/Giacobini-Zinner do perihelu nastává 2. července 2005. Drakonidy by mohly být o něco zajímavější, radiant bude večer vysoko na obloze a Měsíc nebude svý svitempozorování rušit.

Supernova 1604, Keplerova

Před 400 lety, 9. října 1604 si někteří astronomové v Evropě povšimli nové jasné hvězdy na obloze v souhvězdíKasijopeje. Kepler se o ní dověděl od jistého Brunowského v Praze a sám ji poprvé pozoroval 17. října. Začal tento fenomén podrobně zkoumat, neboť znal práce svého soka i učitele Tychona (Tyge Brahe, zemřel v Praze 24. 10. 1601).
Svým jasem překonala Mars a atakovala Jupiter (tedy asi -2,25 mag). Ještě behem poklesu jasu byla v lednu 1605 jasnějšínež Antares a okem zůstala viditelná 18 měsíců (do března 1606).

Ilustrační foto...

Nohy Hadonoše s vyznačenou supernovou 1604 v Bodeho Atlasu
Zdroj: The Golden Age of the Celestial Atlas, Linda Hall Library

V roce 1941 byl 100 palcovým teleskopem na Mt. Wilsonu nalezen malý pozůstatek po této supernově. Častěji, než s označenímSN 1604 se s ní lze setkat jako s rádiovým zdrojem 3C 358.

Proč jsou supernovy v naší Galaxii tak vzácné? Proč je zaznamenána za tisíc let jen trojice z let 1051, 1572 a 1604?Možná nejsou tak vzácné, ale některé nám ztlumil mezihvězdný plyn a prach a nemusely být viditelné. Ale co dnes? Máme přecedokonalé vybavení, infračervené teleskopy snadno prohlédnou skrze prach i do centra Mléčné dráhy. Přesto nebyla žádnásupernova zaznamenána. Nejsou-li tedy supernovy vzácnější, musíme se přeci nějaké ještě dožít..
Není třeba čekat na supernovu, leckdy k pozorování takové hvězdy stačí i střední dalekohled. Vydat se však musíme dookolních galaxií. Pak jich lze zaznamenat velké množství ročně. Např. nyní jedna taková září v galaxii NGC 6946. Je dostupná většími teleskopy, neboť koncem září měla něco nad 12 mag.

Poslední supernova viditelná pouhým okem zazářila ve Velkém Magellanově mračnu na jižním nebi v roce 1987.

Martin Gembec

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2000 -- díl čtvrtý
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky III
Ilustrační foto...
Příběh nesmrtelných poutníků -- díl desát
Ilustrační foto...
Astrologie na Hvězdárně v Ďáblicích!
Ilustrační foto...
Vesmírný diář Pedro Duquea I
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691