V létě letošního roku vyšel na IAN první ze tří cyklů „Historie dobývání vesmíru“, který se týkal Marsu. Nyní vychází druhý cyklus, který se bude věnovat našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi – Měsíci. V pěti dílech se tak podíváme na slavnou historii sond Luna, Ranger, Zond, ale také na přistání člověka na Měsíci v rámci projektu Apollo.
Úvod:
Měsíc - náš nejbližší kosmický soused přitahoval pozornost člověka odjakživa. Čím více o něm víme, tím více je pro nás záhadným. Zlom ve výzkumu Luny přišel s nástupem kosmonautiky. Politika, ekonomika a kosmonautika byly a budou vždy provázány zvláštním vztahem. Nejinak tomu bylo i koncem 50.let a především v 60.letech minulého století. Soupeření mezi Sovětským svazem a USA však přineslo také obrovské množství nových vědeckých poznatků…nejen o Měsíci. Lety na Měsíc – pilotované i nepilotované psali a budou psát zajímavou historii…
Americké neúspěchy:
Od roku 1957 byly na oběžnou dráhu vypouštěny různé družice a již roku 1959 byla překonána druhá kosmická rychlost, tedy rychlost potřebná k opuštění oběžné dráhy Země. Američané se pokusili o dosažení Měsíce již 17.srpna 1958, kdy proběhl neúspěšný start sondy Pioneer 0, další neúspěch pak potkal USA 11. října 1958, kdy startoval Pioneer 1, jenž ale dosáhl nižší rychlosti, a tak po necelých dvou dnech letu zanikl v zemské atmosféře. Podobný osud potkal i sondu Pioneer 2 (start 8. listopadu 1958), která dosáhla výšky 1 550 km. Po té následoval ještě let sondy Pioneer 3 (6.12.1958), která opět zanikla v atmosféře. (pozn. Různé zdroje uváděly odlišné datumy startu těchto sond).
Luna 1:
Prvním lidským vyslancem, který opustil oběžnou dráhu Země se stala Luna 1, která startovala dne 2.ledna 1959 v 16:41:21 UT. Průlet okolo Měsíce proběhl dne 4.ledna 1959 a to ve vzdálenosti 5995 km od měsíčního povrchu. K zajímavému experimentu došlo dne 3.ledna, kdy sonda vypustila jeden kilogram sodíku, jenž vytvořil za sondou ohon o délce několika stovek kilometrů, který bylo možno spatřit i na 113 000 km vzdálené Zemi po dobu několika minut. Luna 1 se po obletu Měsíce stala první umělou družicí Slunce, které oběhne za 446 dní.
Pioneer 4:
Spojené státy odpověděli na sovětský úspěch velmi rychle a již 3.března 1959 vyslaly sondu Pioneer 4. Ten měl podle původních plánů proletět okolo Měsíce ve vzdálenosti 30 000 km, ale kvůli odchylce se průlet uskutečnil ve vzdálenosti 59550 km a to dne 4.března 1959. Sonda měla hmotnost 6,1 kg.
Luna 2:
Měsíc má v průměru asi 3476 km, a proto je mnohem jednodušší se do něj trefit, než navést sondu na jeho oběžnou dráhu. Narazit do Měsíce byl cíl sondy Luna 2. Start proběhl dne 12.září 1959. Ke srážce s povrchem Měsíce došlo již 13.září v oblasti Palus Putredinis (Bažina hniloby).
Luna 3:
Start sondy Luna 3 proběhl dne 4.října 1959 a jejím hlavním úkolem byl průlet kolem Měsíce a pořízení vůbec prvních snímků odvrácené strany, kterou nemůžeme ze Země nikdy spatřit. Po dvou denní pouti sonda prolétla 6.října 1959 asi 6 200 km nad měsíčním povrchem. Od 7.října pak začala s fotografováním odvrácené strany Měsíce. Celkem Luna pořídila 17 snímků, které mapovaly asi 70 % povrchu odvrácené strany. Zpracování snímků probíhalo poměrně zajímavým způsobem. Luna 3 fotografie zaznamenávala na pětatřicetimilimetrový filmový pás, který byl následně na palubě zpracován a odeslán pomocí foto - televizního záznamu na Zemi. Přestože kvalita snímků byla nízká, jednalo se o historický okamžik – člověk poprvé spatřil odvrácenou stranu Měsíce.
Den – 25.květen 1961:
Přestože tento den neodstartovala, nepřistála, nebo neoblétla žádna sonda Měsíc, je tento den historický. Tohoto dne vyhlásil americký prezident John F. Kennedy závod o Měsíc, který vyvrcholil přistáním člověka na jeho povrchu. John F. Kennedy tehdy prohlásil: "...Věřím, že tento národ si může vytýčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi před koncem tohoto desetiletí..."
Ranger 1:
Start sondy proběhl 23.srpna 1961. Všechny sondy Ranger měly stejný cíl – dopadnout na povrch Měsíce (tvrdé přistání) a před dopadem pořídit detailní fotografie povrchu. Ranger 1 měl především vyzkoušet přístroje a získat zkušenosti pro své následovníky. Tento cíl byl více méně splněn. Kvůli technické závadě shořel Ranger 1 dne 30.srpna 1961 v zemské atmosféře. Hmotnost sondy byla 306,2 kg.
Ranger 2:
Cíl sondy Ranger 2 byl podobný jako u sondy Ranger 1, tedy vyzkoušet přístroje a získat zkušenosti nejen pro další sondy typu Ranger. Kromě toho měla sonda za úkol výzkum prostoru mezi Zemí a Měsícem (magnetické pole Země, sluneční záření). Start sondy proběhl dne 18.listopadu 1961. Osud sondy byl však velmi podobný osudu Rangeru 1. Hmotnost sondy byla 304 kg.
Ranger 3:
Start Rangeru 3 proběhl 26.ledna 1962 a hmotnost sondy činila 329.8 kg. Zatímco jeho předchůdci měli provádět především testy aparatur od Rangeru 3 se již požadovalo splnění hlavního cíle, tedy dopadnutí na měsíční povrch, ale ještě předtím po dobu deseti minut pořizování snímků povrchu. Kvůli špatné korekci dráhy došlo pouze k průletu okolo Měsíce a to 28.ledna ve vzdálenosti 36 800 km.
Ranger 4:
Start sondy proběhl dne 23.dubna 1962 a cíl byl stejný jako u „trojky“ a podobný byl i výsledek mise. Došlo k poruše hlavního počítače a sonda dne 26.dubna narazila rychlostí 9 600 km/h do povrchu Měsíce. Hmotnost sondy byla 331.1 kg.
Ranger 5:
Odstartoval dne 18.října 1962. Kvůli neobjasněné chybě se po několika hodinách letu ztratilo se sondou spojení. Sonda minula Měsíc ve vzdálenosti 725 km. Její hmotnost byla 342.5 kg.
Luna 4:
Start sovětské sondy Luna 4 proběhl dne 2.dubna 1963. Jednalo se o vylepšenou verzi předešlých sond typu Luna. Původně měla Luna 4 přistát na Měsíci, ale kvůli špatnému korekčnímu manévru se tak nestalo. Tento neúspěch Sovětský svaz ututlal a prohlásil, že cílem sondy byl pouze průlet okolo Měsíce, který nastal dne 6.dubna 1963 ve vzdálenosti 8 529 km od nad povrchem.
Ranger 6:
Sonda Ranger 6 byla ze všech předcházejících Rangerů svému cíli nejblíže. Sonda odstartovala 30.ledna 1964 a 2.února po 65,5 hodinách letu narazila do měsíčního povrchu v oblasti Moře Klidu (Mare Tranquillitatis). Let sondy probíhal normálně, ale při sestupu k Měsíci nefungovala správně kamera, takže sonda nemohla pořídit požadované fotografie před dopadem. Hmotnost sondy byla 381 kg.
Ranger 7:
Start sondy proběhl 28. července 1964. Říká se, že „kdo si počká, ten se dočká“. A v tomto případě to platilo obzvlášť. Po neúspěchu předešlých Rangerů se NASA konečně dočkala. Ranger 7 dopadl na měsíční povrch 31. července 1964 ve 13:25:48 UT a to v oblasti Mare Cognitum (Moře poznané). Sonda měla na palubě celkem šest kamer (dvě širokoúhlé a čtyři úzko - úhle), které začaly vysílat záběry z výšky 3 200 km (asi 17 minut před dopadem). Celkem se tak podařilo zachytit 4 316 záběrů povrchu Měsíce s maximálním rozlišením (krátce před dopadem) jeden metr. Sonda narazila do měsíčního povrchu rychlostí 2,62 km/s. Hmotnost sondy byla 365.7 kg.
Zdroj:
Historie dobývání Vesmíru :
I.cyklus – Historie dobývání Marsu:
