Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Měsíce I (1959 - 1964)

V létě letošního roku vyšel na IAN první ze tří cyklů „Historie dobývání vesmíru“, který se týkal Marsu. Nyní vychází druhý cyklus, který se bude věnovat našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi – Měsíci. V pěti dílech se tak podíváme na slavnou historii sond Luna, Ranger, Zond, ale také na přistání člověka na Měsíci v rámci projektu Apollo.

Úvod:

Měsíc - náš nejbližší kosmický soused přitahoval pozornost člověka odjakživa. Čím více o něm víme, tím více je pro nás záhadným. Zlom ve výzkumu Luny přišel s nástupem kosmonautiky. Politika, ekonomika a kosmonautika byly a budou vždy provázány zvláštním vztahem. Nejinak tomu bylo i koncem 50.let a především v 60.letech minulého století. Soupeření mezi Sovětským svazem a USA však přineslo také obrovské množství nových vědeckých poznatků…nejen o Měsíci. Lety na Měsíc – pilotované i nepilotované psali a budou psát zajímavou historii…

Americké neúspěchy:

Od roku 1957 byly na oběžnou dráhu vypouštěny různé družice a již roku 1959 byla překonána druhá kosmická rychlost, tedy rychlost potřebná k opuštění oběžné dráhy Země. Američané se pokusili o dosažení Měsíce již 17.srpna 1958, kdy proběhl neúspěšný start sondy Pioneer 0, další neúspěch pak potkal USA 11. října 1958, kdy startoval Pioneer 1, jenž ale dosáhl nižší rychlosti, a tak po necelých dvou dnech letu zanikl v zemské atmosféře. Podobný osud potkal i sondu Pioneer 2 (start 8. listopadu 1958), která dosáhla výšky 1 550 km. Po té následoval ještě let sondy Pioneer 3 (6.12.1958), která opět zanikla v atmosféře. (pozn. Různé zdroje uváděly odlišné datumy startu těchto sond).

Luna 1:

Prvním lidským vyslancem, který opustil oběžnou dráhu Země se stala Luna 1, která startovala dne 2.ledna 1959 v 16:41:21 UT. Průlet okolo Měsíce proběhl dne 4.ledna 1959 a to ve vzdálenosti 5995 km od měsíčního povrchu. K zajímavému experimentu došlo dne 3.ledna, kdy sonda vypustila jeden kilogram sodíku, jenž vytvořil za sondou ohon o délce několika stovek kilometrů, který bylo možno spatřit i na 113 000 km vzdálené Zemi po dobu několika minut. Luna 1 se po obletu Měsíce stala první umělou družicí Slunce, které oběhne za 446 dní.

Ilustrační foto...

Pioneer 4:

Spojené státy odpověděli na sovětský úspěch velmi rychle a již 3.března 1959 vyslaly sondu Pioneer 4. Ten měl podle původních plánů proletět okolo Měsíce ve vzdálenosti 30 000 km, ale kvůli odchylce se průlet uskutečnil ve vzdálenosti 59550 km a to dne 4.března 1959. Sonda měla hmotnost 6,1 kg.

Ilustrační foto...

Luna 2:

Měsíc má v průměru asi 3476 km, a proto je mnohem jednodušší se do něj trefit, než navést sondu na jeho oběžnou dráhu. Narazit do Měsíce byl cíl sondy Luna 2. Start proběhl dne 12.září 1959. Ke srážce s povrchem Měsíce došlo již 13.září v oblasti Palus Putredinis (Bažina hniloby).

Ilustrační foto...

Luna 3:

Start sondy Luna 3 proběhl dne 4.října 1959 a jejím hlavním úkolem byl průlet kolem Měsíce a pořízení vůbec prvních snímků odvrácené strany, kterou nemůžeme ze Země nikdy spatřit. Po dvou denní pouti sonda prolétla 6.října 1959 asi 6 200 km nad měsíčním povrchem. Od 7.října pak začala s fotografováním odvrácené strany Měsíce. Celkem Luna pořídila 17 snímků, které mapovaly asi 70 % povrchu odvrácené strany. Zpracování snímků probíhalo poměrně zajímavým způsobem. Luna 3 fotografie zaznamenávala na pětatřicetimilimetrový filmový pás, který byl následně na palubě zpracován a odeslán pomocí foto - televizního záznamu na Zemi. Přestože kvalita snímků byla nízká, jednalo se o historický okamžik – člověk poprvé spatřil odvrácenou stranu Měsíce.

Den – 25.květen 1961:

Přestože tento den neodstartovala, nepřistála, nebo neoblétla žádna sonda Měsíc, je tento den historický. Tohoto dne vyhlásil americký prezident John F. Kennedy závod o Měsíc, který vyvrcholil přistáním člověka na jeho povrchu. John F. Kennedy tehdy prohlásil: "...Věřím, že tento národ si může vytýčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi před koncem tohoto desetiletí..."

Ranger 1:

Start sondy proběhl 23.srpna 1961. Všechny sondy Ranger měly stejný cíl – dopadnout na povrch Měsíce (tvrdé přistání) a před dopadem pořídit detailní fotografie povrchu. Ranger 1 měl především vyzkoušet přístroje a získat zkušenosti pro své následovníky. Tento cíl byl více méně splněn. Kvůli technické závadě shořel Ranger 1 dne 30.srpna 1961 v zemské atmosféře. Hmotnost sondy byla 306,2 kg.

Ranger 2:

Cíl sondy Ranger 2 byl podobný jako u sondy Ranger 1, tedy vyzkoušet přístroje a získat zkušenosti nejen pro další sondy typu Ranger. Kromě toho měla sonda za úkol výzkum prostoru mezi Zemí a Měsícem (magnetické pole Země, sluneční záření). Start sondy proběhl dne 18.listopadu 1961. Osud sondy byl však velmi podobný osudu Rangeru 1. Hmotnost sondy byla 304 kg.

Ilustrační foto...

Ranger 3:

Start Rangeru 3 proběhl 26.ledna 1962 a hmotnost sondy činila 329.8 kg. Zatímco jeho předchůdci měli provádět především testy aparatur od Rangeru 3 se již požadovalo splnění hlavního cíle, tedy dopadnutí na měsíční povrch, ale ještě předtím po dobu deseti minut pořizování snímků povrchu. Kvůli špatné korekci dráhy došlo pouze k průletu okolo Měsíce a to 28.ledna ve vzdálenosti 36 800 km.

Ranger 4:

Start sondy proběhl dne 23.dubna 1962 a cíl byl stejný jako u „trojky“ a podobný byl i výsledek mise. Došlo k poruše hlavního počítače a sonda dne 26.dubna narazila rychlostí 9 600 km/h do povrchu Měsíce. Hmotnost sondy byla 331.1 kg.

Ranger 5:

Odstartoval dne 18.října 1962. Kvůli neobjasněné chybě se po několika hodinách letu ztratilo se sondou spojení. Sonda minula Měsíc ve vzdálenosti 725 km. Její hmotnost byla 342.5 kg.

Ilustrační foto...

Luna 4:

Start sovětské sondy Luna 4 proběhl dne 2.dubna 1963. Jednalo se o vylepšenou verzi předešlých sond typu Luna. Původně měla Luna 4 přistát na Měsíci, ale kvůli špatnému korekčnímu manévru se tak nestalo. Tento neúspěch Sovětský svaz ututlal a prohlásil, že cílem sondy byl pouze průlet okolo Měsíce, který nastal dne 6.dubna 1963 ve vzdálenosti 8 529 km od nad povrchem.

Ranger 6:

Sonda Ranger 6 byla ze všech předcházejících Rangerů svému cíli nejblíže. Sonda odstartovala 30.ledna 1964 a 2.února po 65,5 hodinách letu narazila do měsíčního povrchu v oblasti Moře Klidu (Mare Tranquillitatis). Let sondy probíhal normálně, ale při sestupu k Měsíci nefungovala správně kamera, takže sonda nemohla pořídit požadované fotografie před dopadem. Hmotnost sondy byla 381 kg.

Ranger 7:

Start sondy proběhl 28. července 1964. Říká se, že „kdo si počká, ten se dočká“. A v tomto případě to platilo obzvlášť. Po neúspěchu předešlých Rangerů se NASA konečně dočkala. Ranger 7 dopadl na měsíční povrch 31. července 1964 ve 13:25:48 UT a to v oblasti Mare Cognitum (Moře poznané). Sonda měla na palubě celkem šest kamer (dvě širokoúhlé a čtyři úzko - úhle), které začaly vysílat záběry z výšky 3 200 km (asi 17 minut před dopadem). Celkem se tak podařilo zachytit 4 316 záběrů povrchu Měsíce s maximálním rozlišením (krátce před dopadem) jeden metr. Sonda narazila do měsíčního povrchu rychlostí 2,62 km/s. Hmotnost sondy byla 365.7 kg.

Ilustrační foto...

Zdroj:

Historie dobývání Vesmíru :

I.cyklus – Historie dobývání Marsu:

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Vesmírný týden 2005 / 3
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 15
Ilustrační foto...
STS-116: Discovery – průběh letu 14.12. – 18
Ilustrační foto...
Další naše články
Ilustrační foto...
Měsíc, Merkur a Venuše
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691