Vesmírné sochy
Jistě mi dáte za pravdu, že nejzajímavější bývají útvary, které vytvořila sama příroda. Ne jinak je to i v tomto případě. Že je plyn a prach poněkud nevhodný materiál ke tvorbě soch? Vůbec ne - ve vesmíru opravdu existují prašné útvary, které člověk k něčemu připodobňuje. Jedná se o planetární mlhoviny, což je poslední stádium vývoje hvězd, podobných Slunci. Do prostoru tyto hvězdy odhodí vnější vrstvy plynů a formují se tak planetární mlhoviny. Jedním z těchto objektů je i tzv. mlhovina Kočičí oko.
Mlhovina, katalogizovaná jako NGC 6543 vypadá velmi tajemně. Svým vzhledem připomíná oko černokněžníka Saurona z filmového zpracování Pána prstenů. Ačkoli je NGC 6543 jednou z prvních objevených planetárních mlhovin, patří mezi nejkomplikovanější mlhoviny ve vesmíru. Na první pohled není Kočičí oko nijak nápadným objektem. Ovšem díky kameře ACS Hubbleova kosmického teleskopu se nám naskýtá pohled úplně jiný. Překvapivě složité struktury odhalil HST již v roce 1994. 
klikni pro detail
Pozorování ukázala, že hvězda svou hmotu odhazovala v jakýchsi pulsech, v intervalech 1 500 let. To by mohly způsobit např. magnetické cykly, podobné jako u našeho Slunce, vliv hvězd obíhajících kolem umírající hvězdy nebo pulsace samotné hvězdy. Jednou z možností je ale i to, že hmota byla z hvězdy vyvržena plynule a k vytvoření jednotlivých prstenů došlo až později, prouděním materiálu. Jak tomu doopravdy je, odhalí zřejmě až další studia, zabývající se touto problematikou...
Lukáš Turek
12. 09. 2004 | Zdroj: www.spaceflightnow.com IAN.czIAN.cz
| 
