Americká sonda Galileo začala do řídícího střediska v kalifornské Pasadeně posílat první záznam ze své třetí návštěvy Jupiterova měsíce Ió: Několik snímků a řadu dalších užitečných informací.
Bez ohledu na intenzivní a pro jemnou elektroniku nesmírně škodlivou radiaci prolétla umělá družice největší planety sluneční soustavy v úterý 22. února o půl třetí našeho času jenom 198 kilometrů nad povrchem měsíce Ió. V paměti přitom měla naprogramován jednoduchý úkol: pokusit se odhalit možné změny, které se v tomto světě tajemných vulkánů odehrály od posledních dvou návštěv v říjnu a listopadu 1999. Na pořad dne nakonec přišel i jeden rádiový experiment: Při zákrytu Galilea Jupiterem technici pečlivě sledovali podobu jeho rádiové vysílání. Pozdější rozbor pak vytipuje některé vlastnosti atmosféry obří planety.
Průlet se samozřejmě neobešel bez problémů. Během přibližování k Io způsobila zvýšená radiace dva rozsáhlé výpadky řídícího počítače. Chytrý software však elektronický mozek upozornil na skutečnost, že se jedná o falešný poplach a mise tak pokračovala bez přerušení dál.
Podobná závada se uskutečnila také o dva dny později, ve čtvrtek 24. února kolem poledne našeho času. Tentokrát sonda přešla do obvyklého "klidového režimu", kdy ukončí veškeré nedůležité procesy a vyčkává na povely ze Země. Úplně stejně by se chovala, nebýt jiného programového vybavení, i během předcházejících dvou výpadků.
Ve čtvrtek ale Galileo už posílal do řídícího střediska ze záznamu výsledky ze svého průletu a tak musel být mnohem pečlivěji monitorován. Krátce poté, co letoví specialisté analyzovaly problém, byl však jeho provoz po čtrnácti hodinách zcela obnoven. Poslední vědecká pozorování měl odvysílat v noci ze soboty 26. na neděli 27. února.
Na výsledky si ještě pár dní počkáme, přesto má sonda alespoň jeden veliký objev už za sebou. Tím je samozřejmě nečekaná výdrž. Galileo postavila za jeden a půl miliardy dolarů spolu se stovkou dodavatelů známá Jet Propulsion Laboratory a na jejím letu se dosud podílelo na tisíc lidí. V průběhu posledních pěti let, kdy se několikrát dostal hluboko do radiačních pásů Jupiteru, přitom posbíral dvakrát větší dávku záření než na jakou byl původně stavěn. Přesto všechno stále pracuje a nejméně celý tento rok do důchodu dobrovolně ani neodejde. Za to si skutečně zaslouží pořádný metál.
