Cítím se unavený z ranního vstávání, ale vidět Venuši, Saturn i Merkur vřele doporučuji. Článek vychází se spožděním i z
důvodu, že mě potrápil padající počítač - a to zrovna když jsem ho považoval za naprosto stabilní. Můžu si za to ale sám.
Ale co - tady jsou další tipy na pozorování...
Planetky a komety
Již minulý týden se nám opět připoměl Petr Scheirich. Zatímco dříve byl pro měznám jako programátor různých aplikací, z nichž jsem dlouho používal např. Albiero 2, později jej mám zafixovaného jako znalce planetek. Nyní nabízí aktivním pozorovatelům seznamy aktuálně viditelných planetek. Jak si lze povšimnout, takových těles je i pro menší přístroje dostatek.
Ve víru informací minulého týdne zanikla trochu kometa C/2003 K4 (LINEAR). Ona je bohužel od nás špatně viditelná (velmi nízko nad západem těsně po západu Slunce), proto ten menší zájem. Nicméně stále je dost jasná, jak přichází zprávy z jižní polokoule. Možná bude atakovat hranici 6. hvězdné velikosti. Chcete-li se podívat na nějaké poslední snímky, zkuste galerii FG-Kometen.de.
Dráhu nově objevené komety C/2004 Q2 (Machholz) se již podařilo hodně upřesnit, hlavně díky předobjevovým snímkůmz poloviny května, kdy procházela poblíž ohonu jasné komety C/2002 T7 (LINEAR). Tehdy se nacházela na jižní polokouli.Na holandském serveru Astrosite Groningen uveřejnili zajímavý popis objevu této komety. Zdá se, že možnost viditelnosti okem v lednu 2005 je stále jistější.
Stále dosažitelná je také kometa C/2001 Q4 (NEAT). Nyní se dostala zhruba doprostřed mezi přední kola Velkého a zadní Malého vozu. Její koma je však velmi malá (~3") a vyžaduje poměrně zvětšit. Odhady jasu se pohybují kolem 9,5 mag.
Vizuálně dosažitelná by mohla být i druhá nedávno objevená kometa - C/2004 Q1 (Tucker). Chtělo by to vyzkoušet.Odhady hovoří o 12 mag. Nachází se v hlavě Velryby, což favorizuje pozorování raději až od půlnoci.
Podobně extrémní, ale s možným ohůnkem, se jeví kometa 78P/Gehrels 2. Nachází se asi 10° od Plejád, právě ve směru k hlavě Velryby, kde je kometa Tucker. Posledně jmenované komety jsou skutečně jen pro velké přístroje.
Venuše a Saturn
Jedna z mnoha scenérií, které se mi naskytly ráno 5. září 2004Hvězdy minulých rán pro mě a to i doslova. Planety Saturn i Venuše se totiž vždy jeví jako různě jasné hvězdy a kdyžse nedávno dostaly poblíž sebe, bylo se na co koukat. Jak jsem se navíc mohl přesvědčit na vlastní oči, pozorovatelný je už také Merkur, což mě s mým chabým zrakem vcelku fascinovalo.
Nezbývá, než upozornit na to, že právě nyní nastává nejpříznivější období pro sledování Merkuru a to i v docela příznivé ranní hodině (po půl šesté). Navíc - poblíž bude procházet tenký srpek Měsíce a Merkur se přiblíží přímo extrémně knejjasnější hvězdě Lva - Regulovi.
Následující animace znázorňuje pozice planet a Měsíce vůči východnímu obzoru. Snímky platí vždy pro 5:45 (SELČ) a jsou platné pro 11., 12. a 13. září 2004
ISS
Mezinárodní vesmírná stanice pomalu "přehodí" své přelety z rána do večerních či půlnočních hodin. Máte-li zájem o její přelet, např. kolem jasné hvězdy jako je Altair či Vega, zkuste se na ni zadívat. Třeba jednu z nich při pohledu z vašeho stanoviště "lízne".. Orientačně - přelety začnou opět 11. 9. 2004 a tabulku uveřejňují také na kosmo.cz.
Skvrna 649, Mars a Jupiter
Planety, které na vlastní oči neuvidíme. Nicméně Mars je již nyní viditelný na snímcích korónografů LASCO na družici SoHO a o týdenpozději tam vleze i Jupiter. Právě nyní je tedy komunikační problém s vozítky Spirit a Opportunity na Marsu. Důvodem jerušení Slunce v rádiovém oboru.
Nezvykle dlouho přetrvaly skvrny v aktivní oblasti č. 10649. Nejvíce na sebe upozornila již v červenci, kdy produkovalasilné erupce. Od té doby ji můžeme pozorovat na přivrácené straně Slunce již potřetí. Nyní je však už podstatně klidnější.
