Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Kosmičtí sousedé zatím mlčí

Existuje mimozemský inteligentní život? Na tuto otázku sice lidstvo jednoznačnou odpověď nezná, ale přesto o sobě vysílá do vesmíru zřetelné vzkazy, které mohou naši potenciální sousedé zachytit.

Loni na podzim se po téměř dvaceti sedmi letech od startu opět přihlásila o slovo skoro zapomenutá dvojice sond Voyager. Pozornost upoutal zejména Voyager 1, který je už od roku 1988 nejvzdálenějším objektem ve vesmíru a nedávno překonal psychologickou hranici devadesátinásobku vzdálenosti Země od Slunce. Každý den přitom urazí dalších 1,5 miliónu kilometrů.

Ilustrační foto...

Vědci nyní s napětím čekají na okamžik, kdy Voyager 1 potvrdí průlet oblastí, kde se střetává vliv našeho Slunce s působením okolních hvězd. Jakmile se tak stane, sonda definitivně opustí pomyslnou bublinu, kterou kolem sebe naše mateřská hvězda vytváří v okolním prostoru, a vydá se na skutečnou cestu ke hvězdám.

Na palubách obou Voyagerů jsou měděné pozlacené desky s přehrávacím mechanismem, na kterých případný adresát najde rozmanité informace o lidském světě. Konstruktéři do záznamu umístili vedle přepisu mozkové aktivity člověka také například zpěv velryb nebo pozdravy v šedesáti světových jazycích. Tento do značné míry symbolický pokus o navázání kontaktu však není zdaleka ojedinělý. Už desítky let o sobě lidstvo často bezděčně vysílá do vesmíru mnoho různorodých informací.

Rádiový šum vesmíru

Historie cíleného mimozemského vysílání se začala psát dva roky po přelomovém startu ruského Sputniku 1. V té době se mladý americký radioastronom Frank Drake rozhodl zjistit, zda existuje mimozemské rádiové vysílání podobné tomu našemu. Pro svoje hledání použil radioteleskop o průměru 26 metrů, který namířil na dvě hvězdy v sousedství našeho Slunce. Přestože po několik týdnů naslouchal pouze rádiovému šumu vesmíru, nevědomky položil základy soustavného výzkumu, dnes známého pod zkratkou SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence - hledání mimozemské inteligence).

Ilustrační foto...

Od doby prvního Drakeova pokusu se uskutečnila téměř stovka dalších projektů s cílem vypátrat mimozemské vysílání. Během posledních dvaceti let je zastřešuje nevládní SETI Institute se sídlem v Kalifornii, který je už od svého vzniku financován pouze z dobrovolných příspěvků organizací nebo jednotlivců. Získané prostředky pokrývají především provoz několika velkých radioteleskopů v různých koutech naší planety. Největším z nich je observatoř Arecibo na Portoriku s mamutím radioteleskopem o průměru 305 metrů.

Šifrovaná navštívenka

A právě portorická observatoř se v listopadu 1974 stala dějištěm zajímavého pokusu o navázání kontaktu s mimozemskou civilizací. Směrem k hvězdokupě M 13, kterou můžeme každé léto obdivovat v souhvězdí Herkula i pouhým okem, vyslala rádiový signál v podobě jakési vesmírné navštívenky. Vysílání obsahovalo přesně 1679 bitů a neslo v sobě jednoduchý dešifrovací klíč. Jeho délka je totiž součinem dvou prvočísel, která ukazují, že signál lze seřadit do obdélníku o rozměru 73 řádků a 23 sloupců. V tu chvíli se ze zdánlivě nahodilé posloupnosti nul a jedniček stává přehledné vyobrazení, znázorňující například atomová čísla základních prvků, stavbu DNA nebo náš planetární systém. Spíše než seriózním pokusem o dialog bylo vysílání působivou demonstrací technických možností mezihvězdné komunikace a zejména snahou přilákat další sponzory. Ke svému cíli totiž signál z Areciba dorazí za dlouhých 25 000 let. Pokud na některé planetě u jedné z mnoha hvězd kulové hvězdokupy navíc opravdu budou technicky vyspělé bytosti, zřejmě se jim o několik desítek let dříve podaří zachytit jinou známku lidské činnosti - vysílání pozemského rádia a televize.

Hitlerův projev jako první svědectví o Zemi

Co se o nás takové bytosti mohou dozvědět? Pokud by namířily ucho svého radioteleskopu k naší planetě, po dlouhé miliardy let by slyšely jenom nesouvislé praskání statických výbojů v atmosféře. Teprve později by se k nim přidaly první známky rádiové komunikace.

Za několik málo let by se objevilo televizní vysílání, které naše atmosféra propouští mnohem ochotněji. Mimozemským divákům by se tak mimo jiné naskytl pohled na obsazení Československa, válečné zpravodajství let čtyřicátých nebo projevy vedoucích představitelů USA a Sovětského svazu na počátku studené války.

Z původních opatrných pokusů se během pouhých několika desítek let stala nepřehledná změť zvuků a obrazů, obsahující vedle reklam na deodoranty a prací prášky také nekonečné seriály nebo politické projevy. Na mimozemské obloze by se naše planeta rychle stala na některých frekvencích rádiovým zdrojem silnějším než naše Slunce.

Ilustrační foto...

Intenzívní televizní vysílání se nicméně rozběhlo až koncem čtyřicátých let. Jeho signál tvoří obrovskou kouli, která se rozpíná rychlostí světla a v současnosti zasahuje do vzdálenosti přibližně šedesáti světelných let od Země. Už dávno tak minula nejjasnější hvězdy noční oblohy Sirius a Vegu. Pokud by ale případní mimozemšťané televiznímu vysílání neporozuměli, mohli by dát přesto najevo, že o něm vědí. Nejjednodušším způsobem lze zachycený signál vyčistit, zesílit a poslat nazpátek. V tom případě by se nám jako ozvěna vrátil například projev Adolfa Hitlera z roku 1936, což mimo jiné věrohodně popsal Carl Sagan ve své později zfilmované knize Kontakt.

Kdo najde signál jiné civilizace?

Ať už by byl případný vzkaz odpovědí adresovanou přímo nám, nebo náhodným pokusem podobným tomu z roku 1974 v Arecibu, jeho rozpoznání v moři šumu není jednoduchou záležitostí. K analýze obrovského množství dat jsou zapotřebí výkonné superpočítače, které podle zadaných kritérií účinně vyhledávají podezřelé signály.

Skupinka nadšenců z univerzity v kalifornském Berkeley proto přišla v roce 1999 s originální nápadem. Jeden drahý superpočítač přece snadno dokáže nahradit armáda osobních počítačů v době, kdy nemají nic na práci. Stačí k tomu pouze speciální program, díky kterému počítač začne ve chvílích volna zpracovávat krátký úsek dat rádiového šumu. Jakmile rozbor dokončí, odešle výsledky přes internet do centrály a stáhne si další úsek.

Jednoduchá myšlenka se pod názvem SETI@Home rychle setkala s příznivým ohlasem u majitelů miliónů osobních počítačů na celém světě. Už během prvního roku se podařilo zpracovat prakticky všechen předtím nahromaděný materiál. Přestože se při jeho analýze dodnes nepodařilo nic zajímavého objevit, ukázal SETI@Home cestu dalším podobným projektům.

Ačkoliv jsme navzdory stále rychlejšímu technickému pokroku dosud žádný mimozemský signál nezachytili, neznamená to, že je okolní vesmír beznadějně pustý. Možná je takový signál teprve na cestě k nám, možná jenom špatně nasloucháme.

Článek byl napsán pro Hospodářské noviny ze dne 10. 6. 2004

Tomáš Apeltauer

| Zdroj: HN IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Erich von Däniken: to nejlepší z rozhovoru
Ilustrační foto...
Instantní galerie 25 – zatmění Měsíce
Ilustrační foto...
Druhá šance
Ilustrační foto...
Rodinný portrét Pluta
Ilustrační foto...
Pozdrav z Mexika
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691