Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Marsu – 4.díl (současnost)

Rudá planeta Mars přitahovala pozornost člověka odjakživa. Teorie i fantazie o možnosti života na Marsu, nástup kosmonautiky, možnost vody i života… to vše mělo za následek, že ke čtvrté planetě sluneční soustavy směřovaly a budou směřovat desítky sond. Tento čtyř dílný seriál bude jakousi rekapitulací nejen slavných Marinerů, Vikingů, Marsů, ale i dnešních automatických robotů zkoumajících tento tajuplný svět.

Mars Odyssey:

Start americké sondy Mars Odyssey proběhl 17. dubna 2001 a na oběžnou dráhu rudé planety byla sonda s úspěchem navedena po 460 milionů kilometrů dlouhé cestě dne 24. října 2001. Hlavním úkolem sondy je výzkum mineralogického složení, studium radiace (kvůli letům člověka na Mars) a studium chemického složení. Vědecké přístroje byly použity hlavně z neúspěšné sondy Mars Observer. Pro měření radiace je na sondě instalován gama spektrometr. Na sondě pak nechybí ani citlivá kamera pro snímkování povrchu ve viditelném oboru (rozlišení až 18 metrů) a infračerveném oboru (rozlišení až 100 metrů). Kamera má tak kupodivu horší rozlišení než kamera na MGS, ale na druhou stranu zabere větší část povrchu planety.

Mars Express (MEX):

USA, Rusko a Japonsko. Co mají tyto země společného? Tak určitě fakt, že všechny vyslaly svou sondu k Marsu. Přestože na jejich sondách leckdy pracovaly i evropské země, opravdu „čistě“ evropské sondy jsme se dočkali až nyní. Vytoužený den „D“ nastal pro Evropu 2. června 2003, kdy z kosmodromu Bajkonur v kazašské stepi odstartovala sonda Mars Express. Na svou pouť se vydala v 18:45 SEČ, kdy ji vynesla raketa Sojuz-FG/Fregat. Oficiálně se jedná o sondu Evropské kosmické agentury (ESA), která byla postavená ve Francii, ale přístroje a software byly vyráběny v dalších čtrnácti zemích. Sonda se skládá ze dvou částí. Orbitální část a dále pak výsadkový modul, který má samostatné označení Beagle 2 a byl postaven Velkou Británií. Orbitální část je vybavena celou řadou přístrojů: PFS - Fourierovský spektrometr (chemické složení, tlak a teplota atmosféry), MARSIS - Nízkofrekvenční sondážní radiolokátor a výškoměr (výzkum podpovrchových struktur a ionosféry), SPICAM - Ultrafialový a infračervený spektrometr (výzkum složení atmosféry) a pochopitelně HRSC - kamera pro snímkování povrchu planety (umožňuje snímkovat v dlouhých liniích, ale hlavně trojrozměrně a ve vysokých detailech - 10 metrů z výšky 250 km). Na palubě MEX jsou dále přístroje pro studium gravitačního pole Marsu, ionosféry, ozonu, ale také sluneční koróny. Sonda se též pokusí změřit tloušťku polárních čepiček. Z výsledků sondy bude také sestavena mapa povrchového rozložení minerálů.
Přistávací modul Beagle 2 byl vybaven přístroji pro hledání stop života na povrchu Marsu. Dne 25. prosince 2003 se sonda dostala na oběžnou dráhu planety Mars. Ve stejný den měl na povrchu přistát Beagle 2. Přistávací manévr probíhal po oddělení modulu od sondy (19. 12. 2003) až do vstupu modulu do atmosféry Marsu dobře. Po přistání na povrchu dne 25. prosince 2003 se měl Beagle 2 ozvat a ohlásit tak úspěch přistávacího manévru, ale nestalo se tak. I přes veškeré úsilí se s přistávacím modulem nepodařilo navázat spojení. Je možné, že modul přistál příliš rychle. Americké MER potvrdily v době přistání méně hustou atmosféru. Beagle 2 byl zkrátka příliš levný a neměl zálohované součástky nebo vysílačku pro sestupovou část.
Orbitální část do dnešního dne funguje perfektně. Mezi její největší úspěchy zatím patří prokázání dávné přítomnosti vody na Marsu, a nebo také spojení s americkým vozítkem Spirit (6. 2. 2004). Velmi zajímavým se jeví detekce stopového množství metanu v atmosféře, což by mohlo ukazovat na sopečnou činnost nebo přítomnost živých organismů. Naopak vyložení radaru pro studium podpovrchových vrstev se odkládá.

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Mars Exploration Rover (MER)
Spirit a Opportunity:

Vzpomínáte si ještě na Mars Pathfinder a vozítko Sojourner? Tehdy jsem psal, že šlo především o technickou misi. Jinými slovy – hlavním úkolem Sojourneru bylo získat zkušenosti s provozem podobného zařízení na povrchu Marsu. Tyto zkušenosti se podařilo zužitkovat právě nyní. V polovině roku 2003 vyslala NASA na Mars dvě prakticky identická vozítka. Spirit (Duch) odstartoval pomocí rakety Delta II 10. června 2003 a Opportunity (Příležitost) jej následoval 7. července 2003. Přistávací manévr probíhal podobně jako u Mars Pathfinderu. Nejdříve přistál Spirit a to v oblasti kráteru Gusev dne 4. ledna 2004 a po té v oblasti Meridiani Planum dne 25. ledna 2004 i Opportunity. Obě vozítka se mají zaměřit především na výzkum chemického složení povrchu, hledání stop vody a studium magnetických vlastností hornin (hledání minerálů s obsahem železa). Vybaveny jsou mikroskopem a spektrometry. Novinku je také bruska na odstranění vrchních části horniny. Dále pak Spirit a Opportunity provádějí meteorologický výzkum a pochopitelně pořizují snímky povrchu a to nejen panoramatické, ale také fotografie detailů. Spirit bude v kráteru Gusev hledat stopy vody, která tam kdysi pravděpodobně byla v podobě jezera a Opportunity bude v oblasti Meridiani Planum studovat nezvykle velké výskyty oxidu železa. Přistání obou vozítek využil americký prezident G. Bush, aby vytýčil nové cíle americké kosmonautiky (dostavět ISS, návrat na Měsíc a pilotovaný let na Mars. Ve světle brzkých voleb v USA jistě smělé cíle, které se budou jen obtížně plnit). Hlavní část mise obou vozítek skončila po třech měsících jejich pobytu na rudé planetě. Nyní už tak prakticky pracují přesčas (více než dvakrát déle, než byla primární mise, stanovená na 90 dnů), na jejich výkonech to ovšem téměř není znát. Mise obou vozítek byla až doposud velmi úspěšná a to i přes menší technické problémy.

Ilustrační foto...

Budoucí sondy:

V současnosti se připravuje hned několik sond k Marsu. Dalším úkolem bude zřejmě poprvé v historii kosmonautiky odebrat vzorky z Marsu a dopravit je na Zemi. V červnu 2004 ohlásilo Rusko plán vyslat sondu Fobos-Grunt. Jak již název napovídá bude se jednat o sondu, jejímž hlavním úkolem bude výzkum měsíce Phobos. Na měsíci má sonda přistát a odebrat i 400 gramů vzorků, které pak dopraví zpět na Zemi. Předběžný termín vyslání sondy je stanoven na říjen 2009. Doufejme, že návrat Ruska na Phobos bude úspěšnější než mise Fobosu 1 a Fobosu 2.

Závěr:

V následujících letech poletí k Marsu další a další sondy a kolem roku 2030 možná i člověk. Určitě bude stát zato vydat tento seriál znovu za pět, deset nebo dvacet let. Potom již určitě nebudou stačit jen čtyři díly… Výzkum rudé planety totiž pokračuje dál.

První díl (Mars 1 až Mariner 9)

Druhý díl (Mars 4 až Fobos 2)

Třetí díl (Mars Observer až MPL)

Zdroj:

Více o plánech evropské i americké kosmonautiky týkající se Marsu najdete v samostatných článcích. O aktuálních misích MER a MEX si můžete přečíst např. v těchto článcích:
Rovery a nastupující marťanská zima
Co je nového na Marsu?
Mars ve 3D
Zajímavosti z Marsu - Spirit a Opportunity

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Život na Marsu?
Ilustrační foto...
Nakopnutý Měsíc
Ilustrační foto...
Hon na umělé družice Země
Ilustrační foto...
Diamantový prach 11
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Otisky kosmických katastrof
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691