Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Česká jména na odvrácené straně Měsíce

Už na prvních měsíčních mapách ze 17. století se začala zabydlovat jména slavných postav světové vědy. V průběhu 20. století Mezinárodní astronomická unie přiřadila měsíčním útvarům už přes 1500 jmen významných osobností. Do měsíčního panteonu tak bylo zapsáno i několik osobností původem z Čech. Představme si nejprve ty krátery, které bohužel ze Země nikdy neuvidíme.


Bečvář [1,9S; 125,2E]

Kráter s průměrem 67 km. Nachází se nedaleko jasného kráteru Necho s nápadnou soustavou světlých paprsků. Kráter byl roku 1970 pojmenován po slavném čs. astronomovi Antonínu Bečvářovi, který se narodil 10. června 1901 ve Staré Boleslavi. V letech 1941 až 1943 inicioval výstavbu nové horské hvězdárny na Skalnatém Plese a je autorem světově proslulých hvězdných atlasů Coeli (1948), Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a Australis (1964). V roce 1947 objevil kometu, která dnes nese označení C/1947 F2 (Bečvář). Bečvář byl velmi pečlivým a také zvláštním člověkem. Ostatně, koho by napadlo vytrhat podlahu na terase hotelu a postavit zde kopuli hvězdárny, nebo stěhovat klavír na horskou observatoř? Z osobních deníků Bečváře se můžeme dovědět, že si poctivě vedl zápisky o všem možném i nemožném. Nechyběly ani záznamy o tom, kolikrát navštívil dané město a kolik v něm strávil hodin. Bečvář by se prý jen stěží někam vydal, aniž by u sebe neměl svůj krokoměr, který poskytoval údaje vhodné do jeho statistik. Antonín Bečvář zemřel 10. ledna 1965 v Brandýse nad Labem.

Ilustrační foto...


Cori [50,6S; 151,9W]

Kráter o průměru 65 km. Roku 1979 byl kráter pojmenován podle Gerty Theresy Cori rozené Radnitz (15. 8. 1896 v Praze – 26. 10. 1957 v St. Louis, Mo.), která se svým manželem Carlem Ferdinadem Cori (15. 12. 1896 v Praze – 20. 10. 1984 v Cambridgi, Mass.), a Argentincem B. A. Housayem, získala r. 1947 Nobelovu cenu za objevy v endokrinologii. Coriovi se potkali se na pražské univerzitě a v srpnu 1920 se i přes odpor rodičů vzali u sv. Josefa ve Vídni s úmyslem zůstat tu natrvalo. Carl pracoval jako farmakolog na univerzitě, Gerty v dětské nemocnici. V poválečné Vídni se jim však nevedlo dobře a tak v roce 1922 odešli do USA, kde působili ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných nemocí ve městě Buffalo a od roku 1931 na Washingtonově univerzitě v Saint Louis. Jejich jediný syn, Carl Thomas Cori, dnes žije v St. Louis. Na Harvardské univerzitě vystudoval biochemii a věnoval se vědecké práci v oblasti syntézy nukleotidů.

Ilustrační foto...


Marci [22,6N; 167,0W]

Kráter o průměru 25 km byl roku 1970 pojmenován po přírodovědci a filozofovi Janu Markovi Marci z Kronlandu (13. 6. 1595 - 10. 4. 1667). Marci byl nejvýznamnější postavou české vědy v 17. století. Připisuje se mu stanovení zákonů rázu pružných koulí, použití kyvadla k měření času a zjištění zákonů disperze. Roku 1654 se Marci stal osobním lékařem císaře Ferdinanda III. Marci je znám také v oboru optiky a je někdy přezdíván jako „český Galileo Galilei“. Dnes historie vědy uznává, že Marci některými svými experimentálními poznatky ve spektroskopii a fyzikální optice předešel Newtona, Grimaldiho a Boylea.

Ilustrační foto...


Mendel [48,8S; 109,4W]

Nápadný kráter o průměru 138 km. Kráter leží na okraji velké impaktní struktury s názvem Mendel-Rydberg, která byla objevena až zásluhou měření sondy Lunar Prospector v roce 1998. Od roku 1970 je kráter pojmenován po moravském knězi, přírodovědci a biologovi německé národnosti Johannu Augustinu Mendelovi (1822 - 1884). Mendel byl opatem augustiánského kláštera v Brně. Při rozsáhlých pokusech s křížením hrachu rozpoznal pravidelnost na výskytu znaků u kříženců. Na základě přesných číselných poměrů stanovil obecně platné zákonitosti přenášení dědičných vloh z rodičů na potomstvo při křížení rostlin. Jeho práce zprvu zapadly a byly znovu objeveny až šestnáct let po jeho smrti. Staly se tak základem a východiskem rozvoje moderní genetiky.

Ilustrační foto...


Nušl [32,3N; 167,6E]

Kráter má průměr 61 kilometrů. Byl pojmenován roku 1970. František Nušl se narodil 3. prosince 1867 v Jindřichově Hradci. Už od gymnázia v něm vzbudili jeho učitelé zájem o astronomii. Roku 1908 byl jmenován profesorem matematiky na České vysoké škole technické v Praze a v roce 1926 byl jmenován profesorem astronomie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Byl spoluzakladatelem a v letech 1918 –1937 ředitelem ředitelem Ondřejovské observatoře. Vědecká činnost Františka Nušla zahrnuje především práce věnované geometrické optice a praktické astronomii, které vycházely v domácích i zahraničních odborných časopisech. Zemřel 7. září 1951 v Praze.

Ilustrační foto...


Purkyně [1,6S; 94,9E]

Kráter o průměru 48 kilometrů. Nachází se na východním okraji Mare Smythii. Od roku 1970 je pojmenován po významném českém přírodovědci a fyziologovi Janu Evangelistu Purkyňovi, který se narodil 18. prosince 1787 v Libochovicích na Litoměřicku. Po úspěšném ukončení gymnázia Purkyně vstoupil do piaristického řádu. V roce 1807 z řádu vystoupil a studoval filozofii a lékařství na pražské univerzitě, kde byl roku 1818 promován na doktora medicíny. Roku 1823 se stal profesorem fyziologie ve Vratislavi, kde netradičně nahradil dogmatický přístup experimentálním. V letech 1850-1853 byl proděkanem na pražské univerzitě. Roku 1853 začal vydávat přírodovědný časopis Živa , který vychází dodnes. V roce 1837 formuloval buněčnou teorii. Ve čtyřicátých letech 19. století sestavil přístroj zvaný kinesiskop, který umožňuje demonstrovat jednoduchý pohyb malovaných obrázků. Umírá po delší nemoci 28. července 1869 v Praze.

Ilustrační foto...


Safařík [10,6N; 176,9E]

Kráter o průměru 27 kilometrů, který se nalézá nedaleko středu odvrácené strany Měsíce. Od roku 1970 nese jméno Vojtěcha Šafaříka. který se narodil 26. října 1829 v Novém Sadu. Jeho původní specializací byla chemie. Tu studoval na pražské univerzitě, berlínské univerzitě a na univerzitě v Göttingen. V době, kdy Šafařík působil jako profesor na obchodní akademii ve Vídni, byl požádán K. J. Erbenem, aby jako chemik posoudil pravost rukopisu Libušina proroctví v záležitosti, která souvisela s Rukopisem královédvorským a Rukopisem zelenohorským. Právě Šafaříkovy výsledky jednoznačně prokázaly, že se jedná o podvrh. Hlavním zájmem prof. Šafaříka ovšem byla astronomie. Na své soukromé hvězdárně v Praze na Vinohradech pozoroval především sluneční skvrny, Měsíc a proměnné hvězdy. Během 17 let uskutečnil přes 20 tisíc pozorování proměnných hvězd. Byl rovněž podporovatelem snahy dr. Friče o vybudování observatoře v Ondřejově, které věnoval svou astronomickou knihovnu a dalekohledy. Od roku 1892 působil po čtyři roky jako profesor deskriptivní astronomie na pražské univerzitě. Zemřel 2. července 1902 v Praze.

Ilustrační foto...

Použitá literatura:

  • Š. I. Kovář, Antonín Bečvář: astronom, který miloval mraky, nakl. M. Nováka 2001
  • I. Štoll, Jan Marek Marci z Lanškrouna, Vesmír 1996/9
  • L. Hlaváčková, Německá lékařská fakulta v Praze (1883 – 1945), Vesmír 1994/12
  • P. Čech, Úryvek z článku v LN z 9. března 2000
  • http://moon.astronomy.cz
  • Moon Nomenklature - IAU

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Ohromná sluneční skvrna!
Ilustrační foto...
Mars stále pod závojem prachu
Ilustrační foto...
Astronomický náklaďák
Ilustrační foto...
Stručná charakteristika planetky (433) Eros
Ilustrační foto...
Těsný průlet asteroidu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691