Je to tak, zatímco my si užíváme (konečně) léta, na jižní polokouli Marsu bude zanedlouho zima. Roboti Spirit a Opportunity
jsou sice umístěny blíže k rovníku, ale na sklonu dopadajících slunečních paprsků je to znát a dostává se jim tak méně
tepla i energie ze solárních článků. Přežijí zimu?
Jak je to vlastně s dráhou Slunce v místě přistání obou vozítek? Spirit přistál v kráteru Gusev, což je asi 14,5° jižnímarsovské šířky. V době přistání (5. 1. 2004) vrcholilo Slunce ve výšce 88° nad severním obzorem. Tedy v ideální výšce,ale tato se neustále snižovala až na současných 53° (19. 7. 2004). Nyní bude Slunce procházet stále níž nad severním obzorem. Koncem září vrcholí zimní období a Slunce vystoupí jen do výšky 50°. Pro srovnání na Zemi v ČR odpovídá takovávýška nad obzorem polovině dubna a poslední třetině srpna! Jenomže pro výrobu elektrické energie a obecně zahřívání krajinyna Marsu je to již rozdíl podstatný. Navíc Mars má mnohem výstřednější oběžnou dráhu než Země a zimy zde jsou mnohem chladnější, je-li zrovna dál od Slunce.
Opportunity je na tom lépe, neboť je téměř na rovníku Marsu (2° jižní šířky). V době přistání proto Slunce vrcholilo 83° nadjihem, následně přešlo nadhlavníkem a nyní vrcholí 65° nad severem.
Informace o pozici Slunce a mnohé další poskytne program Mars 24Zima je tedy na krku a je třeba se na ni připravit. Je důležité si připomenout, že původně byla primární mise plánovánana 90 marsovských dnů (solů), ale jak se ukazuje, bylo to zvoleno se značnou jistotou a vozítka vydrží patrně mnohem déle.Problémy činí jednak nízké teploty (nikdy nevystoupí nad nulu) a také stále větší nános prachu na solárních článcích. USpirit se objevil aktuálně také problém s pravým předním kolečkem. Pravdou je, že proud, který spotřebovávalo se neustálezvyšoval (až na více než čtyřnásobnou hodnotu). Nyní zkouší Spirit jezdit pozadu a zablokované kolečko za sebou táhne. To je tedy dosud asi nejzávažnější problém. Roboti se jinak těší dobrému zdraví a bylo by hezké, kdyby jim to ještě dlouho vydrželo.
Problém pravého předního kola Spirit, Zdroj MER / NASAJaké jsou další plány pro provoz těchto famózních robotů? Odpověď nabídla tisková zpráva NASA. Připravit vozítka na zimníobdobí a v rámci možností pokračovat v dalším výzkumu.
Spirit nyní setrvával na plošině, kde se podrobil zkouškám jízdy po pěti kolečkách. Vědci se stále pokouší uvolnit drhnoucí přední kolečko, které i nyní spotřebovává dvakrát více proudu než ostatní. Další plány pak hovoří o výletu na vrcholek nejbližšího pahorku z komplexu kopců Columbia. Mělo by se tak stát severní cestou, tedy pokud možno po mírnějších svazích, které jsou ale dobře orientovány k severu. To by mělo umožnit další výzkum i v nastávající marsovské zimě. Na svazích kopců byly detekovány výchozy vyvřelých hornin (čedič), které prý byly ovlivněny vodou. Právě na takovéto skalnívýčnělky by se Spirit cestou mohl zaměřit.
Celková mapa od místa přistání ke Columbia Hills
Mapka plánované trasy po severním úbočí nejbližšího pahorkuOpportunity již delší dobu setrvává nehluboko od jižního okraje velkého kráteru Endurance. V jeho vnitřku zkoumá horninyvzniklé patrně v mělkém slaném moři nebo vysychajícím jezeře. Dokazuje to řada měření pomocí přístrojů robota, např. přítomnost solí síry a zvyšující se podíl obsahu chlóru s klesající výškou nad dnem kráteru, nebo již samotná struktura patrná na detailních záběrech Mikroskopického zobrazovače.
Graf ukazující zvyšující se podíl obsahu chlóru v horninách, které jsou stále níž a níž ke dnu velkého kráteru Endurance (také v porovnání s měřením z místa přistání - kráteru Eagle)
Mapka oblasti Karatepe, kudy sjížděl robot Oportunity do kráteru Endurance
Zajímavá brázda zvaná Razorback. Tmavé ostré útvary na okrajích jsou jen kolem 1 cm široké a několik centimetrů vysoké. Vědci se domnívají, že vznikly díky erozi. Jedná se o více odolné horniny v jakési "slupce" bývalé žíly, kterou tekly tekuté horniny obsahující minerály. Okraje obsahující odolnější horniny pak odolávají a vytváří onyútvary.Plány prodloužené mise Mars Exploration Rovers jsou opravdu odvážné. Těžko posoudit, nakolik vědci mohou doufat a nakolik tomu věří, ale uvádí se, že snahou bude zachovat robogeology při životě tak, aby přečkali marsovskou zimu a pokračovali alespoň do začátku roku 2005. Půjde-li vše optimálně, hovořilo se i o výhledu mnohem delším, po který by vydržel alespoň jeden z roverů. Bylo by to jistě nejen zajímavé a krásné, sledovat další snímky z Marsu, ale jak se zdá, mohlo by to ještě lépe přispět k poznání geologického vývoje tak zajímavých míst, jakými jsou kráter Gusev a Meridiani Planum.