Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Historie dobývání Marsu – díl druhý (Mars 4 až Fobos 2)

Rudá planeta Mars přitahovala pozornost člověka odjakživa. Teorie i fantazie o možnosti života na Marsu, nástup kosmonautiky, možnost vody i života… to vše mělo za následek, že ke čtvrté planetě sluneční soustavy směřovaly a budou směřovat desítky sond. Tento čtyřdílný seriál bude jakousi rekapitulací nejen slavných Marinerů, Vikingů, Marsů, ale i dnešních automatických robotů zkoumající tento tajuplný svět.

Mars 4:

V roce 1973 byla Sovětským svazem vyslána celá flotila sond Mars. Sondy byly téměř identické, ale jejích cíle byly různé (průlet a přistání, navedení na oběžnou dráhu). První z nich byl Mars 4, jeho start proběhl 21. července 1973. Kvůli chybě počítače se však nezažehl motor a nedošlo k navedení na oběžnou dráhu. Sonda učinila 10. února 1974 průlet okolo Marsu ve vzdálenosti necelých 2 000 km. Při průletu došlo pouze k pořízení několika málo záběrů.Sonda byla vybavena celou řadou systémů: ultrafialový fotometr, infračervený spektrometr, magnetometr atd. Sonda měla provádět především snímkování povrchu, studium ozonu, teploty a měření výškových rozdílů na planetě. Během své téměř sedm měsíců trvající pouti pak prováděla výzkum meziplanetárního prostoru (výzkum slunečního větru, kosmického prachu).

Mars 5:

Další sondou, která startovala k Marsu v roce 1973 byl Mars 5. Jeho start nastal jen čtyři dny po startu Marsu 4. (25. července 1973). Stavba i vědecké vybavení sondy bylo totožné s Marsem 4. Start sice proběhl dobře, ale později byla zjištěna nehermetičnost té části, ve které byly uloženy vědecké přístroje. Bylo tak jasné, že sonda nebude moci vykonávat své poslání dlouho. Navedení na oběžnou dráhu proběhlo 12. února 1974. Během několika následujících dní se podařilo pořídit jen několik málo fotografií a provést jen několik málo měření.

Mars 6:

Na rozdíl od sond Mars 4 a Mars 5, měla část sondy Mars 6 za úkol na Marsu přistát. Vědecká část orbitálního modulu byla téměř stejná jako v případě Marsu 4 a 5. Navíc zde byly pouze francouzské přístroje pro měření slunečního a kosmického záření. Start sondy proběhl 5. srpna 1973. K průletu kolem Marsu došlo dne 12. března 1974. Ve stejný den měl na povrchu dosednout i přistávací modul, ale pár okamžiků před přistáním se s modulem ztratil veškerý kontakt. K navedení na přesnou oběžnou dráhu v tomto případě nedošlo.

Mars 7:

Poslední sovětskou sondou, která se v 70. letech minulého století vypravila k Marsu byl Mars 7. Start proběhl 9. srpna 1973. Sonda byla naprosto identická s Marsem 6, ale na rozdíl od ní měla na Marsu i přistát. Modul určený k přistání se sice oddělil, ale poté kvůli chybě počítače nedošlo k zážehu brzdicích motorů. Obě části tak odděleně 9. března 1974 kolem Marsu pouze prolétly.

Viking 1:

Po slavné éře sond Mariner a Mars bylo jasné, že pro další detailnější výzkum planety bude zapotřebí přistání. Na povrchu čtvrté planety sluneční soustavy sice přistály tři sovětské sondy Mars, ale když už jejích přistání proběhlo úspěšně, pak jejich výsledky nebyly nikterak oslnivé. I přesto však byly jejích přistání historickým mezníkem v dobývání Marsu. V roce 1975 byly na tahu USA. Dne 20. srpna 1975 odstartovala sonda Viking 1. Její konstrukce, vybavení, zkrátka vše bylo podřízeno hlavnímu cíli – přistání na Marsu. Na palubě měl Viking 1 zařízení pro snímkování povrchu a vybavení pro výzkum teplot a složení atmosféry. Samotný přistávací modul Viking Lander byl vybaven celou řadou přístrojů, které měly při sestupu (detekce elektronů, iontů a dalších částic). Na samotném povrchu pak Viking kromě pořizování fotografií zkoumal marsovské počasí, seismiku a hlavně chemické složení a vlastnosti povrchu. K tomuto účelu byl vybaven teleskopickou tyčí pro odběr vzorků o délce 3 metry a biochemickou laboratoří, jenž prováděla samotné rozbory. Dále zde byly spektrografy pro hledání organických látek. Viking 1 se na oběžnou dráhu Marsu dostal 20. června 1976 a k přistání na povrchu došlo přesně o měsíc později (20. července 1976). Lander měl na povrchu pracovat pouze 58 dnů, ale nakonec i přes menší technické problémy pracovaly některé přístroje až do počátku roku 1979! A i poté byl ještě několikrát modul aktivován. Velmi úspěšná byla i orbitální část sondy Viking 1, která mimo jiné pořídila více než 50 000 snímků, včetně fotografií obou měsíců. Oficiálně byla činnost orbitální části ukončena 7. srpna 1980 a Landeru 20. května 1983.

Viking 2:

Viking 1 byla jedna z nejúspěšnějších sond, které Mars zkoumaly. Krátce po Vikingu 1 odstartoval jeho „kolega“ Viking 2. Start proběhl 9. září 1975 a oběžná dráha rudé planety byla dosažena 7. srpna 1976. Pokud jde o vědecké vybavení a o konstrukci byl Viking 2 stejný jako „jednička“. Přistání na povrchu proběhlo 3. září 1976. Na rozdíl od Vikingu 1 se však přistávací manévr neobešel bez komplikací. Kvůli problémům se stabilizací orbitální části se při přistávání ztratil kontakt s přistávacím modulem. Tento technický problém se sice podařilo za pár hodin odstranit, ale další na sebe nenechaly dlouho čekat. Po pár dnech totiž odešla meteorologická stanice. Biochemická laboratoř pracovala více než devět měsíců. Činnost orbitální části byla oficiálně ukončena 24. července 1980 a s přistávacím modulem byla ukončena komunikace 29. března 1980.

Odkaz Vikingů:

Sondy Viking byly až nad očekávání úspěšné a i dnes po třiceti letech z jejích výsledků vědci čerpají a jejích výsledky se využívají k vyslání dalších sond. Vždyť právě sondy Viking (a také Marinery) byly těmi prvními, které přinesly první předpoklady dávné přítomnosti vody. Sondy totiž odhalily vyschlá říční koryta.Oba přistávací moduly sond Viking měly za úkol provést celkem tři experimenty, které měly odhalit nebo vyvrátit život na Marsu. Vyhodnocování výsledků probíhalo velmi dlouho a tak první úvahy byly zveřejněny až při desátém výročí triumfu Vikingů (1986). Autoři jednoho z experimentu Gilbert Levin a Patricia Straat sice prohlásili: „je pravděpodobnější, že náš experiment život na Marsu nalezl, než nikoliv“. Toto prohlášení pochopitelně mezi odborníky i laickou veřejností způsobil veliký rozruch, avšak další dva experimenty přítomnost života vyloučily a tak se přijal názor, že sondy Viking na Marsu žádný život nenašly.

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Fobos 1:

Většina čtenářů asi ví, že se pod názvem Fobos skrývá jeden z měsíců Marsu. Nadpis této kapitoly by také mohl být „příliš velké sousto“. Sovětský svaz se koncem osmdesátých let pokusil o velmi složitou misi. Cílem sondy Fobos 1 (Phobos 1) nebylo nic menšího, než přistání na stejnojmenném měsíci. Vědecké přístroje na sondě by se daly rozdělit do několika skupin. Jednak to byla celá plejáda techniky pro výzkum Slunce a slunečního záření. Zajímavostí je fakt, že na těchto přístrojích se podílely i ostatní země (NDR, ČSSR, NSR, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Finsko, atd.) a také ESA. Dále to pak byly aparatury pro výzkum samotného Fobosu a také Marsu. I na těchto přístrojích byla široká mezinárodní spolupráce, včetně naších odborníků. S velké škály přístrojů to byly např. TV kamery pro pořízení fotografií, přístroje pro studium chemických a fyzikálních vlastností obou těles, apod. Rádiové spojení se sondou pak bylo využito také k určení dráhy Fobosu a také k ověření Einsteinovy obecné teorie relativity. Třetí skupina přístrojů pak byla na části, jenž měla přistát na povrchu Fobosu. Zde to byly přístroje pro pořízení fotografií, zjištění fyzikálních a mechanických vlastností povrchu, dále pak technika pro zjištění chemického složení, seismické činnosti (vlivu Marsu – slapové účinky, dopady mikrometeoritů, …) a také přístroje pro studium dráhových elementů měsíce.Start proběhl 7. července 1988 úspěšně. Špatný povel ze Země způsobil vybití akumulátorů a se sondou bylo ztraceno veškeré spojení. Prestižní mise tak skončila fiaskem.

Fobos 2:

Jestli jsem nazval misi sondy Fobos 1 velkým soustem, pak u sondy Fobos 2 (Phobos 2) to platí dvojnásob. Sonda byla prakticky stejná jako „jednička“, pouze některé vědecké přístroje (hlavně na přistávacím modulu) byly vyměněny. (magnetometr – měření lokálního magnetického pole, gravimetr – měření zrychlení, dále přístroje pro měření chemických vlastností povrchu, apod.). Změna byla také u cíle přistávací části. Zatímco u Fobosu 1 měl modul pouze přistát, nyní měl po přistání i poskakovat po povrchu a to pomocí speciálního pružinového mechanismu – zařízení Hooper. Start proběhl s úspěchem 12. července 1988 a i navedení na oběžnou dráhu se 29. ledna 1989 povedlo. Sonda pořídila 37 fotografií Fobosu a to s minimální vzdáleností 191 km od měsíce. Z důvodů špatné prostorové orientace došlo koncem března 1989 k problémům se spojením a nakonec i k úplné ztrátě spojení se sondou Fobos 2. Pokud jde o plánovaný průběh letu, měly sondy nejdříve letět k Marsu (cca 200 dní), poté přejít na dráhu pozorování (cca 30 dní), poté se přibližovat až na vzdálenost 35 km (asi 60 dní), pak přejít na dráhu visení a po několika minutách přistát na povrchu. Je škoda, že k přistání ani v jednom případě nedošlo – výsledky by byly jistě velmi cenné i dnes, ale na tehdejší dobu to bylo možná přece jen trochu velké sousto.

V příštím díle: Mars Observer, Mars Global Surveyor, Mars 96, Mars Pathfinder, Nozomi, Mars Climate Orbiter, Mars Polar Lander

První díl (Mars 1 až Mariner 9)

Zdroj:

Petr Kubala

| Zdroj: viz. konec  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
0.269, 0.388, 0.342
Ilustrační foto...
Instantni pozorovatelna 64
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 37
Ilustrační foto...
Chandra určila nezávisle Hubblovu konstantu
Ilustrační foto...
Čerstvé maso
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691